7 min. čtení
V marketingu „superpotravin“ se často pro upoutání pozornosti používají až zázračné příběhy. Tyto potraviny díky nim mohou působit obzvlášť atraktivně a zastiňovat regionální potraviny. Časopisy, televizní magazíny a blogy o „superpotravinách“ informují stále častěji. Jsou však opravdu lepší a zdravější? O jejich zdraví prospěšných účincích obvykle neexistuje dostatek vědeckých důkazů. Živiny obsažené v mnoha „superpotravinách“ navíc nemají žádnou přidanou hodnotu ve srovnání s vitamíny a minerály, které se vyskytují v domácích potravinách.
Horování pro „superpotraviny“ jde často ruku v ruce s dalšími výživovými trendy, jako je veganství, vitariánství (syrová strava, angl. raw food) nebo detoxikace. Všechny tyto trendy spojuje touha lidí „udělat pro své tělo něco dobrého“. Takzvané „superpotraviny“ jsou již k dostání nejen v obchodech se zdravou výživou, ale i v běžných supermarketech.
Co jsou „superpotraviny“?
Neexistuje žádná konkrétní nebo právně závazná odborná definice pojmu „superpotravina“. Jedná se o marketingové označení používané pro potraviny, kterým jsou kvůli obsahu některých živin připisovány lepší zdravotní účinky než jiným potravinám. „Superpotraviny“ mají mimo jiné posilovat imunitu, působit proti stárnutí, zvyšovat duševní a/nebo tělesnou výkonnost a předcházet některým onemocněním (např. rakovině, kardiovaskulárním onemocněním a cukrovce). Mnoha „superpotravinám“ jsou připisovány také antioxidační a protizánětlivé účinky, případně schopnost detoxikovat nebo dokonce „vyčistit“ organismus. Celkově má člověk získat dojem, že „superpotraviny“ předčí „normální“ potraviny, a že jsou tedy něčím výjimečným a nezbytným pro lepší zdraví. Vědecké důkazy o jejich zdraví prospěšných vlastnostech však většinou neexistují.
Jsou „superpotraviny“ zdravější než běžné potraviny?
Při uvažování o nákupu „superpotravin“ je důležité uvědomit si jednu věc: o žádné potravině není možné říci, že je sama o sobě tak zdravá, že by mohla sloužit jako jediná složka potravy. Superpotraviny mohou být vítanou součástí vyvážené a pestré stravy, ale nemohou ji nahradit. Některé „superpotraviny“ mají vysoký obsah cenných složek, jako jsou vitaminy, minerální látky a sekundární metabolity rostlin. Žádná z těchto látek se však nevyskytuje pouze v jediné „superpotravině“, ale lze ji nalézt i v domácích potravinách. Nemá proto smysl soustředit se pouze na „superpotraviny“ a jejich co nejvyšší konzumaci, neboť ze zdravotního hlediska to nemá žádnou přidanou hodnotu ve srovnání s rozmanitou nabídkou domácí zeleniny a ovoce (viz kategorie Sezónní ovoce a zelenina).
Pokud se tedy stravujete vyváženým způsobem, můžete se bez vychvalovaných „superpotravin“, jako jsou moringa, bobule acai apod., bez problémů obejít. Vyvážená smíšená strava – i bez „superpotravin“ – dodává tělu dostatek kvalitních bílkovin a esenciálních mastných kyselin, chrání organismus před volnými radikály pomocí antioxidantů, a zásobuje jej dostatečným množstvím všech důležitých živin. Jinými slovy, pestrá strava dokáže poskytnout vše, co vychvalují dovozci „superpotravin“. Pro základní orientaci v problematice zdravého stravování lze využít například potravinovou pyramidu.
Na co je třeba dávat pozor při konzumaci „superpotravin“?
„Superpotraviny“, ať už je člověk konzumuje čerstvé, sušené, nebo ve formě pyré, mohou přispět k vyvážené stravě a doplnit ji. Je však třeba mít na paměti, že exotické potraviny (bez ohledu na to, zda jsou konzumovány celé, nebo jen jejich části či výtažky) s sebou nesou určité riziko výskytu hypersenzitivní reakce nebo alergie. Kromě toho se mohou vyskytnout lékové interakce. Opatrnost se doporučuje zejména u koncentrátů, které jsou užívanány izolovaně – nejčastěji ve formě doplňků stravy.
Je vhodné zvážit i to, zda opravdu chcete upřednostňovat potraviny přivážené ze vzdálených zemí před místními sezónními potravinami. Dlouhá přeprava zanechává mnohem větší ekologickou stopu a potraviny převážené přes půl zeměkoule z principu nemohou být čerstvé. V úvahu byste měli vzít i to, že metody pěstování a zpracování potravin v exotických zemích někdy nepodléhají přísným kvalitativním a hygienickým normám, které jsou běžné v Evropě (například z pohledu používání pesticidů). Exotické ovoce se někdy sklízí ještě nezralé, aby bylo možné je přepravit dříve, než se zkazí, kvůli transportu se tak i dlouho skladuje nebo určitým způsobem zpracovává. Je pak otázkou, kolik ze zdraví prospěšných složek, které jsou obsaženy v čerstvých zralých „superpotravinách“, zůstane v konečném produktu, který se dostane na talíř vám.
Které potraviny jsou považovány za „superpotraviny“?
Jak již bylo uvedeno výše, neexistuje jasné vymezení, které potraviny spadají pod pojem „superpotravina“. Často je tak nicméně označováno různé exotické ovoce, zelenina, bobuloviny, semena nebo klíčky, ale i řasy a různé čaje. Mezi nejčastěji zmiňované „superpotraviny“ patří bobule acai, nejrůznější druhy mořských i sladkovodních řas (např. chlorella), aloe vera, chia semínka, plody goji, maqui, noni nebo moringa. Škála „superpotravin“ se navíc neustále rozšiřuje. Obvykle jsou nabízeny v sušené a/nebo mleté formě. Používají se jako přísada do cereálních vloček, müsli, jogurtů či jednoduše k mlsání. Některé „superpotraviny“ lze konzumovat ve formě šťáv, nápojů, výluhů či nálevů. Uplatňují se také jako přídavek do potravin (např. chia semínka v pečivu) nebo jako doplňky stravy, např. ve formě kapslí.
Domácí „superpotraviny“
V oblasti superpotravin se nicméně objevuje nový trend: na významu postupně získávají domácí a regionální „superpotraviny“. Mezi domácí „superpotraviny“ patří všechny druhy ovoce a zeleniny (např. červená řepa, špenát, kopřivy, brokolice) či luštěniny (fazole, čočka, sója atd.). Obecně platí pravidlo „čím barevnější, tím lepší“ – například exotické bobule acai lze nahradit místními tmavými bobulemi (např. ostružiny, bezinky, borůvky, třešně, červené hrozny). Kromě toho se mezi domácí „superpotraviny“ počítají i různé bylinky, celozrnné obiloviny (pšenice, žito, oves atd.), ořechy (vlašské, lískové atd.), semena (lněné, sezamové, dýňové a slunečnicové semínko atd.) a také rostlinné oleje (slunečnicový, řepkový, z kukuřičných klíčků, lněný, ořechový atd.).
V jednotlivých článcích v kategorii Sezónní ovoce a zelenina se dočtete, jaké zdraví prospěšné látky jsou obsaženy v domácím ovoci a zelenině.
Celou řadu zdraví prospěšných účinků mají sekundární metabolity rostlin (např. polyfenoly, flavonoidy, fytoestrogeny a další). Tyto látky jsou obsaženy v potravinách rostlinného původu. Kde konkrétně se vyskytují a jak účinkují v lidském těle, se dozvíte v článku Sekundární metabolity rostlin: výskyt a účinky.
Další informace najdete v kategorii Výživa v prevenci nemocí.
Související odkazy
- News Medical: Do superfoods really exist? [Opravdu existují superpotraviny?] (odkaz vede na web news-medical.net; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
