Největší význam jako interiérový alergen mezi pokojovými rostlinami má nepochybně fíkovník drobnolistý (Ficus benjamina), lidově označovaný jako „benjamin“, a jemu příbuzné druhy, jako je např. gumovník (Ficus elastica).
Spouštěče a prevence
Alergeny fíkovníku drobnolistého se nacházejí především v bílé rostlinné šťávě. Pravděpodobně zčásti pronikají na povrch listů, kde se spojují s prachovými částicemi a tímto způsobem se mohou šířit vzduchem. Nejsou známa žádná opatření, jak zabránit vývoji alergie.
Příznaky
Vedle kontaktních reakcí na kůži (záněty a podráždění) se mohou vyskytnout rýma, kýchání, otoky očí a záněty očních spojivek i astmatické potíže. Na základě botanické příbuznosti s různým jiným ovocem mohou alergici na fíkovník trpět i nadměrnou citlivostí např. na fíky, kiwi, banány a papáju (anglický název ficus-fruit syndrome). Dále je známa nadměrná citlivost na papain. Tento enzym získávaný z papáji se kromě jiného používá jako změkčovač masa (konzervárenská sůl, směsi koření). Ve vzácnějších případech může existovat i zkřížená reaktivita s latexem.
Diagnostika a léčba
Alergii na fíkovník je nutné zvažovat především při celoročních potížích, u nichž alergologický test neukázal žádný jiný výsledek. Léčba spočívá ve vyloučení kontaktu s rostlinou, resp. s jinými známými spouštěči alergie.
