Některé z těchto virů mohou postihnout i dolní dýchací cesty a způsobit například bronchitidu. Viry se přenášejí kapénkovou infekcí (především kýcháním nebo kašláním), ale mohou se do těla dostat i přímým kontaktem (například podáním ruky s následným kontaktem ruky s ústy).
Chřipce podobné onemocnění (ILI) je obvykle nekomplikované (viz poznámka níže) a projevuje se mimo jiné kašlem a rýmou. I chřipce podobné onemocnění je však třeba brát vážně. V následujících odstavcích se dozvíte, na co si dát pozor a jak můžete onemocnění předcházet.
Pro koho představuje chřipce podobné onemocnění zvýšené riziko?
Chřipce podobné onemocnění může postihnout v podstatě kohokoli. Není výjimkou, když člověk (i dospělý) onemocní i několikrát za rok; zvláště často bývají postiženy děti. Ve většině případů je ILI u starších dětí neškodné. U kojenců však může způsobit závažné onemocnění – včetně vysoké horečky a odmítání jídla. Zvláště ohrožené jsou děti v prvním roce života. Pacienti s oslabeným imunitním systémem (např. lidé s vrozenou imunitní nedostatečností, s infekcí HIV nebo pacienti po transplantaci) jsou však také vystaveni zvýšenému riziku, že v důsledku ILI u nich propukne závažné onemocnění. Pro tyto rizikové skupiny je v případě ILI včasná lékařská péče a léčba obzvláště důležitá.
Dá se chřipce podobnému onemocnění předcházet?
Stoprocentní prevence proti chřipce podobným onemocněním bohužel neexistuje. Navíc existuje tolik různých virů způsobujících „nachlazení“, že ani když jedno „nachlazení“ překonáte, před dalším nejste chráněni. Imunitní systém se s infekcí musí pokaždé vypořádat znovu. Některá opatření však mohou pomoci chladné období přečkat co nejlépe – zejména se jedná o celkové posílení imunitního systému. Toho lze dosáhnout mimo jiné vyváženou stravou bohatou na vitaminy, dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu, spánku a vyhýbáním se alkoholu a nikotinu.
K posílení obranyschopnosti organismu může přispět rovněž pravidelné střídavé sprchování studenou a teplou vodou či návštěvy sauny. Na druhou stranu, například ochranný účinek vitaminů nebo echinacey (přípravky s výtažky z rostliny třapatkovky, lat. Echinacea) je velmi omezený. Děti s častými respiračními infekcemi by měly být v každém případě v maximální možné míře chráněny před kontaktem se škodlivinami v ovzduší (zejména před pasivním kouřením) a možnými alergeny.
Na existenci přímé souvislosti mezi chladem a „nachlazením“ ve vědecké komunitě stále nepanuje jednotný názor. Jako možná vysvětlení se nabízí chladem podmíněné oslabení imunitního systému nebo lepší a delší přežívání virů v chladném prostředí. Není neobvyklé, že lidé během jednoho roku prodělají několik chřipce podobných onemocnění – u dětí v prvních deseti letech života jsou běžné tři až osm respiračních infekcí ročně.
Dbejte na dodržování hygienických zásad
Je pochopitelné, že účinným ochranným opatřením proti infekci je co možná nejvíce se vyhýbat kontaktu s původci infekce. To zahrnuje jak udržování odstupu od nemocných lidí (vyhýbání se davům v chladném období), tak dodržování obecných hygienických zásad. Původci onemocnění se mohou šířit vzduchem při kašli a kýchání a mohou rovněž ulpívat na předmětech, odkud se mohou dotykem přenést na dalšího člověka.
Ke všeobecně platným hygienickým zásadám patří:
- udržovat odstup od ostatních lidí,
- vyhýbat se potřásání rukama, a obecně lidem, kteří kašlou a kýchají,
- nedotýkat se očí, nosu nebo úst,
- mytí rukou (několikrát denně 20–30 sekund mýdlem) po setkání s jinými lidmi nebo po použití sanitárních zařízení (toalety) a před jídlem, a také po kontaktu s předměty, které mohly být kontaminovány sekrety nemocných osob (například při péči o blízké nemocné kontakt s ložním prádlem či nádobím),
- používání (a vyhazování!) jednorázových papírových kapesníků,
- pravidelné větrání místností (třikrát až čtyřikrát denně po dobu deseti minut), aby se snížilo množství virových částic ve vzduchu a zabránilo se vysychání sliznic úst a nosu,
- nemocní by měli zůstat doma, aby nešířili infekci dál,
- vyhýbání se přímému kontaktu s ostatními lidmi, kteří mohou být nemocní.
Vzhledem k širokému spektru patogenů neexistuje univerzálně účinná vakcína proti chřipce podobnému onemocnění (ILI). Očkování proti chřipce pomáhá pouze proti chřipce, kterou způsobují chřipkové viry.
Jaké se mohou při chřipce podobném onemocnění objevit příznaky?
Doba mezi infekcí a objevením se prvních příznaků (inkubační doba) se v závislosti na patogenu pohybuje mezi dvanácti hodinami a třemi dny. Chřipce podobné onemocnění se pak obvykle ohlásí nástupem zimnice, pocitu, že se člověk necítí dobře, a rýmy. Často je doprovází zarudlé oči, bolest v krku, kašel, případně bolesti hlavy a končetin. Může se objevit i zvýšená teplota nebo horečka, ale nemusí být přítomna vždy. Onemocnění podobné chřipce trvá přibližně týden, ale některé příznaky, například kašel, mohou přetrvat i déle.
Mohou nastat komplikace i při onemocnění podobném chřipce?
Chřipce podobné onemocnění je obvykle neškodné a odezní bez následků. Občas se však může stát, že se na oslabeném organismu rozvine sekundární (druhotná) bakteriální infekce, která může vést například k laryngitidě, angíně, zánětu středního ucha nebo sinusitidě. Velmi vzácně se mohou vyskytnout i závažné komplikace, jako je zápal plic.
Lékařskou pomoc byste měli v případě onemocnění podobného chřipce měli vyhledat, pokud máte:
- vysokou horečku,
- závažné nebo zhoršující se příznaky,
- bolest na hrudi,
- potíže s dýcháním.
Pokud se příznaky stále zhoršují nebo trvají déle než několik dní, doporučujeme vyhledat lékaře. Opatrnější by měli být zejména lidé s chronickými onemocněními dýchacích cest (např. CHOPN).
Jak se stanoví diagnóza?
Diagnóza chřipce podobného onemocnění se stanovuje na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření pacienta. Detekce původce onemocnění (laboratorní vyšetření výtěru z nosu nebo krku) se provádí pouze ve zvláštních případech, jako jsou důvodné podezření na další bakteriální infekci, COVID-19, nebo v případě komplikací. To platí zejména pro pacienty s oslabeným imunitním systémem. Barevné hodnocení vykašlaného hlenu, které se v této souvislosti často praktikuje – například zelené nebo žluté zbarvení – může poskytnout určité informace, ale neumožňuje jednoznačné vyloučení nebo potvrzení následné nebo současně probíhající bakteriální infekce.
Jak probíhá léčba chřipce podobného onemocnění?
Léčba chřipce podobné infekce se odvíjí od příznaků (tzv. symptomatická léčba), neboť hlavním cílem je tyto příznaky zmírnit. Krátkodobě lze používat například léky proti bolesti, horečce nebo nosní spreje. Antibiotika se podávají pouze v případě, že se rozvine následná bakteriální infekce, protože proti virovým onemocněním, jako jsou chřipka nebo chřipce podobné onemocnění, nejsou tyto léky účinné.
Pokud jde o účinky potravinových doplňků, jako je např. zinek, vitamin C nebo výtažky z třapatkovky (lat. Echinacea), věda v současné chvíli nemá jasnou odpověď na otázku, zda jsou či nejsou při onemocnění podobném chřipce prospěšné, protože existuje jen málo studií zabývajících se tímto tématem, a dosavadní studie přinášejí nejednoznačné výsledky. Med nebo některé bylinné léky (např. výtažky z kořene pelargonie, kořene prvosenky, tymiánu, eukalyptu nebo listů břečťanu) však mohou některé příznaky (např. kašel) poněkud zmírnit.
