Výhřez meziobratlové ploténky: co to je?

Jaké jsou příčiny výhřezu meziobratlové ploténky?

Poškození meziobratlových plotének je často způsobeno jejich dlouholetým opotřebením nebo vadným držením těla, aniž by člověk pociťoval jakékoli obtíže. Pak stačí jeden spouštěcí faktor (nešikovný pohyb, prudké otočení páteře, průvan, vlhkost, podchlazení apod.), aby se toto poškození projevilo určitými příznaky. Typická je náhlá bodavá bolest, která bývá označována jako ústřel (lidově „houser“ nebo „hexenšus“). Čím více je utlačen nervový kořen nebo míšní nerv, tím horší bývají potíže: kromě bolesti se mohou objevit i poruchy citlivosti, oslabení určité části těla, dokonce i příznaky ochrnutí.

Obrázek 1: Vyhřezlá meziobratlová ploténka – schematický nákres. V horní části obrázku je znázorněna zejména mícha; tělo obratle je pro názornost „odstraněno“. Ve střední části obrázku je znázorněna vyhřezlá meziobratlová ploténka a utlačený nervový kořen (červené písmo). V dolní části obrázku je znázorněna zdravá meziobratlová ploténka (modré písmo). (Zdroj: depositphotos.com)

Zde je však třeba upozornit, že zdaleka ne každé poškození meziobratlové ploténky způsobuje potíže. Zejména u mírných forem, např. u vyklenutí (angl. bulging) [1], člověk nepociťuje žádné příznaky, protože nedochází k bolestivému podráždění nervů. Pouze u přibližně 1–2% všech lidí s bolestí dolní části zad je tato bolest způsobena diagnostikovaným výhřezem meziobratlové ploténky. I u bolesti šíje je poškození meziobratlové ploténky jen velmi zřídka příčinou pociťovaných obtíží.

Ve které části páteře může vyhřeznout meziobratlová ploténka?

V lidské páteři se nachází 24 obratlů (7 krčních obratlů + 12 hrudních obratlů + 5 bederních obratlů) a 23 meziobratlových plotének. Páteřním kanálem prochází mícha, ze které vystupují míšní nervy (skrze meziobratlové otvory). Míšní nervy se pak rozvětvují do nervů periferního nervového systému v horních i dolních končetinách a v orgánech.

Většina výhřezů meziobratlových plotének (přibližně 70–80 %) se vyskytuje v dolní části zad, tedy v oblasti bederní páteře. Výrazně méně případů (asi 10–25%) se týká krční páteře. Velmi vzácné jsou výhřezy meziobratlových plotének v oblasti hrudní páteře (přibližně 1–2%).

Jaké existují formy poškození meziobratlové ploténky?

Podle toho, do jaké míry je meziobratlová ploténka poškozena, odborníci rozlišují následující stadia výhřezu (obr. 2) [1]:

• protruze – dřeňové jádro se vyklenuje do oslabených míst vazivového prstence; okraj ploténky je vyklenut za tělo obratle, ale struktura vazivého prstence není narušena;
• extruze – ve vazivovém prstenci se vytvořila trhlina, dřeňové jádro skrze ni vyhřezává do páteřního kanálu;
• sekvestrace – část dřeňového jádra se zcela oddělila od původní ploténky a nachází se volně v páteřním kanálu; tato oddělená část je někdy označována odborným výrazem sekvestr.

Obrázek 2: Stadia výhřezu meziobratlové ploténky – schematický nákres. Na čtyřech za sebou následujících schématech v pravé části obrázku (zleva doprava, shora dolů) je znázorněna postupná degenerace meziobratlové ploténky, která může přejít v protruzi, extruzi až sekvestraci. (Zdroj: By Laboratoires Servier, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=82641093)

Jaké potíže může způsobovat vyhřezlá ploténka?

Výhřez meziobratlové ploténky může vyvolat náhlou silnou bolest. Bolest může vyzařovat i do hýždí, nohou, ramen a paží. Mohou se také objevit poruchy citlivosti, jako je „mravenčení“, brnění a necitlivost, případně i oslabení určité části těla, nebo dokonce příznaky ochrnutí.

Potíže se zhoršují při zvýšení tlaku na „uskřípnutý“ nerv – například při zakašlání, kýchnutí nebo tlačení (tedy zapojení tzv. břišního lisu). Kvůli bolesti se zádové svaly mohou křečovitě svírat. Pacient pak zaujímá úlevovou polohu, při které je bolest o něco snesitelnější.

Podráždění nervů jako spouštěč bolesti

V blízkosti každého obratle a meziobratlové ploténky vystupuje z páteřního kanálu (přesněji řečeno z míchy, která se v něm nachází) dvojice míšních nervů. Tyto nervy jsou součástí periferního nervového systému a vedou nervové impulzy například do horních a dolních končetin. Podráždění (iritace) nebo stlačení (komprese) těchto nervů je spojeno s více či méně silnými bolestmi; lékaři pro tyto stavy někdy používají odborné pojmy radikulopatie, případně radikulární syndrom. Podráždění nervů se často významně podílí na vzniku bolesti dolní části zad nebo bolesti šíje. Podráždění nervů může být způsobeno výhřezem meziobratlové ploténky, ale může mít i jiné degenerativní příčiny (např. zúžení páteřního kanálu).

Jaké jsou možné příčiny podráždění nervů?

Podráždění míšních nervů může být kromě vyhřezlé ploténky vyvoláno i jinými příčinami, které utlačují nebo jinak poškozují nervové struktury. Patří mezi ně například:

• zablokování (funkční porucha) některého z meziobratlových kloubů,
• posunutí obratle (spondylolistéza),
• degenerativní změny kostí (např. spondylartróza, spinální stenóza, hypertrofie meziobratlových kloubů),
• vznik abscesu při infekci,
• krvácení,
• zánět v oblasti míchy,
• nádor nebo metastázy.

Kromě toho existují i některá onemocnění a poruchy, které způsobují příznaky podobné podráždění nervů, ale mají jiné příčiny; lékaři v takových případech hovoří o tzv. pseudoradikulárním syndromu. Mezi příčiny pseudoradikulárního syndromu se řadí některé ortopedické poruchy, jako je podráždění svalů a šlach, koxartróza, gonartróza atd. Dokonce i lymeská borrelióza (po přisátí infikovaného klíštěte) může způsobit potíže podobné výhřezu meziobratlové ploténky.

Jak předcházet výhřezu meziobratlové ploténky?

Dlouhodobě vadné držení těla může mj. poškozovat meziobratlové ploténky. Další zátěží pro meziobratlové ploténky je přetěžování páteře v zaměstnání (například při zvedání a přenášení těžkých předmětů), ale také při sportu a při dlouhém sezení. Riziko poškození meziobratlových plotének lze snížit například:

• správným zvedáním a přenášením těžkých předmětů (s pokrčenými koleny a rovnými zády)*,
• vyhýbáním se přetěžování a nepřirozenému držení těla,
• udržováním normální váhy (přesněji řečeno vyhýbáním se nadváze).

Pro zdravou páteř je důležité mít dostatečně posílené svaly, které ji udržují ve správné poloze – to znamená zádové svaly i břišní svaly. Mezi preventivní opatření tak lze v tomto smyslu počítat zejména:

• silový trénink pro posílení svalového korzetu okolo páteře,
• školu zad – ucelený program prevence bolesti zad [4],
• pravidelnou pohybovou aktivitu.

Mezi sporty „šetrné k meziobratlovým ploténkám“, které pomáhají předcházet poškození plotének, patří například běh, nordic walking, plavání, aqua-fitness, běžecké lyžování či aerobik. Opatrnost je na místě u sportů, při kterých dochází k častému otáčení trupu (např. při golfu, tenisu apod.).

Další užitečné informace najdete například v článku Jak zdravě hubnout a v kategorii Druhy pohybových aktivit.

Související odkazy

1. A. Boriková, J. Gallo, M. Nakládalová: Degenerativní onemocnění bederní páteře, hlavní diagnostické jednotky. Pracovní lékařství 2015, 67(2): 54–60. (odkaz vede na web prolekare.cz)
2. Marta Olejárová: Degenerativní onemocnění páteře. Medicína pro praxi 2014, 11(2): 62–64. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 878 kB)
3. News Medical: What is degenerative disc disease? [Co jsou degenerativní změny meziobratlových plotének (diskopatie)?] (odkaz vede na web news-medical.net; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
4. Kapitoly sportovní medicíny: Základy školy zad. (odkaz vede na web muni.cz)