Chřipka: co to je?
Chřipka je velmi nakažlivé onemocnění dýchacích cest. Chřipku způsobují chřipkové viry, odborníci přitom rozlišují tři typy: A, B a C [1]. Sezónní chřipku však způsobují pouze některé typy chřipkových virů, konkrétně typy A a B. Nejzávažnější onemocnění jsou spojena s viry chřipky typu A, které také jsou nejčastějšími původci epidemií. Stejně tak pandemie chřipky jsou způsobovány prakticky výlučně chřipkovými viry typu A. To je z velké části způsobeno tím, že chřipkové viry typu A mohou měnit svou genetickou informaci (mutovat) [2].
Kvůli těmto neustálým mutacím se od sebe kmeny chřipkových virů každý rok více či méně liší, a proto je lidský imunitní systém v případě nové infekce nedokáže rozpoznat. Prodělaná chřipka tedy nechrání před jejím opakováním v dalším roce. Více informací o podtypech virů chřipky typu A a o pandemiích chřipky se dočtete v článku Pandemie chřipky.
Chřipkové viry infikují horní cesty dýchací (a někdy následně i plíce), v nichž napadají a ničí buňky sliznice. To vede k zánětlivé reakci v těle. Chřipka není totéž co nachlazení; bližší informace najdete v článku Nachlazení nebo chřipka?
Během chřipkové epidemie, která obvykle trvá od prosince do března, se chřipkou nakazí přibližně 5–15 % populace. Během chřipkové sezóny poskytuje informace o aktuálním výskytu chřipky v České republice Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění [3], která je součástí Státního zdravotního ústavu.
Jak se přenášejí chřipkové viry?
Chřipka je velmi nakažlivá. Chřipkové viry se přenášejí z člověka na člověka, nejčastěji prostřednictvím tzv. kapénkové infekce. Kapénky obsahující choroboplodné zárodky se uvolňují do vzduchu při kašlání nebo kýchání. Viry se však mohou přenášet i rukama, například při podání ruky nebo při obejmutí. Dovnitř těla se pak dostanou, když se člověk dotkne svého nosu, úst nebo oblasti kolem očí. Pravděpodobnost nákazy se zvyšuje i při společném trávení času s mnoha lidmi v uzavřených místnostech.
Inkubační doba – tedy doba, která uplyne od okamžiku nákazy do objevení prvních příznaků – se pohybuje mezi jedním dnem a čtyřmi dny. Člověk však může chřipkou nakazit někoho jiného ještě předtím, než se objeví první příznaky (přibližně jeden den předtím).
Jak lze předcházet chřipce?
Odborníci rozlišují specifickou prevenci, která spočívá v očkování, a nespecifickou prevenci, která je založena na dodržování hygienických opatření.
Specifická prevence: očkování proti chřipce
Každý rok je připravována nová vakcína proti chřipkovým virům. Očkování proti chřipce je obecně doporučováno již od 6 měsíců věku všem, kdo se chtějí chránit před chřipkou. Odborníci ze Státního zdravotního ústavu však toto očkování doporučují zejména:
- starším lidem,
- lidem s některými chronickými onemocněními,
- lidem se závažnými primárními nebo sekundárními imunodeficity, které vyžadují dispenzarizaci (sledování) na specializovaném pracovišti
- lidem, kteří prodělali invazivní meningokokové onemocnění (IMO) nebo invazivní pneumokokové onemocnění (IPO).
Bližší informace najdete v článcích Očkování proti chřipce a Očkování těhotných proti chřipce.
Nespecifická prevence: hygienická opatření
Na ochraně před nákazou se mohou významným způsobem podílet i hygienická opatření. Řadí se mezi ně například:
- časté a důkladné mytí rukou,
- kýchání do ohbí lokte,
- nedotýkání se obličeje,
- nesdílení nádobí během jídla,
- vyhazování použitých kapesníků,
- pravidelné větrání.
Rovněž nošením respirátoru můžete pomoci ochránit sebe i ostatní před nákazou chřipkovými viry. Nakažliví můžete být ještě týden po onemocnění chřipkou. Odborníci doporučují, abyste během této doby pokud možno omezili kontakt s dalšími lidmi.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout u chřipky?
Mezi typické příznaky chřipky patří:
- horečka mezi 38 a 40 °C (ale může být i vyšší),
- bolest hlavy,
- bolest v krku,
- bolest svalů a kloubů po celém těle,
- zimnice,
- silný pocit nemoci,
- silná únava,
- kašel (obvykle suchý),
- výtok z nosu,
- nechutenství.
Zejména u kojenců a dětí předškolního věku se mohou vyskytnout také zažívací potíže, například zvracení nebo nevolnost. Starší lidé a lidé s oslabeným imunitním systémem mívají méně často horečku a výrazné příznaky onemocnění. U starších lidí se mohou vyskytnout i některé další příznaky, jako například dezorientace nebo zmatenost.
Jaký je průběh chřipky?
Chřipka může mít u různých lidí velmi odlišný průběh. Horečka a další typické příznaky chřipky se projeví jen asi u třetiny lidí, kteří se nakazili virem chřipky. Přibližně třetina má jen mírné příznaky (bez horečky) a poslední třetina nemá vůbec žádné příznaky. Průběh chřipky závisí mimo jiné na typu viru, fungování imunitního systému, věku a případných souběžných onemocněních.
Příznaky se mohou objevit velmi rychle, ale do týdne obvykle odezní. Nicméně kašel a únava mohou přetrvávat i déle. Chřipka často vede k zánětu vedlejších nosních dutin (sinusitidě). U kojenců a dětí předškolního věku se může vyskytnout zánět středního ucha (otitida).
Těžký průběh chřipky
Ve vzácných případech může mít chřipka závažný až život ohrožující průběh. Mezi komplikace těžkého průběhu patří například:
- zápal plic – ten může být buď bakteriálního původu, nebo může být způsoben samotným virem chřipky,
- zhoršení astmatu nebo CHOPN,
- zánět mozku (encefalitida),
- zánět mozkomíšních plen (meningitida),
- zánět svalů,
- zánět srdečního svalu (myokarditida),
- zánět endokardu (endokarditida).
Možná je i koinfekce virem chřipky a SARS-CoV-2 (to znamená, že člověk je současně nakažen oběma viry). V takovém případě se zvyšuje riziko závažného průběhu onemocnění.
Obecně platí, že těžký průběh chřipky se může vyskytnout u kohokoli. U některých skupin lidí je však riziko komplikací a těžkého průběhu zvýšené. Mezi tyto skupiny se řadí zejména:
- lidé ve věku 60 let a starší,
- kojenci a děti předškolního věku,
- lidé s oslabeným imunitním systémem,
- těhotné ženy a ženy krátce po porodu,
- kuřáci.
Související odkazy
- Pavel Novotný, Dana Hedlová: Chřipka a její komplikace. Medicína pro praxi 2020, 17(1): 13–17. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 337 kB)
- Jarmila Ševčíková, Helena Kollárová, Kateřina Azeem, Zdeněk Nakládal: Chřipka pohledem praktického lékaře. Praktický lékař 2018, 98(5): 217–222. (odkaz vede na web prolekare.cz)
- Státní zdravotní ústav: Národní referenční laboratoř pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění (odkaz vede na web szu.cz)