Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa zdravé populace
  • Sezónní ovoce a zelenina
  • Aktuální: Třešně a višně

Třešně a višně

Kategorie: Sezónní ovoce a zelenina – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Nápadně červeným a baculatým třešním či višním lze jen těžko odolat. Jejich sezóna v létě trvá jen krátce. Sklízet se musí výhradně zralé, protože po utržení již nedozrají. Třešně i višně se rychle kazí a nejsou vhodné k dlouhému skladování. V ledničce je lze uchovat nanejvýš dva až tři dny.

Ilustrační obrázek k článku „Třešně“

Botanická charakteristika

Třešně i višně se řadí mezi peckoviny a patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Kromě sladkých třešní (Prunus avium) a nakyslých višní (Prunus cerasus) existuje celá řada jejich kříženců a odrůd. Z třešní jsou známými zástupci srdcovka a chrupka. Třešeň srdcovka se vyznačuje šťavnatou a měkkou dužinou, třešeň chrupka naopak pevnější konzistencí. Odrůdy višní se podle vlastností plodů dělí na kyselky, amarelky a skleňovky. Různé odrůdy třešní i višní mohou mít kulaté, oválné, vejčité nebo srdčité plody. Poměrně rozsáhlá je i škála barev: od žlutavých přes světle červené, tmavě červené až k černočerveným.

Třešně a višně od místních pěstitelů jsou k dostání v červnu a v červenci.

Živiny, vitaminy a minerály

Třešně i višně jsou bohaté na vitaminy a minerály. Mají vysoký obsah železa a draslíku. Obsah vápníku je vyšší v třešních než ve višních (třešně: 17 mg / 100 g, višně: 8 mg / 100 g). Třešně i višně obsahují některé sekundární metabolity rostlin, zvláště pak flavonoidy a fenolové kyseliny. Tyto látky jsou obzvláště zdraví prospěšné, působí mj. jako antioxidanty.

Třešně a višně se mírně liší i obsahem živin. Třešně mají o něco vyšší obsah sacharidů (13,3 g / 100 g) a tím i kalorií (63 kcal / 100 g) než višně (9,9 g sacharidů / 100 g; 53 kcal / 100 g). Rozdíly v obsahu vitaminů jsou minimální, třešně se od višní výrazněji liší pouze obsahem karotenoidů. Višně mají výrazně vyšší obsah ekvivalentu vitaminu A (40 µg / 100 g) než třešně (pouhých 6 µg / 100 g). Při 40 µg / 100 g má višeň významně vyšší obsah ekvivalentu vitaminu A než třešeň s pouhými 6 µg / 100 g. Jeden mikrogram (µg) ekvivalentu vitaminu A odpovídá šesti mikrogramům beta-karotenu.

Třešně

Látky obsažené v třešních Na 100 g syrové potraviny Látky obsažené v třešních Na 100 g syrové potraviny
Energie (kcal) 63 Vitamin A (µg) 6
Tuky (g) 0,3 Vitamin B1 (mg) 0,04
Bílkoviny (g) 0,9 Vitamin B2 (mg) 0,04
Sacharidy (g) 13,3 Vitamin B3 (mg) 0,3
Vláknina (g) 1,3 Vitamin B6 (mg) 0,05
Draslík (mg) 229 Vitamin C (mg) 15
Vápník (mg) 17 Vitamin E (mg) 0,1
Hořčík (mg) 11 Kyselina listová (µg) 52
Železo (mg) 0,4    

Višně

Látky obsažené ve višních Na 100 g syrové potraviny Látky obsažené ve višních Na 100 g syrové potraviny
Energie (kcal) 53 Vitamin A (µg) 40
Tuky (g) 0,5 Vitamin B1 (mg) 0,05
Bílkoviny (g) 0,9 Vitamin B2 (mg) 0,06
Sacharidy (g) 9,9 Vitamin B3 (mg) 0,4
Vláknina (g) 1 Vitamin C (mg) 12
Draslík (mg) 114 Vitamin E (mg) 0,1
Vápník (mg) 8 Kyselina listová (µg) 75
Hořčík (mg) 8 Vitamin B6 (mg)  0,05
Železo (mg) 0,5    
Poznámka: Pecky třešní a višní obsahují amygdalin – látku, z níž se může uvolňovat jedovatý kyanid, proto se nesmí jíst.

Využití v kuchyni

Třešně i višně lze použít do nejrůznějších dezertů, jako jsou nákypy, koláče, záviny či zmrzlinové poháry. Oblíbená je i mléčná rýže s višněmi nebo třešněmi. Obojí lze zpracovat rovněž na kompot, džem nebo šťávu. Díky své lehce nakyslé chuti se višně hodí k pečenému nebo grilovanému masu.

Poznámka: Třešně i višně se ideálně hodí k zavařování do sklenic, ať už jako kompot, džem nebo marmelád.

Skladování

Třešně i višně se rychle kazí a nejsou vhodné k dlouhému skladování. V ledničce je lze uchovat nanejvýš dva až tři dny. Třešně chrupky vydrží v ledničce o něco déle (až deset dní). Třešně i višně dávejte do chladničky nejlépe v nějaké uzavřené nádobě. Třešně s měkčí, šťavnatou dužinou (např. srdcovky) jsou citlivé na otlak. Třešně ani višně po sklizni nedozrávají, proto byste je měli trhat co nejzralejší. Umývejte je až krátce před zpracováním nebo před konzumací. Při nákupu dbejte na pevnou a lesklou slupku. Třešně i višně by měly mít stopky, ty mají být zelené a hladké.

Třešně i višně se velmi dobře hodí ke zmrazení, ať už s peckami nebo bez nich.

Pozor! Poškozené třešně i višně snadno plesniví.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Sezónní ovoce a zelenina

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Meruňky“

    Meruňky

    Sezónní ovoce a zelenina

    Meruňky od místních pěstitelů jsou k dostání jen poměrně krátkou dobu v létě. Tyto sytě oranžové plody pro mnoho lidí symbolizují vrchol letní sezóny. Ačkoli meruňky mohou chutnat velmi sladce, mají relativně nízký obsah cukru. Obsahují však velké množství karotenoidů, vitaminů a minerálů. Meruňky po sklizni nedozrávají, proto je potřeba sklízet je vždy zralé.

  • Ilustrační obrázek k článku „Broskve“

    Broskve

    Sezónní ovoce a zelenina

    Sametově ochmýřené broskve jsou šťavnaté a sladké, proto jsou oblíbeným ovocem pro všechny mlsné jazýčky. Jejich nejbližšími příbuznými jsou nektarinky, které se vyznačují hladkou slupkou. Broskve i nektarinky se jinak vzájemně velmi podobají vzhledem i chutí. V závislosti na odrůdě je dužina bílá, nažloutlá nebo červeně mramorovaná. Broskve lze jen obtížně skladovat, proto by se měly sníst co možná nejdříve. Broskve od místních pěstitelů jsou k dostání od července do září.

  • Ilustrační obrázek k článku „Růžičková kapusta“

    Růžičková kapusta

    Sezónní ovoce a zelenina

    Růžičkovou kapustu si nejlépe vychutnáte na podzim a v zimě: mráz jí nevadí, naopak studená teplota zlepšuje její chuť. Ve srovnání s jinou zeleninou má růžičková kapusta vysoký obsah bílkovin. Bohatá je i na vitaminy. Tuto zeleninu nelze konzumovat syrovou, ale můžete ji podávat uvařenou v páře, dušenou, kvašenou nebo vařenou. Řadu pozitivních účinků na zdraví mají glukosinoláty, které se řadí mezi tzv. sekundární metabolity rostlin a jsou typické pro košťálovou zeleninu.

  • Ilustrační obrázek k článku „Špenát“

    Špenát

    Sezónní ovoce a zelenina

    I když není „bombou železa“, jak se původně předpokládalo, špenát se vyznačuje vysokým obsahem vitaminů a je chutnou přísadou mnoha pokrmů. Při nákupu dbejte na čerstvé listy bez skvrn. Špenát pěstovaný venku obvykle obsahuje méně dusičnanů než ten skleníkový. Špenát by měl být zpracován relativně rychle, neměl by být dlouho skladován. V zásuvce na zeleninu v chladničce může být uložen maximálně dva dny. Špenát je velmi vhodný ke zmrazení.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 19.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace