Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Výživa zdravé populace
  • Sezónní ovoce a zelenina
  • Aktuální: Kdoule

Kdoule

Kategorie: Sezónní ovoce a zelenina – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Na kdouli v české kuchyni narazíte jen zřídka, toto ovoce upadlo téměř v zapomnění. Aromatická sladkokyselá chuť však dodává kdouli výjimečnost! Kdoule se zpracovávají podobně jako jablka a hrušky, tzn. je potřeba odstranit jádřinec. Díky vysokému obsahu pektinu má kdoule želírovací vlastnosti. Plody jsou částečně porostlé jemným chmýřím, čímž si kdoule již ve starém Římě vysloužila označení „vlněné jablko“.

Ilustrační obrázek k článku „Kdoule“

Botanická charakteristika

Kdouloň obecná (Cydonia oblonga) je příbuzná s hrušní a jabloní, stejně jako ony patří do čeledi růžovitých (Rosaceae) a její plody – kdoule – se řadí mezi jádroviny. Její latinský název je pravděpodobně odvozen od starověkého města Kydonia (dnes Chania) na řeckém ostrově Kréta. Kdoule byly známy již ve starověkém Římě, kde byly někdy označovány jako „krétské jablko“.

Kdoule roste na keřích, které mohou dosáhnout výšky až šesti metrů. Ovoce má tvar jablka až hrušky a obsahuje jádřinec. Tvrdá slupka je lesklá a má zelenou až zářivě žlutou barvu. Zvláštním poznávacím znamením je u kdoule bílošedé plstnaté chmýří na slupce, které chutná velmi hořce. Tímto chmýřím si kdoule již u starých Římanů vysloužila název „vlněné jablko“. Plody mohou dosáhnout hmotnosti až jednoho kilogramu. V závislosti na odrůdě mohou kdoule vzhledem připomínat jablko či hrušku. Kdoule jsou velmi aromatické, jejich vůně připomíná citron.

Čerstvé kdoule od domácích pěstitelů jsou k dostání od konce září do začátku listopadu. V obchodech je najdete jen zřídka, spíše na ně narazíte na farmářských trzích.

Poznámka: Podobně jako příbuzné hrušky obsahují i kdoule tzv. sklereidy (někdy označované jako „kamenné buňky“), které dodávají dužině zrnitou strukturu.

Živiny, vitaminy a minerály

Kdoule je nízkokalorické ovoce, neboť více než 80 % hmotnosti tvoří voda. Vysoký obsah vlákniny působí příznivě na trávení. Kdoule dále obsahují pektiny, jejichž želírovací vlastnosti lze s výhodou využít v kuchyni. Čím je ovoce zralejší, tím je obsah pektinů nižší. Kdoule kromě toho obsahují cenné minerály – zejména železo, zinek, draslík, vápník, měď a mangan. Navíc mají kdoule vysoký obsah vitaminu C.

Látky obsažené v kdouli Na 100 g syrové potraviny Látky obsažené v kdouli Na 100 g syrové potraviny
Energie (kcal) 38 Hořčík (mg) 8
Tuky (g) 0,5 Železo (mg) 0,6
Bílkoviny (g) 0,4 Vitamin A (µg) 6
Sacharidy (g) 7,3 Vitamin B1 (mg) 0,03
Vláknina (g) 5,9 Vitamin B2 (mg) 0,03
Draslík (mg) 183 Vitamin B3 (mg) 0,2
Vápník (mg) 10 Vitamin C (mg) 14

Využití v kuchyni

Kdoule od domácích pěstitelů nejsou vhodné ke konzumaci za syrova, protože chutnají trpce až hořce a jejich dužina je tvrdá, místy až dřevnatá. Pokud je ale povaříte, podusíte nebo zapečete, pak se dužina stane snadno stravitelnou, šťavnatou a měkkou, a zjemní se i její chuť.

Před zpracováním kdoulí je potřeba odstranit plstnaté chmýří, kterým je pokryta jejich slupka. Toho nejlépe dosáhnete pomocí utěrky. Dále se kdoule zpracovávají podobně jako jablka či hrušky, tzn. je potřeba odstranit jádřince. Kdoule by se měly konzumovat oloupané. Jejich sladkokyselé aroma se výborně hodí k pokrmům z masa, zvěřiny nebo drůbeže. Kdoule lze dobře kombinovat s jablky, hruškami nebo bobulovým ovocem. Často se zpracovávají do želé, džemů, kompotů, pyré nebo šťáv. Kromě toho se hodí i jako pečicí přísada, zejména jako obloha koláčů nebo dortů.

Poznámka: Pokud chcete v kuchyni využít želírovací vlastnosti kdoulí, použijte méně vyzrálé ovoce.

Skladování

Kdoule byste měli doma skladovat na chladném a dobře větraném místě. Při tomto způsobu skladování vydrží kdoule nanejvýš osm týdnů. Pamatujte na to, že kdoule jsou citlivé na otlaky. Při delším skladování se dužina zbarví do hněda.

Poznámka: Aroma kdoulí se při skladování snadno přenáší na jiné druhy ovoce, může tak ovlivnit jejich chuť.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Sezónní ovoce a zelenina

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Celer“

    Celer

    Sezónní ovoce a zelenina

    Bulvový celer (označován většinou jen jako „celer“) má silné aroma, které polévkám i omáčkám dodává typický říz. Tuto kořenovou zeleninu můžete využít mnoha způsoby, od celerového řízku po waldorfský salát. Celer lze konzumovat vařený nebo syrový. U některých odrůd dužina vystavená působení vzduchu mírně zhnědne. Tomu můžete zabránit několika kapkami citronové šťávy nebo octa.

  • Ilustrační obrázek k článku „Jablka“

    Jablka

    Sezónní ovoce a zelenina

    Jablko je v Česku jedním z nejoblíbenějších druhů ovoce, ať už jako svačinka mezi jídly nebo jako přísada do klasických českých pochutin typu jablečného závinu. Využití jablek je rozmanité. Díky různým dobám sklizně a dobré skladovatelnosti mnoha odrůd jsou jablka dostupná po celý rok. Obsahují nejen mnoho vitaminů a minerálů, ale také pektin – rozpustnou formu vlákniny, která zajišťuje vysokou sytost a snadnou stravitelnost.

  • Ilustrační obrázek k článku „Švestky“

    Švestky

    Sezónní ovoce a zelenina

    Modrofialová barva švestek je nepřehlédnutelná. Ve srovnání s jinými peckovinami mají švestky sladkokyselou chuť a pevnou dužinu. Švestková povidla a kompoty jsou vyhledávanou specialitou. Bílý povlak, kterým je švestka pokryta, by se neměl otírat, neboť ovoce chrání před vysycháním. Švestky od místních pěstitelů jsou k dostání od července do září.

  • Ilustrační obrázek k článku „Hrušky“

    Hrušky

    Sezónní ovoce a zelenina

    Hrušky jsou díky své sladké chuti velmi oblíbenou ovocnou svačinkou. V kuchyni je lze využít na mnoho způsobů – od kompotu až po přílohu k masovým pokrmům. Z několika tisíc odrůd hrušek jsou nejoblíbenější Alice, Radana, Williamsova, Morava, Konference, Boscova lahvice, Electra či Amfora. Místní pěstitelé dodávají hrušky na pulty od července do února.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 17.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace