Horečka dengue je akutní horečnaté virové onemocnění. Patří k arbovirovým nákazám, které představují vážný zdravotnický problém a jejichž význam celosvětově stále narůstá. Ročně jsou evidovány desítky milionů případů, které mají za následek přibližně 20–25 tisíc úmrtí, zejména u dětí.
Výskyt
Horečka dengue se endemicky vyskytuje ve většině tropických a subtropických oblastí světa (Asie, Afrika, Tichomoří, jižní oblasti USA, Karibská oblast, Latinská Amerika, jižní Amerika). Téměř polovina světové populace žije v oblastech, kde hrozí riziko nákazy virem dengue.
Zavlečení nákazy z endemické oblasti bylo opakovaně popsáno pomocí letecké dopravy („letištní dengue“), kdy byl infikovaný komár přivezen letadlem. V roce 2019 Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) publikovalo informaci o výskytu případů horečky dengue s místním přenosem v rámci kontinentální Evropy ve Španělsku a ve Francii, kde se vyskytuje komár Aedes albopictus, který je schopný přenášet dengue [8].
Riziko šíření nákazy je velmi nízké v chladnějších měsících roku pro nízkou aktivitu přenašeče, přírodní podmínky pro šíření nákazy během chladných měsíců roku jsou méně příznivé. Výskyt invazivních komárů je monitorován i v České republice. V nejteplejších oblastech jsou totiž letní teploty dostatečně vysoké, aby mohl úspěšně proběhnout rozmnožovací cyklus a komár se mohl usadit na našem území.
V ČR jsou dosud hlášeny pouze importované případy onemocnění dengue u lidí vracejících se z endemických oblastí. V letech 2013–2022 bylo hlášeno celkem 517 importovaných případů dengue. Nejvíce případů v roce 2016, kdy bylo evidováno celkem 123 případů onemocnění.
Obrázek 1: Počet případů onemocnění horečkou dengue v ČR v letech 2008–2022. (Zdroj: Informační systém infekčních nemocí)
V současné době Evropa zažívá trend oteplování: vlny veder a záplavy se stávají častějšími a závažnějšími, léto se prodlužuje a je teplejší. To vše vytváří příznivější podmínky pro usídlení invazivních druhů komárů, jako jsou Aedes albopictus a Aedes aegypti. Podle nejnovějších údajů ECDC se druh komárů Aedes albopictus v Evropě rozšiřuje dále na sever a na západ. Od roku 2022 se také vyskytuje na Kypru a může se šířit i do dalších evropských zemí [1].
Prevence
Při cestách do oblastí s výskytem horečky dengue se doporučuje dodržovat následující opatření s cílem minimalizovat možnost poštípání komáry:
- užívat vhodné oblečení, repelenty a moskytiéry, hlavně v období nejvyšší aktivity komárů přenášejících nákazu, tj. brzy ráno a večer (pozn.: riziko je během celého dne, zvýšené riziko zejména brzy ráno a večer),
- těhotné ženy a děti mladší 12 let by měly konzultovat výběr vhodného repelentu se svým lékařem nebo lékárníkem,
- pro novorozence mladší 3 měsíců se použití repelentů nedoporučuje, lze však použít repelentem ošetřená lůžka, moskytiéry a sítě do oken.
Pokud jste pobývali v tropických oblastech a trpíte po návratu horečnatým onemocněním, vyhledejte vždy lékařskou pomoc a informujte o svém pobytu v zahraničí.
Očkování
Vakcína registrovaná na území Evropské unie s názvem Qdenga poskytuje ochranu proti dengue a brání riziku hospitalizace v důsledku onemocnění způsobeného kterýmkoli ze čtyř sérotypů viru dengue. Vakcína Qdenga obsahuje oslabené (atenuované) verze sérotypů viru dengue 1, 2, 3 a 4 a lze ji podávat dospělým, dospívajícím a dětem ve věku od 4 let. Aplikují se dvě dávky podané s odstupem tří měsíců [2].
Příznaky a průběh onemocnění
Klinický obraz onemocnění je velmi široký od bezpříznakového (asymptomatického) průběhu (až 80 % všech infekcí dengue je asymptomatických), přes mírné onemocnění až po klasické horečnaté onemocnění s vyrážkou nebo po závažnou hemoragickou (krvácivou) horečku s rozvojem šoku a orgánovým selháním. Smrtnost onemocnění dengue je méně než 1 %.
Onemocnění začíná většinou náhle bolestmi hlavy, horečkou, bolestmi klubů a svalů, pocitem schvácenosti a rozlámanosti celého těla. Nemocný může být světloplachý, pociťovat tlak za očima, může mít závratě, nechutenství, pocit na zvracení nebo průjem. Horečka trvá 2–4 dny, poté nastává úleva, ale přetrvává slabost, bolest hlavy a únava dlouho do rekonvalescence.
Asi u třetiny nemocných má onemocnění dvoufázový průběh. První fáze trvá 2–4 dny, končí prudkým poklesem teploty a současnou úlevou až úplným vymizením subjektivních obtíží. Období úlevy trvá 1-3 dny. Druhá fáze onemocnění se projeví opětovným vzestupem teploty, trvá obvykle 2–3 dny, obtíže nedosahují intenzity první fáze. U 50–60 % nemocných se objeví vyrážka (exantém). U jedné třetiny nemocných se na počátku objevuje jemně kropenatý erytém (začervenání pleti), který do dvou dnů mizí. Je lokalizován na trupu, pažích a stehnech.
Vlastní vyrážka se může podobat exantému při zarděnkách, méně často vyrážce při spalničkách nebo spále, někdy je prostoupen petechiemi, je rozšířen na celém těle s výjimkou obličeje. Objevuje se až ve druhé fázi nemoci a za 2–4 dny vymizí. Klinicky bývá patrná lymfadenopatie rozšířená po celém těle. Rekonvalescence je dlouhodobá, provázená únavou, závratěmi, někdy depresivními stavy. Komplikací onemocnění mohou být hnisavé kožní afekce, myokarditida, meningoencefalitida, parézy periferního typu, zrakové poruchy, vzácně hepatitida.
Hemoragická horečka dengue
Onemocnění začíná náhle s vysokými horečkami, schváceností, bolestmi, nechutenstvím a zvracením, může být zánět spojivek (konjunktivitida) se světloplachostí. Třetí až čtvrtý den onemocnění se objevuje vyrážka prostoupená petechiemi. Projevy zvýšené krvácivosti se stupňují, vznikají rozsáhlejší podkožní krvácení (podlitiny, sufuze) až podkožní hematomy, pacient krvácí z nosu a dásní, méně často je pozorována hematemeze (zvracení krve) nebo meléna (černá mazlavá dehtovitá stolice s příměsí natrávené krve). Při nejzávažnějším stupni onemocnění nastává šokový stav – nemocný je schvácený, stěžuje si na rozptýlené (difuzní) bolesti břicha. Pátý až šestý den teplota klesá, avšak může nastat kritický stav. U těžkých hemoragických forem dochází k oběhovému selhání v důsledku hypovolemického šoku (který nastal kvůli sníženému objemu krve, resp. krevní plazmy). Pokud pacient onemocnění přežije, je rekonvalescence rychlá a bez komplikací.
Léčba
Léčit lze pouze příznaky, pacientovi se podávají tekutiny a analgetika a antipyretika. Užívání léků na bázi kyseliny acetylsalicylové (aspirin) je u tohoto onemocnění nemožné, protože mohou vyvolat krvácení. Závažné formy onemocnění vyžadují hospitalizaci a léčbu na jednotce intenzivní péče.
Další důležité informace
Inkubační doba: 3–14 dní (obvykle 4–7 dní)
Původce: Původcem je virus dengue z rodu Flavivirus. Rozlišují se čtyři samostatné sérotypy, označovaný číslicemi 1–4. Pátý sérotyp (tzv. „sylvatický – lesní“) byl objeven v roce 2013 a cirkuluje pravděpodobně jen mezi primáty a komáry v jihovýchodní Asii.
Zdroj: Zdrojem onemocnění je nemocný člověk, opice, případně infikovaný komár (dochází k přenosu infekce na potomstvo).
Přenos: Onemocnění se přenáší prostřednictvím infikovaných komárů rodu Aedes (zejména Aedes aegypti, Aedes albopictus a Aedes polynesiensis). Komár se nakazí sáním na infikovaném člověku nebo opici, a při dalším sání může dojít k přenosu na jinou osobu/opici. Sexuální přenos z člověka na člověka byl popsán v roce 2019 ve Španělsku [3].
Vzácně se infekce dengue může šířit krevní transfuzí, transplantací orgánů nebo poraněním kontaminovanou injekční jehlou.
Těhotná žena infikovaná virem dengue může virus přenést na svůj plod během těhotenství nebo během porodu.
Související odkazy
- Státní zdravotní ústav: Dengue (odkaz vede na stránky szu.cz)
- Evropská léková agentura (EMA): Qdenga (tetravalentní vakcína proti horečce dengue [živá, atenuovaná]) (odkaz vede na PDF soubor na webu ema.europa.eu, 155 kB)
- Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC): Sexual transmission of dengue in Spain (odkaz vede na PDF soubor na webu ecdc.europa.eu, 298 kB; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Světová zdravotnická organizace (WHO): Dengue and severe dengue (odkaz vede na stránky who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC): Dengue (odkaz vede na stránky ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- (americká) Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC): Dengue (odkaz vede na stránky cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Ivo Rudolf, Oldřich Šebesta: Invazivní druhy komárů jako potenciální riziko pro biodiverzitu a přenos nebezpečných nákaz. Academia, Praha 2017. (odkaz vede na web academia.cz)
- Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC): Rapid risk assessment: Autochthonous cases of dengue in Spain and France (odkaz vede na stránky ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- F. Rettich, M. Kulma: První záznamy o introdukci invazivního komára Aedes albopictus (Diptera, Culicidae) na území Čech. Epidemiologie, mikrobiologie, imunologie 2018, 67(1): 32–35. (odkaz vede na web prolekare.cz)
