Chřipka: diagnóza a léčba

Jak se stanoví diagnóza chřipky?

Lékař odebere anamnézu a provede fyzikální vyšetření. Diagnózu obvykle stanoví na základě udávaných příznaků a průběhu onemocnění. Zároveň vezme v úvahu aktuální výskyt chřipky v populaci.

V některých případech (zejména pokud je potřeba vyloučit jinou infekci dýchacích cest) může lékař provést například rychlý antigenní test nebo provést výtěr z nosohltanu a odebraný vzorek odeslat k laboratornímu vyšetření.

V případě potřeby mohou být provedena další vyšetření. Pokud má například lékař podezření na zápal plic, může pacienta odeslat na rentgenové vyšetření plic.

Jak se léčí chřipka?

Při podezření na chřipku odborníci obecně doporučují kontaktovat lékaře; platí to zvláště v případě, že pacient má zvýšené riziko těžkého průběhu onemocnění nebo komplikací [1]. Lékař s vámi probere možná léčebná opatření.

Symptomatická léčba

U mnoha pacientů je dostačující symptomatická léčba – tedy léčba, která zmírňuje příznaky chřipky. Ke zmírnění bolesti a horečky lze použít léky proti bolesti, jejichž účinnými látkami jsou paracetamol nebo ibuprofen [2–4]. Konkrétní léky vám nejlépe doporučí váš ošetřující lékař, případně lékárník. Ten vám rovněž vysvětlí způsob užívání léků i možné nežádoucí účinky. Zmírnit bolest a snížit horečku může rovněž kyselina acetylsalicylová (prodávaná například pod názvy Acylpyrin, Aspirin apod.).

Bližší informace o léčbě kašle, který může doprovázet chřipku, najdete v článku Akutní zánět průdušek.

Antivirová léčba

Proti samotným chřipkovým virům může lékař předepsat tzv. inhibitory neuraminidázy, mezi které se řadí zejména oseltamivir a zanamivir. Tyto účinné látky blokují uvolňování nově vznikajících virových částic z již infikovaných buněk. Tímto způsobem inhibitory neuraminidázy brání množení chřipkového viru v těle. Inhibitory neuraminidázy jsou nejúčinnější během prvních dvanácti hodin (nejpozději do 48 hodin) po nástupu prvních příznaků chřipky. Včasné podání oseltamiviru (Tamiflu) nebo zanamiviru (Relenza) zkracuje trvání chřipky přibližně o jeden den. Odborníci doporučují použití inhibitorů neuramidázy především u dětí, těhotných žen, pacientů se zvláště závažnými příznaky a lidí se zvláště vysokým rizikem závažného průběhu chřipky.

Antibiotika na chřipkové viry neúčinkují, působí výhradně proti bakteriím. Lékař může antibiotika předepsat, pokud se zároveň s chřipkou vyskytuje například bakteriální infekce dýchacích cest.

Co mohu dělat sám, pokud onemocním chřipkou?

Při chřipce se obecně doporučuje:

• Dodržujte klidový režim a nepřepínejte se, dokud příznaky neodezní.
• Nekuřte a vyhýbejte se cigaretovému kouři. Aktivní i pasivní kouření zhoršuje obtíže a oddaluje uzdravení.
• Dbejte na dostatečný příjem tekutin.

Mnoho lidí se pokouší zmírnit příznaky chřipky i pomocí „osvědčených“ prostředků, jako je například kuřecí vývar nebo bylinné čaje. V současné době však neexistují vědecké důkazy o tom, že by tato opatření napomáhala rychlejšímu uzdravení.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud máte vy (nebo vaše dítě) příznaky, které poukazují na chřipku, je obecně vhodné kontaktovat praktického lékaře pro dospělé (nebo praktického lékaře pro děti a dorost). To je důležité zejména v případě, že pacient má zvýšené riziko těžkého průběhu onemocnění nebo komplikací.

Kdy je zapotřebí rychlá lékařská pomoc?

Lékařskou pomoc byste měli rychle vyhledat v případě, že se vyskytne některý z následujících varovných příznaků:

• rychlé, ztížené dýchání,
• dušnost,
• bolest při dýchání nebo bolest na hrudi,
• nedostatečná tvorba moči (oligurie) nebo dokonce úplná zástava močení (anurie),
• závratě, zmatenost,
• silná bolest svalů,
• výrazná tělesná slabost,
• znovuobjevení příznaků poté, co se pacientův stav začal zlepšovat,
• zhoršení již existujících chronických onemocnění.

U dětí byste měli navíc dávat pozor na následující varovné příznaky:

• namodralé rty nebo obličej,
• vtahování žeber při dýchání,
• sucho v ústech,
• je obtížné dítě probudit,
• nereagování na doteky nebo oslovení,
• vysoká horečka (ale u dětí do dvanácti týdnů věku jakákoli horečka, tedy tělesná teplota vyšší než 38 °C).

Související odkazy

1. Pavel Novotný, Dana Hedlová: Chřipka a její komplikace. Medicína pro praxi 2020, 17(1): 13–17. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 337 kB)
2. Lenka Ťupová, Martin Doseděl: Farmaceutická péče při samoléčení pacientů s nachlazením a chřipkou. Praktické lékárenství 2021, 17(4): 245–255. (odkaz vede na PDF soubor na webu farmaciepropraxi.cz, 463 kB)
3. Klára Bechná: Samoléčba příznaků chřipky a nachlazení. Praktické lékárenství 2019, 15(4): 234–241. (odkaz vede na PDF soubor na webu farmaciepropraxi.cz, 170 kB)
4. Klára Bechná: Léčba příznaků chřipky a nachlazení u dětí a přehled léčiv. Pediatrie pro praxi 2020, 21(1): 27–33. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 370 kB)