Pokud se na vaječníku nacházejí metastázy způsobené jiným nádorovým onemocněním (např. rakovinou žaludku), jejich léčba závisí na primárním nádoru. Terapie je tedy přizpůsobena např. rakovině žaludku.
Operace
Chirurgický zákrok hraje v léčbě rakoviny vaječníků zásadní roli. Je to nejen důležité terapeutické opatření, ale zároveň slouží ke stanovení přesné diagnózy. Lékaři v tomto případě hovoří o tzv. stagingové operaci: během ní je nejen odstraněna nemocná tkáň, ale také se zjišťuje, jak daleko se již zhoubný nádor rozšířil.
V časných stadiích nádoru se kromě odstranění dělohy (hysterektomie) a vaječníků (ooforektomie) odstraňují rovněž pánevní a paraaortální lymfatické uzliny (lymfadenektomie) a také část předstěry (omentektomie); histologickým vyšetřením vzorků odebraných z těchto tkání lze stanovit klinické stadium onemocnění. Pokud se nádor nachází v pokročilém stadiu, je někdy nutné chirurgicky odstranit i sousední orgány, např. pobřišnici, části střeva nebo i jiné orgány, jako je například slezina či žlučník.
Cílem operace, zejména v pokročilých stadiích, je odstranit viditelné nádory. Úspěšná operace má rozhodující vliv na další průběh onemocnění, a tím i na prognózu a šanci na uzdravení. Tyto operace jsou velmi náročné a provádějí se pouze ve specializovaných onkologických centrech.
Operace vaječníků a plánování rodičovství
Výše popsaná operace znamená pro ženu obrovskou fyzickou a psychickou zátěž. Odstranění vaječníků, vejcovodů a/nebo dělohy je ranou zejména pro ty ženy, které si ještě přejí mít děti. Pokud je rakovina odhalena ve velmi časném stadiu (postižen je pouze jeden vaječník a zhoubný nádor se přitom nenachází na jeho povrchu), lze u mladších pacientek naplánovat a provést operaci zachovávající plodnost. V takovém případě zůstává v těle ženy zdravý vaječník nebo vejcovod a děloha.
Následky odstranění vaječníků
Pokud musí být pacientce odstraněny vaječníky ještě předtím, než prošla menopauzou, žena se náhle ocitá v menopauze. Mohou se tak objevit typické menopauzální nebo postmenopauzální příznaky, jako jsou návaly horka, poruchy spánku, přibývání na váze nebo sexuální dysfunkce. Postiženým ženám mohou pomoci léky, v některých případech i hormonálními přípravky. Je však důležité, aby se pacientka předtím poradila se svým lékařem, protože některé hormony mohou růst nádoru podporovat.
V důsledku operace mohou v břišní dutině vzniknout jizvy a srůsty. To může vést k bolestem v oblasti břicha a zad, k zažívacím potížím, případně k bolestem při pohlavním styku (dyspareunie). Někdy může být narušena i funkce močového měchýře. Pokud se zhoubný nádor nachází ve velmi pokročilém stadiu, je někdy nutné odstranit části střeva a zároveň vytvořit umělý vývod pro stolici (kolostomii nebo ileostomii). Tyto vývody jsou však obvykle pouze dočasné a lze je znovu operovat.
Chemoterapie
Pacientky s pokročilou rakovinou vaječníků dostávají po operaci chemoterapii, jejímž účelem je zničit všechny zbývající nádorové buňky, které mohly zůstat v těle po chirurgickém zákroku. Chemoterapie působí v celém těle a zasahuje i rakovinné buňky, které se usadily dále od vaječníku (metastázy). V rámci chemoterapie se používá například karboplatina nebo paklitaxel.
Další možnosti léčby
Kromě operace a chemoterapie mají pacientky s pokročilým zhoubným nádorem vaječníků k dispozici i další léčebné možnosti:
Cílená protinádorová léčba
Léčba protilátkami: používají se tzv. inhibitory angiogeneze (například bevacizumab), které zabraňují tvorbě nových krevních cév v nádoru, a tím i dalšímu růstu nádoru. To může prodloužit dobu, než se nádor znovu objeví (recidivuje).
Inhibitory PARP (například olaparib nebo niraparib): tyto účinné látky blokují enzymy ovlivňující růst zhoubného nádoru a používají se u některých pacientek s prokázanou mutací v genu BRCA1 nebo BRCA2, případně s jinými poruchami reparace DNA.
Podpůrná léčba
Podpůrná léčba spočívá v různých opatřeních a lécích, které mohou pomoci zmírnit nepříjemné příznaky onemocnění a vedlejší účinky protinádorové léčby. Cílem podpůrné léčby je udržet co nejdéle dobrou kvalitu života.
Následná péče
Po ukončení protinádorové léčby je důležitá následná péče, která každé pacientce přizpůsobena individuálně. Kontrolní prohlídky prováděné v rámci následné péče umožní včas odhalit relaps (návrat onemocnění), pokud se objeví, a případně léčit i přidružená onemocnění. Zároveň je třeba věnovat prostor duševní pohodě ženy, která se potřebuje vnitřně vyrovnat s následky onemocnění i protinádorové léčby.
Riziko recidivy je nejvyšší v prvních dvou až třech letech po operaci, proto je nutné pečlivé sledování. Nastavený interval kontrolních prohlídek závisí na individuálním průběhu onemocnění u konkrétní pacientky. Lékař se při nich vyptává na případné příznaky a provádí gynekologické a ultrazvukové vyšetření. Kromě toho je nutné pravidelně provádět mamografické vyšetření. Ke sledování průběhu onemocnění lze použít i nádorové markery (nejčastěji CA 125). Ve studiích však zatím nebylo prokázáno, že by sledování hladiny CA 125 v rámci následné péče mělo významný přínos (např. delší přežití). V závislosti na příznacích nebo klinickém obrazu mohou být indikována další vyšetření (např. rentgenové vyšetření, výpočetní tomografie apod.).
Související odkazy
- Česká onkologická společnost ČLS JEP: Nádory vaječníků a vejcovodů – léčba (odkaz vede na web linkos.cz)