Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Srdce, krevní oběh a cévy
  • Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb
  • Aktuální: Srdečně-cévní onemocnění a pohyb

Srdečně-cévní onemocnění a pohyb

Kategorie: Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Kardiovaskulární onemocnění patří ve vyspělých zemích k nejčastějším příčinám úmrtí. Pravidelný pohyb pomáhá předcházet nemocem a zmírňovat negativním následky kardiovaskulárního onemocnění, pokud se již rozvinulo. To platí pro všechna onemocnění srdce a krevního oběhu, jako jsou infarkt myokardu, srdeční zástava, cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin, vysoký krevní tlak, chronické srdeční selhání nebo angina pectoris. Při většině těchto onemocnění srdce, mozku nebo jiných orgánů dochází k nedostatečnému prokrvení tkání, které je důsledkem částečného nebo úplného ucpání cév.

Kardiovaskulární onemocnění se mohou projevit náhle jako akutní událost nebo nastupovat pomalu jako chronické onemocnění. Pro objasnění příznaků a stanovení diagnózy je v každém případě nutné lékařské vyšetření. Některá onemocnění (např. vysoký krevní tlak) lze léčit medikamentózně. U jiných kardiovaskulárních onemocnění jsou nutné chirurgické zákroky (např. bypass nebo srdeční katetrizace). U určitých indikací může lékař předepsat rehabilitaci s pohybovou terapií, jejichž účelem je zlepšení procesu hojení a urychlení návratu pacienta k plnohodnotnému životu.

Pohyb chrání

Zdravým životním stylem můžete rozvoji kardiovaskulárních onemocnění předejít. Důležitou roli v tomto typu prevence hraje pravidelný pohyb. Mezi pozitivní účinky cvičení a sportování patří:

  • zlepšení metabolismu tuků,
  • snížení obezity a krevního tlaku,
  • zlepšení citlivosti tkání k inzulinu,
  • normalizace hladiny glukózy v krvi.

Rehabilitace při kardiovaskulárních onemocněních a cvičení

Kardiovaskulární onemocnění se mohou objevit náhle, jako akutní událost (např. infarkt myokardu nebo mrtvice), nebo se mohou po delší dobu vyvíjet jako chronické onemocnění. Cílem srdeční rehabilitace je pomoci pacientům snížit následky onemocnění a/nebo zabránit dalšímu prohlubování nemoci zlepšením životních návyků. Důležitou součástí srdeční rehabilitace je pohyb a trénink fyzické výdrže. Mezi další opatření pak patří např. psychoterapeutická péče, výživové poradenství nebo nácvik správných relaxačních technik.

Rehabilitace je lékařem předepisována na základě jasných indikací, k nimž patří např.:

  • stav po akutním koronárním syndromu (infarktu myokardu),
  • stav po bypassu nebo jiných kardiochirurgických operacích,
  • stav po transplantaci srdce nebo plic,
  • stabilní ischemická choroba srdeční,
  • plicní hypertenze,
  • srdeční selhání,
  • stav po zástavě srdce.

Průběh srdeční rehabilitace

Před zahájením rehabilitace musí lékař důkladně prostudovat nálezy z různých vyšetření, aby mohl zhodnotit stav pacienta a předepsat konkrétní rehabilitační opatření. Mezi tato vyšetření patří např. klidové EKG, klidový krevní tlak, ergometrie, laboratorní testy, tělesná hmotnost nebo obvod pasu.

Během rehabilitace jsou prováděny pravidelné lékařské prohlídky, při nichž jsou mimo jiné zjišťovány aktuální rizikové faktory.

Srdeční rehabilitace může probíhat ambulantně nebo v lůžkovém zařízení a probíhá ve čtyřech fázích:

  • Fáze I: časná mobilizace pacienta po akutním problému v nemocnici.
  • Fáze II: subakutní rehabilitace trvající 4-6 týdnů. Tato fáze rehabilitace probíhá v lůžkovém zařízení nebo ambulantně, dle stavu pacienta a dostupnosti péče.
  • Fáze III: stabilizační ambulantní rehabilitace (šest až dvanáct měsíců) pod dohledem odborníků v zařízení blízko pacientova domova. Pacient již během této fáze, pokud možno, pracuje.
  • Fáze IV: udržovací fáze s doživotním cvičením a pohybem, které již jsou na vlastní zodpovědnosti pacienta (dlouhodobá sekundární prevence).

Pohybová terapie

Pohybová terapie probíhá pod lékařským dohledem a obvykle zahrnuje aerobní vytrvalostní trénink (např. na cyklotrenažéru, běžeckém pásu, eliptickém trenažéru, při aqua joggingu) a silový trénink. Individuální tréninkovou zátěž stanoví lékař na základě výsledků výkonnostního testu (ergometrie). Kromě strukturovaného tréninku obsahují tréninková doporučení také mírnou fyzickou aktivitu mimo samotný kontrolovaný trénink („obyčejná“ chůze, chůze do schodů apod.)

Na koho se mohu obrátit a jak je to s hrazením nákladů?

Srdeční rehabilitace je nabízena specializovanými lůžkovými i ambulantními zařízeními a je hrazena zdravotními pojišťovnami (v lůžkových zařízeních bývá možnost doplatku za lepší ubytovací a stravovací služby).

Při rehabilitaci a zvláště pak v jejích pozdějších fázích by pacienti měli – pokud lékař neurčí jinak – pro zlepšení nebo alespoň stabilizaci svého zdravotního stavu cvičit navíc i samostatně.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Srdečně-cévní onemocnění: výživa a pohyb

Články na NZIP

  • Angina pectoris: diagnóza a léčba

    Infarkt myokardu a angina pectoris

    Cílem léčby anginy pectoris je zmírnit její příznaky a předcházet infarktu. Včasná diagnóza je důležitá, aby bylo možné co nejdříve nasadit léčbu zpomalující progresi onemocnění. Při podrobném rozhovoru (odebrání anamnézy) lékař zjistí, zda existuje podezření na anginu pectoris nebo zda pacient má nemoci, které často s anginou pectoris souvisí. Poté provede lékař důkladné fyzické vyšetření.

  • Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK)

    Onemocnění tepen

    Hlavní příčinou ICHDK je ateroskleróza a jako u všech onemocnění, která mají tuto příčinu, je možné její riziko významně snížit řadou preventivních opatření. Ateroskleróza omezuje průtok krve, což vede k nedostatku kyslíku a živin v oblasti zásobované postiženou tepnou (nebo tepnami). Výrazné příznaky se nicméně obvykle objevují až v okamžiku, kdy je zablokování tepny významné.

  • Ischemická choroba srdeční

    Srdce, krevní oběh a cévy

    Ischemická choroba srdeční je souhrnný termín pro všechna onemocnění, která jsou spojena s nedostatkem kyslíku v důsledku zúžených věnčitých tepen. K těmto onemocněním patří angina pectoris, nestabilní angina pectoris, infarkt myokardu a náhlá srdeční smrt.

  • Infarkt myokardu: rehabilitace a následná péče

    Infarkt myokardu a angina pectoris

    Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je rehabilitace definována jako „soubor opatření, která jsou nezbytná k zajištění nejlepšího možného fyzického, duševního a sociálního stavu pacientů, aby mohli opět zaujmout normální místo ve společnosti a samostatně vést aktivní život.“

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Cookies
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 27.02.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace