Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa zdravé populace
  • Sezónní ovoce a zelenina
  • Aktuální: Švestky

Švestky

Kategorie: Sezónní ovoce a zelenina – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Modrofialová barva švestek je nepřehlédnutelná. Ve srovnání s jinými peckovinami mají švestky sladkokyselou chuť a pevnou dužinu. Švestková povidla a kompoty jsou vyhledávanou specialitou. Bílý povlak, kterým je švestka pokryta, by se neměl otírat, neboť ovoce chrání před vysycháním. Švestky od místních pěstitelů jsou k dostání od července do září.

Ilustrační obrázek k článku „Švestky“

Botanická charakteristika

Slivoň švestka neboli švestka domácí (Prunus domestica) patří do čeledi růžovitých (Rosaceae), rodu slivoň (Prunus). Mezi poddruhy slivoně švestky se řadí nejen švestka domácí pravá (Prunus domestica subsp. domestica), ale také ryngle, blumy, špendlíky a mirabelky. Odborníci předpokládají, že slivoň švestka vznikla křížením trnky obecné (Prunus spinosa) a slivoně myrobalánu (Prunus cerasifera). Existuje více než 2000 různých odrůd slivoní, jejichž plody se od sebe liší velikostí, barvou slupky a dužiny, a samozřejmě i chutí. Švestky mají modrou až černofialovou barvu slupky, zatímco dužina je bílá až zelenožlutá. Bílý voskovitý povlak na slupce chrání plody před vysycháním, švestky si díky němu i lépe uchovávají své aroma.

Poddruh švestka domácí pravá (Prunus domestica subsp. domestica) lze od slivoně švestky (Prunus domestica) odlišit následovně: plody švestky domácí pravé mají podlouhlý až oválný tvar, zatímco plody slivoně švestky jsou spíše kulatější. Na rozdíl od slivoně švestky nemají plody švestky domácí pravé boční rýhu. Pecka švestky domácí pravé je podlouhlá a zploštělá, na obou koncích zašpičatělá, a v neposlední řadě lze dužinu švestky domácí pravé snadněji oddělit od pecky než v případě slivoně švestky.

Živiny, vitaminy a minerály

Švestky obsahují různé vitaminy a minerály, jako je např. vitaminy skupiny B, draslík, železo a zinek. Dále je obsažen sorbitol (cukerný alkohol), rozpustná vláknina pektin, která má příznivé účinky na trávení, a také ovocné kyseliny, které mohou mít lehce projímavé účinky. Sytě modré barvivo ve švestkách patří mezi flavonoidy (sekundární metabolity rostlin), které mají pozitivní účinky na zdraví člověka: mohou působit preventivně proti rakovině, srdečně-cévním onemocněním i jako antioxidanty.

Látky obsažené ve švestkách Na 100 g syrové potraviny Látky obsažené ve švestkách Na 100 g syrové potraviny
Energie (kcal) 49 Železo (mg) 0,4
Tuky (g) 0,2 Vitamin A (µg) 65
Bílkoviny (g) 0,6 Vitamin B1 (mg) 0,07
Sacharidy (g) 10,2 Vitamin B2 (mg) 0,04
Vláknina (g) 1,6 Vitamin B3 (mg) 0,4
Draslík (mg) 177 Vitamin B6 (mg) 0,05
Vápník (mg) 8 Vitamin C (mg) 5
Hořčík (mg) 10 Vitamin E (mg) 0,8

Využití v kuchyni

Pokud švestky nesníte v syrovém stavu nebo je nepřimícháte do ovocného salátu, můžete je v kuchyni použít na mnoho dalších způsobů. Protože dužina švestky si dobře a relativně dlouho uchovává svůj tvar, hodí se toto ovoce ideálně jako obloha na koláče a plundrové pečivo. Klasický způsob zpracování je do marmelád, kompotů a povidel; takto zpracované švestky pak můžete použít jako oblíbenou náplň do kynutých knedlíků či buchet. Sušené švestky najdete v müsli směsích, případně je můžete mlsat samotné. Sušené švestky se také výborně hodí k pikantním jídlům, třeba k sýrovým mísám nebo k pokrmům ze zvěřiny.

Skladování

Švestky lze skladovat poměrně snadno. V chladničce vydrží asi týden. Za optimálních podmínek, například v chladírně, kde se teplota pohybuje mezi –1 a 0 stupni Celsia a relativní vlhkost vzduchu je 90 procent, je lze skladovat dokonce až osm týdnů. Rozpůlené a vypeckované švestky lze rovněž zmrazit.

Poznámka: Při nákupu dbejte na to, aby švestky měly hladký povrch, působily plným dojmem a byly odolné vůči tlaku. Kromě toho by na nich měl být vidět ochranný voskovitý povlak.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Sezónní ovoce a zelenina

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Broskve“

    Broskve

    Sezónní ovoce a zelenina

    Sametově ochmýřené broskve jsou šťavnaté a sladké, proto jsou oblíbeným ovocem pro všechny mlsné jazýčky. Jejich nejbližšími příbuznými jsou nektarinky, které se vyznačují hladkou slupkou. Broskve i nektarinky se jinak vzájemně velmi podobají vzhledem i chutí. V závislosti na odrůdě je dužina bílá, nažloutlá nebo červeně mramorovaná. Broskve lze jen obtížně skladovat, proto by se měly sníst co možná nejdříve. Broskve od místních pěstitelů jsou k dostání od července do září.

  • Ilustrační obrázek k článku „Lilek (baklažán)“

    Lilek (baklažán)

    Sezónní ovoce a zelenina

    Lilek mezi ostatními druhy zeleniny vyniká svou nápadnou barvou, naopak jeho chuť je spíše nevýrazná. Pokud jej však správně připravíte a okořeníte, jistě oceníte jeho jemné a decentní aroma. Lilek i cuketa jsou typické přísady do francouzského zeleninového pokrmu ratatouille. Lilek je oblíbený i v orientální kuchyni, kde se připravuje například plněný.

  • Ilustrační obrázek k článku „Kdoule“

    Kdoule

    Sezónní ovoce a zelenina

    Na kdouli v české kuchyni narazíte jen zřídka, toto ovoce upadlo téměř v zapomnění. Aromatická sladkokyselá chuť však dodává kdouli výjimečnost! Kdoule se zpracovávají podobně jako jablka a hrušky, tzn. je potřeba odstranit jádřinec. Díky vysokému obsahu pektinu má kdoule želírovací vlastnosti. Plody jsou částečně porostlé jemným chmýřím, čímž si kdoule již ve starém Římě vysloužila označení „vlněné jablko“.

  • Ilustrační obrázek k článku „Borůvky“

    Borůvky

    Sezónní ovoce a zelenina

    Borůvkám jen málokdo dokáže odolat. Tyto sytě modré lesní kuličky mají nezaměnitelnou chuť i vůni. Sběr lesních borůvek je poměrně časově náročný a výsledky nevalné, avšak dobrou zprávou je, že vyšlechtěné odrůdy borůvek si můžete pěstovat i na vlastní zahradě! Lesní borůvky lze skladovat jen několik dní, vyšlechtěné odrůdy vydrží o něco déle. Borůvky obsahují flavonoidy a fenolové kyseliny, které mají zdraví prospěšné účinky. Hlavní sezóna borůvek trvá od července do září.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 17.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace