Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Onemocnění srdečního svalu
  • Aktuální: Dilatační kardiomyopatie

Dilatační kardiomyopatie

Kategorie: Onemocnění srdečního svalu – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Termínem dilatační kardiomyopatie (DCM) označujeme stav, kdy dochází k rozšíření (dilataci) jedné nebo obou srdečních komor. Jedná se o nejběžnější typ onemocnění srdečního svalu, každý rok se vyskytnou přibližně dva až tři nové případy na 100 000 obyvatel. DCM postihuje muže častěji než ženy, průměrný věk při stanovení diagnózy je přibližně 40 let. Přestože nemoc nelze vyléčit, díky moderní terapii srdečního selhání se prognóza znatelně zlepšuje.

Ilustrační obrázek k článku „Dilatační kardiomyopatie“

Jaké jsou příčiny dilatační kardiomyopatie?

DCM může být neznámého původu (idiopatická), nebo může být způsobena různými faktory, jako jsou:

  • genetická predispozice (u cca. 20 % případů DCM),
  • infekce, například virové (u cca. 60 % případů),
  • onemocnění imunitního systému,
  • toxické látky, zvláště pak dlouhodobá nadměrná konzumace alkoholu,
  • jiná onemocnění srdce, jako jsou např. chlopenní vady nebo ischemická choroba srdeční.

U srdeční svaloviny vlivem těchto škodlivých vlivů dochází k jejímu poškození a zjizvení. V důsledku se zvětšují srdeční dutiny, a tím dochází ke zvětšování srdce. Samotný srdeční sval (myokard) však obvykle zesílí jen mírně, srdce navíc ztrácí svoji pružnost a komory se tak méně plní. Účinnost srdce tak klesá a do oběhu je vháněno méně krve.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout?

Mnoho potíží spojených s dilatační kardiomyopatií se shoduje s obtížemi pozorovanými při srdečním selhávání, jako jsou např.:

  • snížení fyzické výkonnosti,
  • dušnost, která se obvykle s časem zhoršuje,
  • otoky (především nohou a plicní edémy).

Postupně může srdeční nedostatečnost zesilovat a může se vyvinout angina pectoris. Dalším problémem, který se může objevit, jsou srdeční arytmie, které mohou v závažných případech vést i k náhlé srdeční smrti. V srdečních dutinách se také mohou začít tvořit krevní sraženiny, které následně způsobí mozkovou mrtvici nebo plicní embolii.

Jak se stanoví diagnóza?

Nejprve lékař odebere anamnézu a zaznamená pacientovy potíže (např. snížená vytrvalost, dušnost, nepravidelnosti srdečního rytmu nebo palpitace – bušení srdce). Následuje fyzické vyšetření, ultrazvuk srdce (echokardiografie), EKG a rentgen hrudníku. V některých případech je nutné provedení srdeční katetrizace a odebrání vzorků tkáně ze srdečního svalu.

Jak se dilatační kardiomyopatie léčí?

Primárně je nutné léčit případná základní onemocnění, která kardiomyopatii způsobují, a dále pak případné srdeční selhávání a srdeční arytmie, což může být např. i za pomoci implantace speciálních zařízení, jako je kardiostimulátor nebo defibrilátor. Často je nezbytné nasadit antikoagulační/antiagregační léčbu („léky na ředění krve“), aby se zabránilo tvorbě krevních sraženin, a tím se minimalizovalo riziko vzniku mrtvice a plicní embolie.

Pokud tato léčba nestačí, lze zvážit transplantaci srdce. K překlenutí doby do transplantace je v některých případech možné použít systém mechanické srdeční podpory – jakési přídavné čerpadlo, které pomáhá pumpování krve do oběhu a dokáže tak srdci odlehčit. Někdy srdci stačí takovýto „odpočinek“, aby se do značné míry zotavilo a transplantace tak nakonec nemusí být po odstranění pumpy ani nutná. Slibnou možností pro budoucnost, která je však zatím spíše ve fázi klinických studií než rutinně používanou technikou, představuje implantace umělého srdce.

Dilatační kardiomyopatii nelze vyléčit. V závislosti na závažnosti srdečního selhání přibližně 10 až 20 procent postižených na tuto nemoc během jednoho roku od jejího diagnostikování umírá. Díky moderní terapii srdečního selhávání se však prognóza znatelně zlepšuje.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Onemocnění srdečního svalu

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Onemocnění srdečního svalu: co to je?“

    Onemocnění srdečního svalu: co to je?

    Onemocnění srdečního svalu

    Pokud je srdeční sval nemocný a nefunguje správně, srdeční komory se již nezvládají dostatečně smršťovat a vysílat tak do oběhu dostatečné množství krve (a tím i kyslíku a živin). Nemoci srdečního svalu proto mohou vést ke zvýšení srdeční nedostatečnosti a v důsledku k problémům, jako jsou srdeční arytmie nebo náhlá srdeční smrt.

  • Ilustrační obrázek k článku „Arytmogenní kardiomyopatie pravé komory“

    Arytmogenní kardiomyopatie (pravé komory)

    Onemocnění srdečního svalu

    U arytmogenní kardiomyopatie (ACM) dochází k dědičnému ukládání pojivové tkáně a tuku ve svalech srdeční komory. Nejčastěji je postižena pravá komora, ale často jsou postiženy obě komory. V některých případech může být postižena pouze levá komora, proto se v současnosti termín arytmogenní kardiomyopatie pravé komory již považuje spíše za podjednotku arytmogenní kardiomyopatie.

  • Ilustrační obrázek k článku „Hypertrofická kardiomyopatie“

    Hypertrofická kardiomyopatie

    Onemocnění srdečního svalu

    Hypertrofická kardiomyopatie (HCM) je dědičné onemocnění, při kterém dochází ke zvětšení (hypertrofii) srdečního svalu. Může se objevit již v kojeneckém věku, ale obvykle příznaky nastupují až ve věku mezi 30 a 50 lety. Každý rok se vyskytnou dva až tři nové případy na 100 tisíc lidí. U mužů se vyskytuje častěji než u žen.

  • Ilustrační obrázek k článku „Restriktivní kardiomyopatie“

    Restriktivní kardiomyopatie

    Onemocnění srdečního svalu

    Restriktivní kardiomyopatie (RCM) je v západních zemích velmi vzácná. Dochází při ní k zesílení nejvnitřnější stěny srdce (endokard) a k fibrotizaci (vznik vazivové, tedy nesvalové, tkáně spojené s tvorbou jizev) srdečního svalu spojené s jeho zvýšenou tuhostí. Toto onemocnění se vyskytuje u žen přibližně dvakrát častěji než u mužů. Formy RCM, které se vyskytují v Evropě, poměrně dlouho nezpůsobují žádné potíže. Jakmile ale začnou pacientovi způsobovat problémy, progrese onemocnění je často velmi rychlá.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 24.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace