Výskyt
V roce 2023 onemocnělo malárií dle statistik WHO celosvětově odhadem 263 milionů lidí a více než půl milionu lidí na malárii zemřelo [1]. Nejvíce případů malárie se vyskytuje v Africe (94 % všech případů celosvětově). Podobné je to i s úmrtností: odhaduje se, že 95 % úmrtí na malárii se rovněž odehrává v Africe. Nejvíce ohroženou skupinou fatálním průběhem jsou děti pod 5 let. Malárie se dále vyskytuje ve Střední Americe, v Jižní Americe a v Asii. Informace o výskytu malárie v jednotlivých zemích lze nalézt například v interaktivním průvodci na stránkách amerického Střediska pro kontrolu a prevenci (CDC), tzv. Yellow Book [2].
Na obr. 1 jsou znázorněny státy, ze kterých byly v letech 2019–2023 nejčastěji hlášeny importované případy do Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) [3].
Obrázek 1: Případy malárie spojené s cestováním hlášené ECDC, podle místa nákazy, období 2019-2023. Zdroj: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)
Vzácně se lze setkat s takzvanou letištní malárií [6]. Infikovaní komáři jsou transportováni spolu s cestujícími nebo v zavazadlech z endemických oblastí; poté na letišti či v jeho okolí se mnohou nasát na člověku a nakazit ho malárií.
Situace v České republice
Malárie byla v České republice eradikována po 2. světové válce. Na našem území se sice vyskytuje přenašeč (tedy komár rodu Anopheles), ovšem nevyskytují se zde neléčení lidé s malárií. Jinými slovy, v České republice není zdroj infekce pro komára přenášejícího malárii, což je někdy označováno jako tzv. anofelismus bez malárie [7]. V současné době je tedy malárie onemocnění importované z endemických zemí. Od roku 2018 do konce roku 2024 bylo prostřednictvím ISIN hlášeno celkem 200 případů, přičemž nejvíce (42 případů) jich bylo v roce 2023 (obr. 2).
Obrázek 2: Počet hlášených případů malárie v ČR v letech 2008–2024. (Zdroj: Informační systém infekčních nemocí)
Prevence
Prevence malárie spočívá v ochraně před sáním infikovaných komárů, při vysokém riziku pak v preventivním užívání antimalarik. O vhodných opatřeních je důležité se poradit s lékařem v centru cestovní medicíny, a to s dostatečným předstihem před cestou.
Očkování
Očkování proti onemocnění malárií je dostupné pouze pro malé děti žijící v endemických oblastech.
Vakcína RTS,S/AS01 (Mosquirix) [8] je rekombinantní vakcína proti malárii, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO) od roku 2021pro prevenci malárie způsobené Plasmodium falciparum u dětí. Vakcína se podává dětem ve čtyřech dávkách, od 5. měsíce věku. Cílem je snížit výskyt malárie a počet úmrtí na malárii v subsaharské Africe a dalších regionech s mírným až vysokým výskytem malárie. Vakcína již byla zavedena do programu běžného očkování v několika afrických zemích, včetně Ghany, Keni a Malawi.
Vakcína R21/Matrix-M je druhou vakcínou proti malárii, kterou doporučuje WHO (2023) [9]. Byla schválena pro použití ve vybraných zemích u dětí ve věku 5 až 36 měsíců ve čtyřech dávkách. Vakcína cílí na sporozoity, tj. počáteční formu malarického parazita, které se dostávají do těla člověka při kousnutí infikovaným komárem.
Ochrana před poštípáním komáry
Ochrana před poštípáním komáry patří mezi zásadní preventivní opatření onemocnění a zahrnuje:
- oděv (doporučeny jsou světlé barvy), který kryje maximum těla – dlouhé rukávy, nohavice;
- použití repelentů určených pro oblasti tropů, repelenty mají být aplikovány na kůži, která není chráněna oděvem, lze je aplikovat i na oděv; repelenty musí být aplikovány přesně podle doporučení výrobce;
- použití bariérových opatření, jako jsou sítě v oknech, zavřená okna, zavřené dveře;
- v místnosti používat insekticidy (elektrické odpařovače);
- spát/odpočívat ideálně v klimatizované místnosti a chránit se moskytiérou (nejlépe impregnovanou repelentem);
- dlouhodobá kontrola vektorů, např. pomocí IRS (zkratka pochází z anglického výrazu indoor residual spraying; jedná se o postřik stěn dlouhodobě účinkujícími insekticidy) či likvidace líhnišť.
Chemoprofylaxe
Chemoprofylaxe malárie je určena pro cestovatele do zemí s endemickým výskytem malárie. Výběr léků závisí na cílové destinaci, době trvání potenciální expozice přenašečům, rezistenci parazitů, úrovni a sezónnosti přenosu, na věku cestovatele, případně na těhotenství. V endemických zemích lze chemoprofylaxi doporučit také u malých dětí a těhotných žen, v závislosti na úrovni endemicity a sezónnosti přenosu. Ani dlouhodobý pobyt v malarické oblasti při užívání profylaxe nevede k rozvoji imunity. Chemoprofylaxi je proto třeba užívat nejen po celou dobu pobytu, ale i po návratu z rizikové oblasti dle pokynů lékaře.
Příznaky onemocnění
Malárie je charakterizována horečkou (vyšší než 38 °C) a příznaky podobnými chřipce, včetně zimnice, bolesti hlavy, myalgie, malátnosti, výrazné únavy a zvracení; tyto příznaky se mohou objevit záchvatovitě s pauzou i několika dnů, v závislosti na druhu plazmodia. Malárie může být spojena s anemií a žloutenkou. U neléčené tropické malárie může dojít k závažným smrtelným komplikacím během několika dnů (u dětí i do 48 hodin!) od prvních příznaků, nejsou-li včas nasazena účinná antimalarika. U osob z endemických oblastí, které v důsledku opakovaných nákaz získaly částečnou imunitu, může malárie způsobená všemi druhy plazmodií probíhat s minimálními klinickými příznaky až asymptomaticky. U infekcí Plasmodium vivax a Plasmodium ovale se mohou u pacientů, kteří se zotavili z první epizody onemocnění, vyskytnout i další ataky („relapsy“) po měsících nebo dokonce letech bez příznaků.
Nejnáchylnějšími skupinami k rozvoji závažného průběhu malárie jsou především děti mladší 5 let, těhotné ženy, pacienti HIV+ a s AIDS, naivní populace jako migranti a turisté.
Další důležité informace
Inkubační doba se nejčastěji pohybuje mezi 10 a 15 dny, ovšem liší se podle druhu malarického plazmodia (dle Heymann, 2022) [10]:
- Plasmodium falciparum obvykle 6–14 dní,
- Plasmodium vivax 12–18 dní, ovšem v některých oblastech to může být až 1 rok;
- Plasmodium ovale obvykle 12–18 dní,
- Plasmodium malariae obvykle 18–40 dní, ovšem může to být i několik let,
- Plasmodium knowlesi 9–12 dní.
Inkubační doba může být prodloužena užíváním některých antibiotik a chemoterapeutik či antimalarické chemoprofylaxe.
Původce: Původci malárie jsou parazitičtí prvoci rodu Plasmodium, kteří se pomnožují v červených krvinkách hostitele; jejich životní cyklus vyžaduje infekci komára i teplokrevného hostitele. Plasmodium vivax a Plasmodium ovale vyvolávají tzv. třídenní malárii, Plasmodium malariae vyvolává čtyřdenní malárii (kvartánu), Plasmodium falciparum vyvolává nejnebezpečnější tropickou malárii (tropika) a Plasmodium knowlesi vyvolává každodenní malárii (kvotidiánu).
Nejčastějšími a nejvýznamnějšími druhy ve vztahu ke zdraví lidí jsou Plasmodium falciparum a Plasmodium vivax.
Zdroj: Člověk je jediným známým rezervoárem malárie způsobené Plasmodium falciparum, Plasmodium vivax, Plasmodium ovale a Plasmodium malariae. Výskyt Plasmodium malariae byl popsán i u některých afrických primátů a opic. Rozšíření původce Plasmodium knowlesi je hlášeno z jihovýchodní Asie, rezervoárem jsou makakové. Infekce je považována za zoonózu.
Přenos: Nákazu přenášejí infikované samičky komárů rodu Anopheles (obr. 3), které se původně samy nakazily sáním na infikovaném člověku. Komáři sají krev především za soumraku a v noci. K přenosu onemocnění z člověka na člověka dochází jen velmi vzácně prostřednictvím krve (krevní transfuze), transplantací orgánů, transplacentárně z matky na plod, případně kontaminovanými injekčními jehlami se zbytky nezaschlé krve.
Obrázek 3: Samička komára rodu Anopheles s čerstvě nasátou krví v zadečku. Zdroj: James Gathany, Content Providers(s): CDC - This media comes from the Centers for Disease Control and Prevention's Public Health Image Library (PHIL), with identification number #7861. Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3045248
Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: Období nakažlivosti pro komára trvá po dobu přítomnosti malarických gametocytů v krvi infekční osoby. Tato doba závisí na druhu plazmodia, na imunitním stavu pacientů a na poskytnuté léčbě; v endemických oblastech obvykle trvá několik týdnů. Prodělané (i opakované) malarické záchvaty nezanechávají u osob imunitu vůči další nákaze stejným nebo jiným druhem plazmodia, lze tedy onemocnět opakovaně.
Související odkazy
- Státní zdravotní ústav: Malárie (odkaz vede na web szu.gov.cz)
- (americká) Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC): CDC Yellow Book: Health Information for International Travel (odkaz vede na web cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC): Malaria (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Světová zdravotnická organizace (WHO): Malaria (odkaz vede na web who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- (americká) Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC): Malaria (odkaz vede na web cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- L.D. Alenou, J. Etang: Airport Malaria in Non-Endemic Areas: New Insights into Mosquito Vectors, Case Management and Major Challenges. Microorganisms 2021, 9(10): 2160. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Státní zdravotní ústav: Anofelismus bez malárie v ČR (odkaz vede na web szu.gov.cz)
- M. B. Laurens: RTS,S/AS01 vaccine (Mosquirix™): an overview. Human Vaccines & Immunotherapeutics 2020, 16(3): 480–489. (odkaz vede na web pubmed.ncbi.nlm.nih.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Světová zdravotnická organizace (WHO): WHO recommends R21/Matrix-M vaccine for malaria prevention in updated advice on immunization (odkaz vede na web who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Heymann, D.L. (2022): Control of Communicable Disease Manual. 21th Edition, American Public Health Association, Washington DC. (odkaz vede na web amazon.com)
- Petr Šíma, Vanda Boštíková, Lucie Siráková: Malárie, věčný souputník lidstva. Vesmír 2025, 104(11): 644–647. (odkaz vede na web vesmir.cz)
- František Stejskal, Eva Nohýnková, Pavel Kosina, Jana Kulichová: Diagnostika, léčba a profylaxe malárie v České republice. Doporučený postup Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně (2018). (odkaz vede na web infektologie.cz)