Chřipka je akutní infekce dýchacích cest, kterou mohou vyvolat různé kmeny chřipkového viru. Virus chřipky se na další osoby přenáší velmi snadno, zvláště pak v uzavřených místnostech. Termín „sezónní chřipka“ označuje vlnu chřipky, která se každoročně opakuje během chladného období.
Chřipka: co to je?
Sezónní „pravá“ chřipka – tedy ta, která je způsobena chřipkovými viry – je vysoce infekční onemocnění celého dýchacího systému. Klasickou sezónní chřipku způsobují některé typy chřipkových virů, konkrétně typy A a B.
Existují celkem tři typy chřipkových virů: A, B a C. Nejzávažnější onemocnění jsou spojena s viry chřipky typu A, které také jsou nejčastějšími původci epidemií. Stejně tak pandemické šíření (čili celosvětová vlna epidemie) způsobují prakticky výlučně viry chřipky typu A. To je z velké části způsobeno jedinečnou schopností virů chřipky A měnit svou genetickou informaci (mutovat).
Kvůli těmto neustálým mutacím se od sebe kmeny každý rok více či méně liší, a proto je lidský imunitní systém v případě nové infekce nedokáže dostatečně rychle rozpoznat. Prodělaná chřipka tedy nechrání před jejím opakováním v dalším roce. Více informací o podtypech virů chřipky typu A a o pandemiích chřipky se dočtete v článku Pandemie chřipky.
Chřipkové viry se přenášejí především kapénkovou infekcí (například při mluvení, ale zejména při kýchání nebo kašli). Do těla se však mohou dostat i přímým kontaktem (například podáním ruky a následným kontaktem z ruky do úst nebo na jinou sliznici), pitnou vodou nebo prostřednictvím kontaminovaných povrchů či předmětů (například dotykem kliky, na níž ulpěly kapénky nemocného, a následným kontaktem ruky s ústy).
Epidemie chřipky: co to je?
Epidemie chřipky se objevuje téměř každým rokem v podzimních a zimních měsících, nejčastěji mezi prosincem a březnem. Během této „chřipkové vlny“ se virem chřipky nakazí 5 až 15 procent populace a u mnoha z nich onemocnění skutečně propukne.
Během epidemie chřipky může závažný průběh nastat u kterékoli věkové skupiny. Nejvíce jsou však ohroženi kojenci, malé děti a lidé starší 60 let, lidé s chronickými onemocněními a těhotné ženy.
Kromě sezónní chřipky se mohou vyskytnout i jiné formy chřipky, které se typicky objevují při výrazné mutaci chřipkového viru a mohou vyvolat pandemii.
Jaké se mohou při chřipce objevit příznaky?
Doba mezi nákazou virem chřipky a vypuknutím onemocnění je obvykle jeden až tři dny. Poté se náhle objeví charakteristické příznaky:
- vysoká horečka (až 41 °C),
- bolesti v krku,
- suchý kašel,
- rýma,
- bolesti hlavy, svalů a končetin,
- silný celkový „pocit nemoci“,
- ztráta chuti k jídlu,
- silná únava.
Příležitostně se mohou vyskytnout také dýchací potíže, u kojenců se může objevit nevolnost a zvracení. Chřipku lze tedy označit za onemocnění dýchacího systému, které však vyvolává příznaky v celém těle. Charakteristickým rysem je náhlý a prudký nástup příznaků.
Vzhledem k rychlému množení viru je riziko nákazy dalších osob největší při kašli a kýchání nemocného. Koncentrace viru u nemocných dětí je obvykle vyšší než u ostatních věkových skupin a vysoká nakažlivost chřipkových virů může vést k náhlému a rychlému šíření chřipky při kontaktu s jinými lidmi.
Pokud je chřipka nekomplikovaná, příznaky se obvykle zlepší během dvou až pěti dnů. Většina pacientů obvykle po týdnu onemocnění překoná, nicméně některé příznaky, jako např. kašel a slabost, mohou přetrvávat o jeden až dva týdny déle. Chřipka však může způsobit i řadu závažných komplikací, v některých případech dokonce i onemocnění oběhového systému, včetně oběhového kolapsu.
Jaké se mohou při chřipce vyskytnout komplikace?
Ve vzácných případech může mít chřipka těžký průběh a způsobit závažnější komplikace. Těžkým průběhem jsou ohroženi zejména kojenci, malé děti a lidé starší 60 let. Ohroženi jsou také lidé s jinými chronickými onemocněními a těhotné ženy. Velmi těžký průběh onemocnění může pacienta ohrozit i na životě. Nejčastější komplikací chřipky je zápal plic.
Zápal plic jako komplikace chřipky
Největší riziko představuje „primární zápal plic“, který je způsoben přímo virem chřipky. Takový zápal plic se obvykle projeví rychlým zhoršením celkového stavu, tedy již jeden až dva dny po začátku onemocnění, s dušností a případně s modravým zbarvením kůže a sliznic (cyanózou). Vzhledem k tomu, že některé bakterie, například Staphylococcus aureus, Streptococcus pneumoniae nebo Haemophilus influenzae, mohou do organismu vstupovat společně s chřipkovými viry, může v důsledku akutní chřipky dojít i k takzvané bakteriální superinfekci, která může rovněž způsobit zápal plic. U této formy zápalu plic je obvykle nejprve pozorováno krátké zlepšení stavu (dvou- až třídenní období), po němž se však horečka opět zvýší a často je doprovázena příznaky, jako jsou kašel a vykašlávání hnisavých hlenů.
Nejčastější formou chřipkové pneumonie je však smíšená virová a bakteriální pneumonie, která se projevuje buď postupným zhoršováním onemocnění, nebo přechodným zlepšením a následným zhoršením příznaků.
Další možné komplikace
Kromě zápalu plic se u chřipky občas vyskytují i další komplikace. Patří mezi ně zánět srdečního svalu nebo osrdečníku, pohrudnice, ledvin, nosních dutin, středního ucha, svalů, mozkomíšních plen či míchy, může dojít i k poškození mozku, oběhovému selhání, a dokonce i k úmrtí.
V období chřipkové epidemie obvykle v České republice zemře o cca1500 lidí navíc oproti měsícům bez chřipkové epidemie [1]. Přestože tedy počet lidí, u nichž je prokázáno úmrtí na chřipku, je jen zlomkem tohoto počtu, dá se předpokládat, že celkový počet úmrtí na chřipku během sezónní epidemie se bude blížit spíše tomuto vyššímu číslu.
Jak se stanoví diagnóza chřipky?
Během chřipkové sezóny stanovuje lékař diagnózu především na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření pacienta. V některých případech se pro detekci viru provádějí také specifické laboratorní testy, které poskytnou informace například o kmeni viru nebo o šíření chřipky. Tyto laboratorní testy hrají důležitou roli také při identifikaci patogenů u nově se objevujících forem onemocnění. Pracovníci v laboratoři je mohou využít například k analýze mutací v genech chřipkových virů a jejich odlišení od sezónní chřipky.
Pro další diagnostiku chřipky jsou k dispozici, v závislosti na fázi onemocnění, různé pomocné vyšetřovací metody, mezi něž patří např. vyšetření nosního sekretu a sputa (hlenu), výtěry z krku a krevní testy. Co možná nejčasnější stanovení diagnózy je důležité pro včasné zahájení léčby.
Jak probíhá léčba chřipky?
Pokud již člověk chřipkou onemocněl, lze proti chřipkovým virům při včasném zahájení léčby antivirotiky přímo bojovat. Za tímto účelem může lékař předepsat určité léky, tzv. inhibitory neuraminidázy (oseltamivir a zanamivir), které blokují uvolňování nově vzniklých virových částic z již infikovaných buněk, a tím brání množení chřipkových virů v těle.
Inhibitory neuraminidázy jsou nejúčinnější během prvních dvanácti hodin (nejpozději do 48 hodin) po nástupu příznaků. Včasné podání oseltamiviru (Tamiflu) nebo zanamiviru (Relenza) zkracuje trvání chřipkového onemocnění přibližně o jeden den.
Klidový režim v posteli může předejít komplikacím
Kromě použití antivirotik (zejména u rizikových pacientů) je léčba chřipky především symptomatická, tedy zaměřená na zmírnění příznaků. K léčbě bolestí hlavy, svalů, končetin a horečky lze použít například léky proti bolesti, které zároveň mají účinek na snižování horečky (např. paracetamol nebo ibuprofen). Další možností jsou léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (např. Aspirin), ty by se však nikdy neměly podávat dětem mladším dvanácti let, protože ve vzácných případech mohou vyvolat obávaný Reyeův syndrom – akutní onemocnění mozku a jater, které, pokud se neléčí, může být i smrtelné.
Pokud pacient jeví známky druhotné bakteriální infekce, lékař zahájí vhodnou antibiotickou léčbu. Antibiotika však účinkují pouze proti této druhotné bakteriální infekci, nikoli proti samotným virům. Antibiotika by se měla používat vždy a pouze na lékařský předpis – jednak proto, aby se předešlo jednak rizikům spojeným s jejich podáváním, především ale proto, aby při nevhodném používání antibiotik nevznikaly rezistentní kmeny bakterií.
Kromě medikamentózní léčby je, zejména u dětí, důležitý i dostatečný příjem tekutin. Je také nutné mít na paměti, že tělo potřebuje v této situaci pro zotavení hodně odpočinku, který navíc pomáhá předcházet možným komplikacím. Během nemoci je třeba se zcela vyhýbat alkoholu a kouření. Co se týká potravinových doplňků nebo různých inhalátorů, v současné době neexistují přesvědčivé vědecké důkazy o tom, že by při chřipce napomáhaly zotavení.
V případě komplikací lékař přizpůsobí léčbu aktuálním příznakům onemocnění. Někdy může být nutné například i podávání kyslíku, v závažných případech může dojít i na intenzivní lékařskou péči.
Pokud mám podezření na chřipku, kdy mám vyhledat lékařskou pomoc?
Lékařskou pomoc byste měli vždy vyhledat v následujících případech:
- při vysoké horečce,
- při silných nebo neustále se zesilujících příznacích,
- při bolesti na hrudi,
- při potížích s dýcháním.
Lékaře byste měli vyhledat i tehdy, když se příznaky zhoršují nebo trvají déle než několik dní. Stejně tak by se měli vždy poradit s lékařem lidé se zvýšeným rizikem vzniku komplikací (např. lidé s chronickým onemocněním, jako jsou CHOPN nebo diabetes).
Související odkazy
- Státní zdravotní ústav: Chřipka v kontextu aktuálních opatření u koronaviru (odkaz vede na web szu.cz)
