Invazivní meningokoková onemocnění (IMO)

Výskyt

Celosvětově je v posledních letech zaznamenáván pokles nemocnosti invazivním meningokokovým onemocněním (IMO), který může souviset s rozšiřujícími se možnostmi očkování. Smrtnost a závažné celoživotní následky však zůstávají stále příliš vysoké. V ČR je incidence IMO za posledních 10 let nízká a pohybuje se v rozmezí 0,2–0,8 případů na 100 tisíc obyvatel. Nejvyšší výskyt je dlouhodobě zaznamenáván v kategorii dětí ve věku 0–11 měsíců, dále pak v kategorii dětí ve věku 1–4 roky a v kategorii adolescentů ve věku 15–19 let.

Obrázek 1: Invazivní meningokoková onemocnění a úmrtí v České republice v letech 1993 až 2024 – absolutní počty (surveillance data). [1]

Prevence

K očkování proti IMO jsou k dispozici tři konjugované tetravalentní vakcíny obsahující antigeny čtyř séroskupin meningokoka A, C, W, Y (MenA,C,W,Y vakcína) a dvě rekombinantní vakcíny obsahující antigeny meningokoka séroskupiny B (MenB vakcína): MenB-4C a MenB-FHbp. Cílem očkování proti IMO je zajistit co nejčasnější, nejkomplexnější a nejdelší individuální protektivní imunitu očkované osoby. Doporučuje se očkování oběma typy vakcín (MenA,C,W,Y vakcína a MenB vakcína), aby byla ochrana proti IMO co nejširší.

Od 1. 1. 2018 je ze zdravotního pojištění hrazeno očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním u pojištěnců s vybranými zdravotními indikacemi.

Od 1. 1. 2024 je ze zdravotního pojištění hrazeno doporučené očkování proti meningokokovým infekcím způsobeným

a) meningokokem skupiny B, je-li očkování zahájeno do dovršení dvanáctého měsíce věku nebo od dovršení čtrnáctého do dovršení šestnáctého roku věku a

b) meningokokem skupiny A, C, W, Y, je-li očkování provedeno jednou dávkou od dovršení prvního do dovršení druhého roku věku nebo od dovršení čtrnáctého do dovršení šestnáctého roku věku pojištěnce,

c) hrazenou službou je dále i očkování provedené po uplynutí lhůt stanovených v tomto ustanovení, pokud došlo k odložení aplikace jedné nebo více dávek očkovací látky z důvodu zdravotního stavu pojištěnce.

Aplikace obou vakcín je doporučena v odstupu minimálně 14 dnů, v případě potřeby lze aplikovat současně, avšak do odlišných míst. K udržení dlouhodobé imunity je v některých případech doporučeno přeočkování. Při očkování a přeočkování se postupuje v souladu s doporučením výrobce vakcín (dle SPC) a s Doporučením České vakcinologické společnosti ČLS JEP pro očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním.

Očkování proti IMO je Českou vakcinologickou společností ČLS JEP doporučeno pro:

• kojence ve věku od 2–11 měsíců věku, aplikace první dávky se upřednostňuje v průběhu prvního půlroku života;
• děti ve věku 1–4 let věku;
• adolescenty a mladé dospělé ve věku od 13 do 25 let, očkování se upřednostňuje ve věku 13–15 let;
• pacienty bez ohledu na věk, s následujícími zdravotními indikacemi očkování:
• porušená či zaniklá funkce sleziny (hyposplenismus nebo asplenie), v případě plánované splenektomie se očkování provede nejméně 14 dní před výkonem; 
• autologní a alogenní transplantace kmenových hematopoetických buněk;
• primární nebo sekundární imunodeficit nebo očekávaný imunodeficit,
• deficit terminálního komplementu,
• prodělaná bakteriální meningokoková meningitida a septikémie,
• před zahájením léčby eculizumabem;
• osoby bez ohledu na věk, cestující nebo plánující trvalý pobyt v zemích s hyperendemickým nebo epidemickým výskytem meningokokových onemocnění;
• osoby v profesionálním riziku IMO (zdravotnický personál pečující o pacienty s IMO, laboratorní pracovníci pracující s původci IMO);
• osoby v ohnisku nákazy IMO.

U rizikových osob, které byly v kontaktu s IMO tj. osob v úzkém kontaktu s nemocným, osob do jednoho roku věku, dospívajících, osob nad 65 let věku, osob se známým imunodeficitem či jiným oslabením a osob s předchozím respiračním onemocněním, je ihned doporučeno zahájení protektivní chemoterapie.

Při výskytu IMO způsobeného séroskupinou, proti níž je dostupná vakcína, je osobám v kontaktu s nemocným doporučeno očkování příslušnou vakcínou po uplynutí jednoho týdne od posledního kontaktu.

Není doporučeno vyšetřování protilátek před očkováním ani po očkování vakcínami MenACWY a MenB.

Příznaky onemocnění

Nejzávažnější klinickou formou IMO jsou meningitidy a septikémie, které mívají velmi rychlý průběh a k úmrtí může dojít i přes zahájenou léčbu během prvních 24–48 hodin po vzniku příznaků. K nim patří u meningitidy horečka, nevolnosti, vysoká citlivost na světlo, ztuhlost šíje a silné bolesti hlavy. Typickými projevy septikémie jsou bolesti končetin (svalů a kloubů), třes, bledá nebo skvrnitá kůže a případně vyrážka, ze které se vyvíjí větší červené až nachové léze.

Pro své počáteční nespecifické symptomy může být IMO pozdě diagnostikováno. K úmrtí dochází asi u 10–20 % pacientů. Až u 20 % přeživších pacientů se vyskytují trvalé následky, jako jsou amputace končetin, hluchota nebo mentální retardace. Tyto závažné celoživotní následky IMO výrazně snižují kvalitu života nejen u přeživších pacientů, ale i u jejich rodin.

Další důležité informace

Inkubační doba: obvykle trvá 2 až 7 dní, výjimečně až 10 dní.

Původce: Neisseria meningitidis; nejčastěji séroskupiny A, B, C, X, W, Y

Zdroj: asymptomatický zdravý nosič N. meningitidis nebo nemocný IMO. 

Přenos: k nákaze dochází vzdušnou cestou při bližším styku s nemocným nebo s nosičem meningokoku. Bakterie se přenáší vzduchem, kapénkovou infekcí při kašlání, kýchání, mluvení, líbání a prostřednictvím sdíleného jídla, nádobí, cigaret, nebo prostřednictvím předmětů potřísněných sekrety dýchacích cest. V české populaci se vyskytuje kolem 10 % bezpříznakových nosičů, kdy je bakterie přítomna v nosohltanu, ale nezpůsobuje hostiteli žádné obtíže. Nejvyšší procento nosičů N. meningitidis ve zdravé populaci je zjišťováno u adolescentů.

Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: období nakažlivosti trvá během celé doby přítomnosti meningokoků v sekretech nosu a úst. Obvykle končí do 24 hodin po nasazení antibiotické léčby. Vnímavost je všeobecná, imunita je séroskupinově specifická, kdo tedy onemocněl například meningokokem séroskupiny C, může znovu onemocnět séroskupinou B atd. Postinfekční imunita není celoživotní. Vyšší vnímavost je u dětí a mladších jedinců (do 30 let), při stresu či fyzické námaze, při aktivním i pasivním kouření.

Související odkazy

1. Zuzana Okonji, Pavla Křížová, Martin Musílek, Michal Honskus, Helena Šebestová: Invazivní meningokokové onemocnění v České republice v roce 2024. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie 2025, 34(3-4): 107–115. ISSN 1804-8668. (PDF soubor, 121 kB)
2. Pavla Křížová, Luděk Rožnovský: Meningokokové onemocnění. Maxdorf, Praha 2011, 272 s. ISBN 978-80-7345-239-1. (odkaz vede na web szu.cz)
3. L. Krbková, M. Fedora, J. Pavelka, P. Křížová, K. Labská, Z. Vacková: Fatální meningokoková sepse způsobená Neisseria meningitidis séroskupiny W. Česko-slovenská pediatrie 2017, 72(5):322–324. (odkaz vede na web prolekare.cz)
4. Jan Pavelka, Lukáš Homola: Invazivní meningokoková onemocnění. Pediatrie pro praxi 2017, 18(3):150–154. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 207 kB)
5. Pavla Křížová: Možnosti prevence invazivního meningokokového onemocnění očkováním. Causa subita 2023, 26(4): 36-41. (PDF soubor, 297 kB)