Rakovina vaječníků: diagnóza

Po odebrání podrobné anamnézy gynekolog potřebuje nejprve vyšetřit pochvu, dělohu i vaječníky, aby zjistil případné změny. Za tímto účelem lékař prohmatá vnitřní pohlavní orgány, a to jak zvenčí (pohmatem přes břišní stěnu), tak zevnitř (skrze pochvu, případně konečník). Pomocí vaginálního zrcátka může lékař vyšetřit pochvu a děložní čípek. Bližší informace o ženských pohlavních orgánech najdete v článku Ženské pohlavní orgány: struktura a funkce.

Pokud lékař zjistí změny na vaječníku, provede ultrazvukové vyšetření přes pochvu: při tomto tzv. transvaginálním ultrazvuku zavádí lékař do pochvy speciální ultrazvukovou sondu. Je-li na vaječníku objevena nějaká změna, obvykle to ještě neznamená rakovinu. Většinou se jedná o nezhoubné nádory nebo ovariální cysty. Zejména u mladých žen – a také u žen procházejících menopauzou – se neškodné cysty objevují znovu a znovu. Tyto dutiny vyplněné tekutinou mohou být poměrně velké, ale obvykle jsou nezhoubné.

Obrázek 1: Vaginální ultrazvukové vyšetření – schematický nákres. (Zdroj: By BruceBlaus - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=44969113)

V závislosti na okolnostech je u některých žen nutné provést další vyšetření, jako je například:

• ultrazvuk břicha – lékař při něm zkoumá, zda se nádor již rozšířil do jiných vnitřních orgánů, jako jsou játra, ledviny, slezina nebo střeva; na ultrazvukovém obrazu je také vidět, zda se v břišní dutině nahromadila tekutina (ascites);
• výpočetní tomografie (CT);
• magnetická rezonance (MRI);
• pozitronová emisní tomografie (PET);
• kolonoskopie.

Pomocí těchto vyšetření může lékař získat první představu o velikosti nádoru a jeho případném rozšíření do okolních orgánů, jako jsou játra, ledviny nebo střeva.

Lékař také nechá provést vyšetření krevního obrazu. To může poskytnout informace o určitých nádorových markerech, které hrají roli při rakovině vaječníků. Například hladina CA 125 je u rakoviny vaječníků často zvýšená. Zvýšená hodnota CA 125 však ještě nemusí nutně znamenat, že se jedná o rakovinu vaječníků! Tato hodnota se může zvýšit také u jiných nezhoubných nebo zhoubných nádorů, dále při zánětu slinivky břišní (pankreatitida), při zánětu jater (hepatitida) nebo i v průběhu těhotenství. Pokud se však ukáže, že se skutečně jedná o rakovinu vaječníků, může být sledování nádorových markerů užitečné i v průběhu léčby a také po léčbě.

Zda se skutečně jedná o rakovinu vaječníků, může zpravidla definitivně určit pouze operace. Při chirurgickém zákroku lze mimo jiné určit, zda je nádor nezhoubný nebo zhoubný, případně o jaký typ rakoviny vaječníků se jedná (viz také článek Rakovina vaječníků: co to je?).

Aby chirurg zjistil, jak daleko se již rakovina rozšířila, hledá známky nádorového onemocnění v celé břišní dutině. Odebírá také vzorky tkáně z podezřelých oblastí, z ascitu (tekutině nahromaděné v břišní dutině) nebo z peritoneální tekutiny (tekutiny z pobřišnicové dutiny). Odebrané vzorky jsou obvykle ještě během operace zkoumány pod mikroskopem. Pouze pomocí tohoto histologického vyšetření lze objasnit, zda se skutečně jedná o rakovinu. Histologické vyšetření rovněž poskytuje informace o tom, z jakých buněk se nádor skládá. Z toho lze usuzovat, zda rakovina roste spíše pomalu, nebo agresivně.

Aby bylo možné optimálně naplánovat další léčbu a odhadnout prognózu, používají odborníci mezinárodní klasifikace, v tomto případě TNM klasifikaci a FIGO klasifikaci (bližší informace najdete v článku Rakovina vaječníků: co to je?). Tyto klasifikační systémy mimo jiné podávají informace o tom, jak daleko do ostatních částí těla se zhoubný nádor rozšířil a zda se již vytvořily metastázy.

Související odkazy

1. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Nádory vaječníků a vejcovodů – diagnostika (odkaz vede na web linkos.cz)
2. Daniela Fischerová, Michal Zikán, Ivana Pinkavová, Jiří Sláma, Pavel Freitag, Pavel Dundr, Andrea Burgetová, David Cibula: Předoperační diagnostika ovariálních nádorů. Onkologie 2012, 6(2): 59–64. (odkaz vede na PDF soubor na webu onkologiecs.cz, 213 kB)