Obstrukční spánková apnoe

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u obstrukční spánkové apnoe?

U lidí s obstrukční spánkovou apnoí (OSA) se během spánku pravidelně objevuje mělké dýchání (hypopnoe) a zástavy dechu (apnoe). Lidé s OSA navíc ve většině případů chrápou [1, 2].

Zástavy dechu během nočního spánku mohou mít vážné následky. Spící člověk může mít nedostatečný přísun kyslíku, což mu zhoršuje nejen kvalitu spánku, ale i kvalitu života. Zástavy dechu také vedou k přerušování spánku: to může bránit hlubokému spánku, který je však nezbytný pro optimální regeneraci během spánku. Lidé s OSA trpí zvýšenou ospalostí nebo únavou během dne. OSA zvyšuje i riziko autonehod (např. v důsledku mikrospánku za volantem).

V souvislosti s obstrukční spánkovou apnoí se často vyskytuje pohybový neklid a silné pocení během noci. Chrápání u lidí s OSA bývá hlasité a nepravidelné. Kvalita spánku pak je narušena nejen u člověka s OSA, ale i u jeho partnerky či partnera. Partner(ka) si dělá o člověka s OSA starosti, čímž je narušena i jeho/její duševní pohoda. Jedním z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro obstrukční spánkovou apnoi je silná nadváha až obezita. Příčinami OSA však mohou být i abnormality v oblasti ústní dutiny a hltanu. U lidí s OSA je zvýšené riziko výskytu kardiovaskulárních potíží (včetně infarktu myokardu, cévní mozkové příhody apod.).

Na vzniku OSA nebo zesílení jejích příznaků se mohou podílet některá onemocnění, užívání některých léků nebo zneužívání návykových látek.

Jak se stanoví diagnóza obstrukční spánkové apnoe?

Prvním krokem v diagnostice obstrukční spánkové apnoe je podrobný anamnestický rozhovor [3]. Lékař se při něm může vyptávat na kvalitu spánku, příznaky (např. chrápání), životní styl (např. konzumace alkoholu), pracovní podmínky (např. práce na směny), užívání léků apod. Z pacientovy tělesné hmotnosti a tělesné výšky lékař vypočítá jeho index tělesné hmotnosti (BMI). K anamnestickému rozhovoru může být přizván i pacientův partner či partnerka.

Diagnostika může dále zahrnovat:

• fyzikální vyšetření;
• zjištění, zda jsou přítomna nějaká souběžná onemocnění (např. arteriální hypertenze, srdeční selhání či CHOPN);
• polygrafii – ambulantní monitorování, tedy noční záznam dýchání v pacientově domácím prostředí;
• polysomnografii (PSG) [4] – provádí se ve spánkové laboratoři.

V rámci diagnostiky může lékař pacientovi odebrat vzorek krve a odeslat jej na laboratorní vyšetření; stanoví se například krevní obraz, glykemie (hladina glukózy v krvi), hladina hormonů štítné žlázy apod. Dále může lékař pacienta odeslat na rentgenové vyšetření hrudníku či lebky, případně na elektrokardiografické vyšetření.

Příčinou obstrukční spánkové apnoe mohou být některé anatomické abnormality v oblasti nosu, nosohltanu a hltanu – například nosní neprůchodnost, zvětšené mandle, zvětšený jazyk, prodloužené měkké patro apod. To vše může přispívat ke zúžení dýchacích cest v bdělém stavu a jejich opakovanému „ucpávání“ (obstrukci) ve spánku (obr. 1). Součástí diagnostiky OSA proto může být i otorinolaryngologické (ORL) vyšetření [6].

Obrázek 1: Obstrukční spánková apnoe (OSA) – schematický nákres. V horní části obrázku je znázorněno normální dýchání během spánku. V dolní části obrázku jsou schematicky znázorněny některé (zdaleka ne všechny) příčiny vzniku OSA: v tomto konkrétním případě zvětšený jazyk a prodloužené měkké patro. Obojí může vést k „ucpání“ (obstrukci) dýchacích cest. (Zdroj: depositphotos.com)

Pro diagnózu obstrukční spánkové apnoe je důležité, zda je přítomno tzv. RERA (zkratka pochází z anglického výrazu respiratory effort-related arousal; v doslovném překladu „probuzení související s dechovým úsilím“). Jediným spolehlivým způsobem, jak odhalit přítomnost RERA, je provést polysomnografické vyšetření [4] ve spánkové laboratoři.

Kombinací výše popsaných vyšetřovacích metod může lékař potvrdit nebo naopak vyloučit diagnózu obstrukční spánkové apnoe a odlišit ji od jiných poruch spánku.

Jak se léčí obstrukční spánková apnoe?

Nejvhodnější způsob léčby obstrukční spánkové apnoe (OSA) vždy závisí na individuální situaci pacienta, příčinách OSA i na tom, zda je přítomno nějaké základní onemocnění (pokud ano, pak je nutné zároveň léčit i toto onemocnění). Terapeutické přístupy lze i vzájemně kombinovat. Při léčbě OSA se uplatňují následující terapeutické přístupy:

• trvalý přetlak v dýchacích cestách (CPAP) – pacient má během spánku nasazenou speciální masku, která udržuje jeho dýchací cesty volné (obr. 2);
• redukce tělesné hmotnosti;
• úprava životního stylu – např. neužívat prášky na spaní (hypnotika), vyhýbat se konzumaci alkoholu ve večerních hodinách, adekvátní spánková hygiena apod.;
• používání mandibulárního protraktoru (MAD) – jedná se o zařízení, které má pacient nasazené v ústní dutině během spánku; MAD předsunuje dolní čelist, což zvyšuje napětí určitých svalů v oblasti jazyka a ústní části hltanu (orofaryngu), a tím brání kolapsu tkání v oblasti orofaryngu a kořene jazyka [7]; názorné video k ilustraci MAD najdete na YouTube kanálu nizozemské zubní kliniky Lassus Tandartsen [8] (komentář je k dispozici pouze v angličtině, ale princip fungování MAD lze odpozorovat i bez porozumění slovnímu komentáři);
• chirurgický zákrok – například v oblasti nosu, nosohltanu, patra, kořene jazyka nebo čelisti [6].

Obrázek 2: Pacient s maskou, která udržuje trvalý přetlak v dýchacích cestách (CPAP). (Zdroj: By Michael Symonds, CC BY-SA 2.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6078536)

Video: Princip fungování mandibulárního protraktoru (MAD). Komentář je k dispozici pouze v angličtině, ale princip fungování MAD lze odpozorovat i bez porozumění slovnímu komentáři. (Zdroj: Nizozemská zubní klinika Lassus Tandartsen) [8]

Na koho se mohu obrátit?

Pokud vy sami nebo váš partner či partnerka pozorujete některé z výše popsaných příznaků, měli byste navštívit svého praktického lékaře. Ten vás v případě potřeby odešle na specializované pracoviště – například k lékaři specializujícímu se na spánkovou medicínu, k pneumologovi, kardiologovi, otorinolaryngologovi apod.

Související odkazy

1. K. Šonka, J. Slonková: Spánková apnoe dospělého věku. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 2008; 71/104(6): 643–656. (odkaz vede na web prolekare.cz)
2. Jakub Vaněk: Obstrukční spánková apnoe pohledem psychiatrie. Psychiatrie pro praxi 2018, 19(3): 124–127. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 120 kB)
3. Martin Pretl: Diagnostika nejvýznamnějších poruch spánku. Psychiatrie pro praxi 2021, 22(1): e25–e37. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 344 kB)
4. Fakultní nemocnice Ostrava: Polysomnografické vyšetření u dospělých (odkaz vede na PDF soubor na webu fno.cz, 102 kB)
5. Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu: Seznam akreditovaných center spánkové medicíny (odkaz vede na web sleep-society.cz)
6. Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu – doporučení chirurgické sekce ČSVSSM: Doporučený postup u dospělých pacientů s poruchami dýchání ve spánku (odkaz vede na PDF soubor na webu sleep-society.cz, 281 kB)
7. E. Řezáčová, H. Böhmová, L. Hauer: Obstrukční spánková apnoe a možnosti její terapie pomocí mandibulárního protraktoru. Česká stomatologie / Praktické zubní lékařství 2025, 125(2): 35–42. (odkaz vede na web prolekare.cz)
8. Mandibular advancement device (odkaz vede na YouTube kanál nizozemské zubní kliniky Lassus Tandartsen; komentář je k dispozici pouze v angličtině, ale princip fungování mandibulárního protraktoru lze odpozorovat i bez porozumění slovnímu komentáři)