Co je alergický kontaktní ekzém?
Při alergické kontaktní dermatitidě se vyskytuje takzvaný alergický kontaktní ekzém. Kůže zčervená a svědí na místě, kde došlo k přímému kontaktu s látkou spouštějící alergii. Alergická kontaktní dermatitida patří mezi alergické reakce pozdního typu (viz článek Alergie: co to je?). Do výskytu alergické reakce uplyne určitý čas. Alergické kontaktní ekzémy se vyskytují především v podpaží, na rukou, v obličeji, na bocích, v řitní rýze, u genitálií, na nohou a chodidlech. Ekzém se však může projevit nejen na určitém místě na kůži, na kterém došlo ke kontaktu s alergenem. Vzácně se tento kožní projev rozptýlí na jiná místa, a dokonce se může rozšířit na celé tělo. Někdy se projeví i kožní úkazy, které nevypadají jako ekzém – především na sliznicích, jako např. na sliznici ústní dutiny. Tam se alergická kontaktní dermatitida projeví především jako špatně se hojící rána, která se může rozšířit i kolem úst nebo na rty (alergická kontaktní stomatitida).
Jak dochází k alergickému kontaktnímu ekzému?
Asi 48 až 72 hodin po kontaktu s alergenem dochází k viditelnému podráždění kůže. Bližší informace o různých typech alergií najdete v článku Alergie: Základní informace. Alergická kontaktní dermatitida, resp. alergický kontaktní ekzém se rozvíjejí na základě reakce T-lymfocytů. Ty se už kdysi senzibilizovaly na alergen – látku spouštějící alergii –, která je vázána na tělu vlastní proteiny (bílkoviny). Dojde-li ke kontaktu s látkou spouštějící alergii podruhé, vyskytne se alergický kontaktní ekzém.
Existuje však také vzácná kontaktní dermatitida takzvaného okamžitého typu. Při ní se v místě kontaktu s alergenem bezprostředně po kontaktu (tzn. za méně než třicet minut) vyskytnou kopřivka a dermatitida. Tyto fenomény patří vlastně k jiné formě alergie, která je za běžných okolností odpovědná za rýmu, astma, potravinovou alergii a alergii na hmyzí jed. K tomu dochází především u latexu, kočičí a psí srsti, koření a různých druhů zeleniny.
Je-li kůže suchá nebo zanícená, je pro alergen snazší do ní proniknout. Totéž platí při pocení nebo nošení přiléhavého šatstva. Výzkumy vycházejí z toho, že i genetický sklon představuje rizikový faktor pro vznik kontaktních alergií. Stejně tak jsou senzibilizací na kontaktní alergen spíše ohroženi atopici.
Jaké příčiny má alergická kontaktní dermatitida?
Celkově známe více než 3 000 kontaktních alergenů. Několik set těchto alergenů bývá často příčinou alergií. K nejčastějším patří kromě jiného:
- síran nikelnatý – „alergie na nikl“ (např. obsažený v kovových slitinách, jak to bývá u šperků nebo v některých druzích kuchyňského nádobí),
- směsi vonných substancí (směsi z vonných látek např. v kosmetice nebo dermatologických prostředcích),
- éterické oleje,
- chlorid kobaltnatý (např. v cementu, produktech z minerálních olejů),
- dvojchroman draselný (např. ve vyčiněné kůži nebo v cementu),
- formaldehyd (konzervační a dezinfekční prostředek),
- izothiazolinon (konzervační prostředek např. v kosmetice nebo čisticí prostředek). Příbuzný je s ním methyiothiazolinon, který je v Evropské unii v některých produktech zakázaný,
- kalafuna (pryskyřice, např. v náplastech),
- propolis (včelí pryskyřice),
- parafenylendiamin – PDD (např. v prostředcích na barvení vlasů nebo v gumě),
- léky, které se nanášejí na kůži, zvláště antibiotika,
- bronopol (konzervační látka, např. v čistidlech),
- rostliny (např. arnika, čajovníkový olej, propolis, perubalzám, řebříček),
- tetovací barvy.
Nejčastěji vyvolávají alergickou kontaktní dermatitidu soli niklu a kobaltu. Nikl mohou obsahovat nejen šperky, ale i knoflíky, brýle, potraviny (např. čokoláda) a hrnce na vaření. Avšak i vonné substance (např. v kosmetice) a chemikálie v čistidlech, resp. prostředcích na barvení vlasů nebo oděvech často vyvolávají alergie. Vyskytují se i zkřížené alergie s jinými látkami. Jestliže se vyskytne takzvaná spojená alergie, zapříčiňují současně dvě rozdílné substance kožní reakci (např. u určitých krémů).
Pro některé – nemnohé – vonné látky, které mohou spouštět alergie, existuje označovací povinnost (seznam INCI) a existuje předpis o maximálním obsahu niklu v módních špercích (Evropská vyhláška o chemických látkách – REACH).
Vzácně vzniká alergický kontaktní ekzém konzumací potravin obsahujících nikl (např. čokoláda, sója, příp. další luštěniny, černý čaj) nebo v důsledku přenosu vzduchem (např. chemikáliemi jako epoxidové pryskyřice).
Profese jako riziko
Profesní kontakt se substancemi vyvolávajícími alergie zvyšuje riziko alergického onemocnění. Může ovšem trvat měsíce nebo roky, než se alergie projeví.
Jak lze alergické kontaktní dermatitidě předcházet?
Jako prevence a doplňkově k léčbě alergické kontaktní dermatitidy se doporučuje (kromě vyhýbání se spouštěcí látce) používat šetrná čistidla s hodnotou pH mezi šest a 6,5 a po mytí se důkladně osušit. Kromě toho se jako prospěšná osvědčila kosmetika bez vonných substancí a konzervačních prostředků.
Přírodní kosmetické prostředky, které bývají často vychvalovány jako „čistě přírodní“, nezřídka obsahují vysoce alergenní substance, např. perubalzám. Než si poprvé obléknete oděv nebo použijete nové ložní prádlo, vyperte ho, abyste odstranili zbytky z textilní výroby. I správné používání opalovacích krémů může pomoci předcházet alergické kontaktní dermatitidě, resp. jí zabránit. Váš lékárník, příp. váš dermatolog vám doporučí vhodné přípravky.
Tipy na péči o ruce
Ruce jsou obzvlášť často vystaveny substancím, např. při ručním čištění nebo úklidu. Jestliže se na rukou vyskytnou ekzémy, pomohou praktické tipy, jak jim předcházet, resp. – doplňkově k příslušné léčbě – je mírnit. K takovým praktickým tipům patří např.:
- Mýt si ruce čistícími přípravky bez obsahu mýdla – dbát na pečlivé utření dosucha, i mezi prsty.
- Několikrát denně si namazat ruce mastí/krémem podle doporučení lékaře.
- Nosit ochranné rukavice při zacházení s čistidly, resp. leštidly.
- V chladném počasí vždy nosit rukavice.
- Jestli nosíte prsteny, pravidelně je čistěte – stejně jako kůži pod prsteny.
Co je iritační kontaktní ekzém?
Je nutné rozlišovat alergický kontaktní ekzém od takzvaného iritačního kontaktního ekzému, při kterém nemáme co činit s alergií, nýbrž s podrážděním kůže. V tomto případě jsou i alergologické testy negativní, ale klinický vzhled je podobný. Vyrážka se objevuje po několika minutách až hodinách po kontaktu. Projevuje se méně svěděním než bolestmi a je ostře ohraničená. Může být také chronická (chronicky iritační kožní reakce) a poté se tvoří šupiny, kůže je také zbytnělá. Přitom mohou být postiženy hlavně ruce, víčka a oblast kolem úst.
Iritační kontaktní ekzémy vznikají přímým poškozením kůže substancemi nebo faktory, které jsou iritačně toxické. K těm mohou patřit např.:
- čistidla,
- dezinfekční prostředky,
- prostředky na barvení vlasů,
- potraviny (kožní kontakt se syrovou rybou, masem, ovocem, zeleninou),
- horko, chlad (např. i u vody),
- rostliny,
- medúzy, chloupky housenek (např. motýla bourovčíka),
- cementový prach, dřevěný prach atd.,
- mechanické zátěže a
- skleněná vlna.
