Největší podíl na vzniku podvýživy u HIV+ osob má zvýšená potřeba energie postiženého organismu, nedostatečný energetický příjem, průjmová onemocnění a tzv. oportunní (na oslabení vyčkávající) infekce. Nedostatečný příjem stravy bývá často způsoben nechutenstvím, pocitem plného žaludku, nevolnostmi, zvracením nebo depresí. HIV infekce zvyšuje potřebu energie u bezpříznakových jedinců zhruba o 10%. Důsledkem podvýživy je především zhoršení imunitní obranyschopnosti organismu a s tím spojené vyšší riziko vzniku dalších infekcí.
Výskyt nadváhy a obezity u HIV pozitivních se ve vyspělých zemích pohybuje okolo 40–50 %.
HIV pozitivní, kteří mají nadváhu nebo obezitu, trpí častěji vysokým krevním tlakem, zvýšenou hladinou cukru v krvi a zvýšenou hladinou cholesterolu. Tyto příznaky následně vedou k rozvoji chronických neinfekčních onemocnění, tzv. civilizačních nemocí, kam patří cukrovka, srdečně-cévní onemocnění, mozkové příhody aj.
Příčiny nadváhy a obezity u HIV+ osob jsou stejné jako u ostatní populace – nízká pohybová aktivita, nevyvážená strava a nadměrný přívod energie.
Výživová doporučení
Většina HIV pozitivních nemusí od základu měnit své stravovací návyky. Je však vhodné, aby jejich stravovací návyky odpovídaly doporučením pro správnou výživu.
Kontrola hmotnosti
Velkou roli v udržení správného výživového stavu hraje pravidelná kontrola hmotnosti. To znamená zvážení se jednou za 14 dnů až 3 týdny, nejlépe ráno nalačno. Častější vážení nemá smysl. Jedině pravidelnou kontrolou hmotnosti zjistíme, zda se naše hmotnost drží na hodnotě, na kterou jsme zvyklí.
Optimální hodnota body mass indexu (BMI) je 18,5–25.
Příjem energie a živin
Pro správnou výživu platí, že bychom měli jíst pravidelně, pestře, přiměřeně a nezapomínat na příjem tekutin.
Pravidelná strava zahrnuje 5 denních jídel v 2,5- až 3hodinových intervalech.
Pestrost stravy spočívá v tom, že se nevyhýbáme žádným potravinám nebo naopak některé nekonzumujeme v nadměrném množství a dále dbáme na příjem všech základních živin: tuků, sacharidů i bílkovin. Sacharidy tvoří 50–60 % z celkového energetického příjmu člověka a jsou obsaženy v následujících potravinách (obiloviny, rýže, pečivo, těstoviny, ovoce, zelenina). Tuky tvoří 25–30 % z celkového energetického příjmu člověka. Upřednostňovat bychom měli ty prospěšné pro naše zdraví. Tyto se nachází především v rybách, ořeších a semenech a v rostlinných olejích (řepkový, olivový, lněný, slunečnicový aj.). Pozor bychom měli dávat na nadměrný příjem živočišných tuků (sádlo, škvarky, uzeniny, smetany apod.). Při výběru potravin sledujeme druh použitých tuků a omezujeme potraviny s palmovým a kokosovým tukem, který má negativní vliv na hladinu krevních tuků. Bílkoviny tvoří 12–15 % z celkového energetického příjmu člověka. Bílkoviny se nachází především v živočišných produktech (vejce, mléko a mléčné výrobky, maso). Z rostlinných zdrojů jsou bílkoviny obsaženy především v luštěninách, zde jejich lepšímu využití pomáhá kombinace luštěnin s obilovinami (např. čočka s chlebem).
Přiměřenost spočívá v rozumné velikosti porce. Přestože dochází k navýšení energetické potřeby HIV+ osob o zhruba 10 %, tak toto množství znamená zvýšení příjmu zhruba o 260 kcal což je například 100 g pečiva. Přiměřenost a pestrost nám může pomoci splnit tzv. potravinová pyramida. Ta nám napovídá, kolik porcí máme v průběhu jednoho dne sníst z jednotlivých skupin potravin, aby naše strava byla vyvážená a pestrá. Ke snídani, obědu i večeři konzumujeme potraviny ze všech pater potravinové pyramidy. Pro svačiny stačí vybírat pouze jednotlivá patra (např. ovoce nebo mléčný výrobek).
V pitném režimu dáváme přednost neslazeným nápojům. Denně bychom měli vypít zhruba 1,5 až 2 litry tekutin. Potřebu tekutin však zvyšuje horké počasí, nadměrná sportovní zátěž nebo propuknutí horečky či průjmového onemocnění.
Příjem vitaminů
HIV pozitivní jsou ohroženi zejména nedostatkem vitaminů skupiny B (zejména B6, B12, B1 a B2), kyseliny listové, vitaminu C a dále nedostatkem vitaminů A, D, E.
Vitaminy skupiny B jsou všeobecně důležité pro správnou funkci imunitního a nervového systému. Jejich zdroji v potravě jsou mléko, maso a vejce, celozrnné obiloviny, luštěniny a kvasnice. Vitamin C má důležité antioxidační účinky a je významný pro imunitní systém a pro tvorbu protilátek. Jeho zdrojem jsou především čerstvá zelenina a ovoce.
Vitaminy A, D a E patří k vitaminům rozpustných v tucích. Vitamin A podporuje zrak, především v šeru. Jeho zdrojem jsou především červeně a žlutě zbarvená zelenina a ovoce, dále vaječný žloutek, játra, mléčné výrobky a ryby. Vitamin D ovlivňuje imunitní systém, ale také správné hospodaření těla s vápníkem. Vzniká v kůži působením UV záření. V potravě jsou významnými zdroji ryby a rybí tuk. Vitamin E je také důležitý pro své antioxidačním působení. Jeho zdroji jsou především rostlinné oleje dále ořechy a semena.
Příjem minerálních látek
U HIV+ osob se pozornost zaměřuje zejména na kvalitu kostní hmoty, ale i na hladinu železa, zinku a selenu v krvi. Hustota kostní hmoty může být ovlivněna užívanými antiretrovirotiky, ale k jejímu rozvoji může přispět i nízká pohybová aktivita a nedostatek vitaminu D a vápníku. Dobře vstřebatelnými zdroji vápníku jsou zejména mléko a mléčné výrobky. Z nemléčných zdrojů stojí za zmínku sardinky s kostmi, tvrdá pitná voda a brukvovitá zelenina (brokolice, kapusta, kedluben). Železo je důležitou součástí krve jako přenašeč kyslíku. Jeho dobře vstřebatelnými zdroji z v potravy jsou především červené druhy masa (zvěřina, hovězí a vepřové), vnitřnosti, ryby a vaječný žloutek. Z rostlinných zdrojů je železo především v luštěninách (hrách, čočka, fazole, sója) a dále v ořeších a semenech (dýňová, slunečnicová). Zinek se podílí na hojení ran a podporuje buněčnou imunitu. Nedostatek zinku snižuje chuť k jídlu. Jeho zdroji jsou především červené maso, mléčné výrobky, vejce, ořechy a semena. Selen se v těle účastní antioxidačních procesů a je důležitý pro buněčnou imunitu. Zdrojem selenu v potravě je zejména maso a vnitřnosti, dále houby, sýry a ořechy a semena. Pro zajištění všech důležitých vitaminů a minerálních látek je velice důležitá pestrá strava a v případě potřeby na základě doporučení lékaře užívání doplňků stravy.
