Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Události, komunikace
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Infekční nemoci
  • Aktuální: Invazivní meningokoková onemocnění (IMO)

Invazivní meningokoková onemocnění (IMO)

Infekční nemoci
Autor: Státní zdravotní ústav

Původcem onemocnění je bakterie Neisseria meningitidis, k nákaze dochází nejčastěji vzdušnou cestou při bližším styku s nemocným nebo bezpříznakovým nosičem. Nejzávažnější jsou invazivní infekce – sepse, meningitidy, či jejich kombinace, které mohou postihnout jedince často z plného zdraví a mají velmi rychlý a fatální průběh.

Výskyt

Celosvětově je v posledních letech zaznamenáván pokles nemocnosti invazivním meningokokovým onemocněním (IMO), který může souviset s rozšiřujícími se možnostmi očkování. Smrtnost a závažné celoživotní následky však zůstávají stále příliš vysoké. V ČR je incidence IMO za posledních 10 let nízká a pohybuje se v rozmezí 0,4–0,8 případů na 100 tisíc obyvatel. Nejvyšší výskyt je dlouhodobě zaznamenáván v kategorii dětí ve věku 0–11 měsíců, dále pak v kategorii dětí ve věku 1–4 roky a v kategorii adolescentů ve věku 15–19 let. V roce 2021 byl zjištěn v České republice výrazný pokles počtu invazivních meningokokových onemocnění oproti předchozímu roku: celkem 11 (nemocnost 0,10 na 100 000 obyvatel) proti 25 v roce 2020 (nemocnost 0,23 na 100 000 obyvatel). Z 11 onemocnění v roce 2021 žádné neskončilo úmrtím. Více informací najdete na webu Státního zdravotního ústavu [1].

Trend onemocnění invazivními meningokokovými onemocněními v České republice v letech 1993–2018. Počet onenmocnění mírně klesá z 2 případů na 0,5 případu na 100 tisíc obyvatel.

Obrázek 1: Trend invazivních meningokokových onemocnění v České republice v letech 1993–2018. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Obrázek 2: Trend invazivních meningokokových onemocnění v České republice v letech 2008–2022. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Prevence

K očkování proti IMO jsou k dispozici dvě konjugované tetravalentní vakcíny obsahující antigeny čtyř séroskupin meningokoka A, C, W, Y (MenA,C,W,Y vakcína) a dvě rekombinantní vakcíny obsahující antigeny meningokoka séroskupiny B (MenB vakcína): MenB-4C a MenB-FHbp. Cílem očkování proti IMO je zajistit co nejčasnější, nejkomplexnější a nejdelší individuální protektivní imunitu očkované osoby. Doporučuje se očkování oběma typy vakcín (MenA,C,W,Y vakcína a MenB vakcína), aby byla ochrana proti IMO co nejširší.

Od 1. 1. 2022 je hrazenou službou nepovinné očkování proti meningokokovým infekcím způsobeným

a) meningokokem skupiny B, je-li očkování zahájeno do dovršení dvanáctého měsíce věku nebo od dovršení čtrnáctého do dovršení patnáctého roku věku a

b) meningokokem skupiny A, C, W, Y, je-li očkování provedeno jednou dávkou od dovršení prvního do dovršení druhého roku věku nebo od dovršení čtrnáctého do dovršení patnáctého roku věku pojištěnce,

c) hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůt stanovených v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovací látky z důvodu zdravotního stavu pojištěnce.

Aplikace obou vakcín je doporučena v odstupu minimálně 14 dnů, v případě potřeby lze aplikovat současně, avšak do odlišných míst. K udržení dlouhodobé imunity je v některých případech doporučeno přeočkování. Při očkování a přeočkování se postupuje v souladu s doporučením výrobce vakcín (dle SPC) a s Doporučením České vakcinologické společnosti ČLS JEP pro očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním.

Očkování proti IMO je doporučeno pro:

  • kojence ve věku od 2–11 měsíců věku, aplikace první dávky se upřednostňuje v průběhu prvního půlroku života;
  • děti ve věku 1–4 let věku;
  • adolescenty a mladé dospělé ve věku od 13 do 25 let, očkování se upřednostňuje ve věku 13–15 let;
  • pacienty bez ohledu na věk, s následujícími zdravotními indikacemi očkování:
  • porušená či zaniklá funkce sleziny (hyposplenismus nebo asplenie),
  • autologní a alogenní transplantace kmenových hemopoetických buněk;
  • primární nebo sekundární imunodeficit nebo očekávaný imunodeficit,
  • deficit terminálního komplementu,
  • prodělaná bakteriální meningokoková meningitida a septikémie,
  • před zahájením léčby eculizumabem;
  • osoby bez ohledu na věk, cestující nebo plánující trvalý pobyt v zemích s hyperendemickým nebo epidemickým výskytem meningokokových onemocnění;
  • osoby v profesionálním riziku IMO (zdravotnický personál pečující o pacienty s IMO, laboratorní pracovníci pracující s původci IMO);
  • osoby v ohnisku nákazy IMO.

U rizikových osob, které byly v kontaktu s IMO tj. osob v úzkém kontaktu s nemocným, osob do jednoho roku věku, dospívajících, osob nad 65 let věku, osob se známým imunodeficitem či jiným oslabením a osob s předchozím respiračním onemocněním, je ihned doporučeno zahájení protektivní chemoterapie.

Při výskytu IMO způsobeného séroskupinou, proti níž je dostupná vakcína, je osobám v kontaktu s nemocným doporučeno očkování příslušnou vakcínou po uplynutí jednoho týdne od posledního kontaktu.

Příznaky onemocnění

Nejzávažnější klinickou formou IMO jsou meningitidy a septikémie, které mívají velmi rychlý průběh a k úmrtí může dojít i přes zahájenou léčbu během prvních 24–48 hodin po vzniku příznaků. K nim patří u meningitidy horečka, nevolnosti, vysoká citlivost na světlo, ztuhlost šíje a silné bolesti hlavy. Typickými projevy septikémie jsou bolesti končetin (svalů a kloubů), třes, bledá nebo skvrnitá kůže a případně vyrážka, ze které se vyvíjí větší červené až nachové léze.

Pro své počáteční nespecifické symptomy může být IMO pozdě diagnostikováno. K úmrtí dochází asi u 10–20 % pacientů. Až u 20 % přeživších pacientů se vyskytují trvalé následky, jako jsou amputace končetin, hluchota nebo mentální retardace. Tyto závažné celoživotní následky IMO výrazně snižují kvalitu života nejen u přeživších pacientů, ale i u jejich rodin.

Další důležité informace

Inkubační doba: obvykle trvá 2 až 7 dní, výjimečně až 10 dní.

Původce: Neisseria meningitidis; nejčastěji séroskupiny A, B, C, X, W, Y

Zdroj: asymptomatický zdravý nosič N. meningitidis nebo nemocný IMO. 

Přenos: k nákaze dochází vzdušnou cestou při bližším styku s nemocným nebo s nosičem. Bakterie se přenáší vzduchem, kapénkovou infekcí při kašlání, kýchání, mluvení, líbání a prostřednictvím sdíleného jídla, nádobí, cigaret, nebo prostřednictvím předmětů potřísněných sekrety dýchacích cest. V české populaci se vyskytuje kolem 10 % bezpříznakových nosičů, kdy je bakterie přítomna v nosohltanu, ale nezpůsobuje hostiteli žádné obtíže. Nejvyšší procento nosičů N. meningitidis ve zdravé populaci je zjišťováno u adolescentů.

Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: období nakažlivosti trvá během celé doby přítomnosti meningokoků v sekretech nosu a úst. Obvykle končí do 24 hodin po nasazení antibiotické léčby. Vnímavost je všeobecná, imunita je séroskupinově specifická, kdo tedy onemocněl například meningokokem séroskupiny C, může znovu onemocnět séroskupinou B atd. Postinfekční imunita není celoživotní. Vyšší vnímavost je u dětí a mladších jedinců (do 30 let), při stresu či fyzické námaze, při aktivním i pasivním kouření.

Související odkazy

  1. Pavla Křížová, Martin Musílek, Zuzana Okonji, Michal Honskus, Jana Kozáková, Helena Šebestová: Invazivní meningokokové onemocnění v České republice v roce 2021. (odkaz vede na PDF soubor na webu szu.cz, 1.5 MB)
  2. L. Krbková, M. Fedora, J. Pavelka, P. Křížová, K. Labská, Z. Vacková: Fatální meningokoková sepse způsobená Neisseria meningitidis séroskupiny W. Česko-slovenská pediatrie 2017, 72(5):322–324. (odkaz vede na web prolekare.cz)
  3. Jan Pavelka, Lukáš Homola: Invazivní meningokoková onemocnění. Pediatrie pro praxi 2017, 18(3):150–154. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 207 kB)
  4. Věra Pellantová: Meningokoková onemocnění a jejich prevence. Medicína pro praxi 2016, 13(5): 226–228. (odkaz vede na PDF soubor na webu medicinapropraxi.cz, 125 kB)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: 

Očkování (vakcinace)

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Infekční nemoci

Pneumokoková onemocnění

Původcem onemocnění jsou bakterie Streptococcus pneumoniae, s velkým počtem různých sérotypů. One...

Očkování dětí

Očkovací kalendář pro děti

Dětský očkovací kalendář uvádí jednoduchý a stručný přehled povinného i nepovinného hrazeného očk...

Očkování pro cestovatele

Očkování při cestách do zahraničí

Při cestování do zahraničí je očkování důležitou ochranou před vybranými infekčními onemocněními....

Očkování: základní informace

Očkování v české legislativě

Druhy očkování v ČR stanoví prováděcí vyhláška Ministerstva zdravotnictví k zákonu č. 258/2000 Sb...

Související doporučené zdroje

Infekční nemoci

Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP pro očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním

Meningokoková onemocnění patří mezi závažná přenosná infekční onemocnění, která jsou vyvolána bakterií Neisseria meningitidis. Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP z 15. ledna 2018.

Přejít na externí zdroj
Infekční nemoci

Mor na Madagaskaru – září 2021

Podle zprávy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ze dne 10. září 2021 bylo na Madagaskaru hlášeno 30 případů onemocnění pneumonickou formou moru. Světová zdravotnická organiz...

Přejít na externí zdroj
Infekční nemoci

Tuberkulóza

Zdroje věnované původci, prevenci, cestě přenosu, příznakům, diagnostice a léčbě tuberkulózy (dříve souchotiny). Dozvíte se, jestli má význam se nechat očkovat, proti tomuto infekčnímu onemocnění a...

Přejít na externí zdroj
Infekční nemoci

Nemoci přenášené členovci v České republice – komáři

Čeleď komárovitých (lat. Culicidae) celosvětově zahrnuje okolo 3000 druhů, Českou republiku obývá 45 druhů. Larvy žijí ve vodním prostředí a živí se rozkládající se organickou stravou, dospělí samc...

Přejít na externí zdroj
Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 08.12.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Systematická edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace prostřednictvím NZIP (CZ.03.02.02/00/22_005/0001137)
  • Zvyšování informovanosti prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016090)
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI