Cíle rehabilitace
Cíle rehabilitace jsou následující:
- znovuzapojení pacienta do pracovního procesu,
- snížení pacientovy potřeby péče,
- snížení výskytu nebo intenzity rizikových faktorů,
- podpora při psychologických a sociálních problémech s cílem zajistit co nejúplnější návrat pacientů do jejich sociálního prostředí.
Základní stavební kameny rehabilitace
- Fyzická složka: pacienti pod odborným dohledem cvičí s cílem zlepšit fyzickou výkonnost. Tento program zahrnuje také terapeutické zvládání poruch metabolismu lipidů, vysokého krevního tlaku, cukrovky a obezity (metabolický syndrom).
- Vzdělávací složka: pacienti jsou připravováni na každodenní život a jsou vzděláváni v oblasti zdravé výživy, životního stylu, užívání léků a jejich možných vedlejších účinků.
- Psychická složka: přibližně u deseti procent pacientů s infarktem se objeví deprese, která pak snižuje kvalitu života a zvyšuje riziko nového infarktu. Z těchto důvodů je doprovodná psychologická péče důležitým prvkem rehabilitace pacienta.
- Sociální složka: pacienti by měli být co nejrychleji znovu začleněni do svého sociálního prostředí.
Čtyři kroky k úspěšné rehabilitaci
Kardiovaskulárním pacientům je určen strukturovaný rehabilitační program, který se skládá ze čtyř fází [1]:
- I. fáze (nemocniční rehabilitace) se zahajuje, jakmile je to jen možné a jejím hlavním cílem je předejít ztrátě fyzické kondice a vzniku embolie a umožnit pacientovi co nejdříve opustit lůžko.
- II. fáze (časná posthospitalizační rehabilitace) by měla být zahájena okamžitě po propuštění pacienta z nemocnice a trvat až 3 měsíce. Tato fáze se považuje za rozhodující z pohledu sekundární prevence, tedy především změn životního stylu. Může probíhat formou ambulantní (kdy pacient dochází na tréninky), nebo formou lázeňské léčby.
- III. fáze (stabilizace) je fází, během níž se monitoruje, zda se pacientův klinický nález nezhoršuje. Kromě toho je v této fázi kladen důraz na vytrvalostní trénink a upevnění návyků správného životního stylu získaných v II. fázi.
- Ve IV. fázi (udržovací) pacient již potřebuje jen minimální odbornou kontrolu a dodržuje zásady naučené v předchozích fázích.
Následná péče po infarktu myokardu
Zvýšení fyzické výkonnosti snižuje riziko dalšího infarktu a pomáhá postiženým znovu se aktivně a plně zapojit do každodenních aktivit. Cvičení a sport jsou po infarktu téměř stejně důležité jako pravidelné užívání léků.
Pohyb zvyšuje výkon srdce
Postupným zvyšováním fyzické zátěže je možné výrazně posílit srdeční svaly, a tím i zlepšit jeho funkci. Pohyb také pomáhá snižovat další rizikové faktory jako nadváhu a zlepšuje metabolismus tuků, čímž dále přispívá ke snížení rizika nového infarktu.
Po infarktu musí přinejmenším na začátku probíhat fyzická aktivita pod lékařským dohledem, aby byla dodržována správná úroveň zátěže. Toto cvičení pod odborným dohledem je nedílnou (a dalo by se říct nejdůležitější) součástí rehabilitace. Náročnost cvičení je individuálně přizpůsobena pacientovi, aby na začátku nebyla námaha příliš vysoká a aby umožňovala postupné navyšování fyzické výkonnosti, posilování srdce a zvyšování zátěže, kterou je schopné bez problémů vydržet. Během této fáze tréninku (pod odborným dohledem) jsou měřeny všechny důležité oběhové parametry (tep, krevní tlak) a vyhodnocovány vůči intenzitě zátěže. Na základě těchto parametrů je pacientovi doporučeno cvičení v dalších fázích rehabilitace, která již pacient provádí samostatně.
Vhodné a nevhodné sporty
Sporty, u nichž dochází ke krátkodobé vysoké zátěži, jež je střídána s klidovou fází (např. fotbal), pro kardiaky nejsou příliš vhodné. Vytrvalostní sporty, při nichž je úroveň zátěže po delší dobu konstantní, jsou naopak vysoce doporučované.
Mezi vhodné sporty patří například:
- rychlá chůze, turistika,
- nordic walking,
- pomalý běh (jogging),
- jízda na kole,
- běh na lyžích,
- plavání.
Mezi sporty nevhodné pro kardiaky naopak řadíme:
- sporty s prudkým střídáním zátěže (např. tenis, fotbal, squash, badminton),
- jízdu na horském kole,
- posilování s těžkými závažími.
Na koho se mohu obrátit?
Po infarktu myokardu vám bude již v nemocnici doporučena a předepsána rehabilitace v příslušném rehabilitačním centru nebo v lázních.
Související odkazy
- V. Chaloupka, J. Siegelová, L. Špinarová, H. Skalická, I. Karel. J. Leisser (Česká kardiologická společnost): Doporučení pro rehabilitaci u nemocných s kardiovaskulárním onemocněním. (odkaz vede na PDF soubor na webu www.kardio-cz.cz, 346 kB)
