Jaké jsou příčiny vzniku rakoviny penisu?
Pravděpodobnost vzniku rakoviny penisu může zvyšovat několik faktorů. Zdaleka nejvýznamnějším rizikovým faktorem jsou opakované záněty v oblasti žaludu a předkožky, dále pak kouření a leukoplakie (bělavé skvrny, které nelze odstranit mytím).
Opakované záněty v oblasti žaludu a předkožky, zvláště pokud nejsou nijak léčeny, se mohou časem vyvinout v karcinom penisu. Tyto chronické záněty mohou mít různé příčiny:
- Nedostatečná hygiena zevních pohlavních orgánů. Byla prokázána souvislost mezi nedostatečnou hygienou a vznikem zhoubných nádorů penisu. Muži by si proto měli denně opatrně přetahovat předkožku přes žalud penisu a šetrně jej omývat vodou. Pokud tak neučiní, hromadí se pod předkožkou tzv. smegma, které je ideálním prostředím pro množení choroboplodných zárodků. Výsledkem mohou být záněty. Smegma je bílá lepkavá hmota obsahující kožní buňky a kožní maz, která se každý den tvoří pod předkožkou.
- Zúžení předkožky (fimóza). V tomto případě je předkožka tak zúžená, že ji muž nemůže zcela přetáhnout přes žalud, což výrazně omezuje možnost správné hygieny. Ze studií vyplývá, že muži, kteří v dětství podstoupili obřízku, mají nižší pravděpodobnost onemocnění rakovinou penisu. (To však ještě neznamená, že by všichni muži měli hromadně podstupovat obřízku.)
- Infekce lidskými papilomaviry (HPV). Tyto viry jsou v populaci velmi rozšířené. Přenášejí se především pohlavním stykem, méně často přes kůži v intimní oblasti. Existuje mnoho různých typů HPV. Některé z nich způsobují relativně neškodné (byť nevzhledné) genitální bradavice neboli kondylomata, jiné zřejmě hrají roli při vzniku rakoviny penisu. Muži mohou virus přenášet na ženy. U žen se některé druhy HPV podílejí na vzniku rakoviny děložního čípku. Z těchto důvodů odborníci doporučují očkování dívek i chlapců proti HPV, a to ještě před prvním pohlavním stykem. V České republice je očkování pro 13leté děti hrazeno zdravotní pojišťovnou (vždy jedna z dostupných očkovacích látek je plně hrazená, ostatní s doplatkem) a provádí jej dětský praktický lékař. Bližší informace najdete v článcích Infekce lidskými papilomaviry (HPV) a Očkovací kalendář pro děti.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout?
Rakovina penisu obvykle zpočátku nevyvolává žádné příznaky, nebo jen nespecifické. Někdy si muži myslí, že mají jen špatně se hojící ránu, a přitom je to počáteční stadium karcinomu. Proto je třeba brát vážně následující změny a nechat si je vysvětlit od svého lékaře:
- změny na kůži penisu, které svědí, mokvají, snadno krvácejí nebo se špatně hojí,
- uzlíky nebo bradavičnaté změny na kůži penisu,
- nateklá nebo zatvrdlá kůže na žaludu nebo předkožce,
- bělavé skvrny,
- hmatné lymfatické uzliny v oblasti třísel.
V neposlední řadě je třeba věnovat pozornost otokům nohou. Pokud jsou lymfatické uzliny v oblasti třísel zvětšené, v některých případech nemůže lymfa z nohou odtékat, hromadí se v nich a způsobuje otoky.
Jak se stanoví diagnóza?
Mnohdy se stává, že rakovina penisu je diagnostikována pozdě. Ať už je to ze studu, ze strachu nebo z neznalosti – mnoho mužů příliš dlouho váhá s návštěvou lékaře, když zjistí změnu na svém penisu. Čím dříve je však zhoubný nádor odhalen a léčen, tím šetrnější bývá léčba a tím větší je šance na uzdravení. Muži by si proto měli nechat u lékaře zkontrolovat každou neobvyklou změnu penisu, žaludu nebo předkožky, ať už je jakkoli malá.
Prvním krokem diagnostiky je anamnestický rozhovor. Lékař poté vyšetří penis a zároveň zkontroluje, zda nejsou zduřelé lymfatické uzliny v oblasti třísel. Pokud vznikne podezření, že by se mohlo jednat o rakovinu, lékař odešle pacienta na biopsii. Ta zahrnuje odběr vzorku tkáně z abnormální oblasti na penisu, někdy také z lymfatických uzlin v oblasti třísel. Odebrané vzorky jsou pak ve specializované laboratoři prozkoumány pod mikroskopem. Pokud se podezření na zhoubný nádor potvrdí, lékař v některých případech může odeslat pacienta na další vyšetření, jako jen například ultrazvukové vyšetření (sonografie), magnetická rezonance (MRI) nebo pozitronová emisní tomografie (PET).
Na základě doplňujících vyšetření může lékař zjistit, zda zhoubný nádor již zasáhl i sousední orgány, a zda jsou či nejsou přítomny metastázy. Tento proces, jehož cílem je stanovit klinické stadium nádoru, je označován anglickým výrazem staging. V případě zhoubných nádorů penisu se používá TNM klasifikace. Bližší informace najdete v článcích Zhoubné nádory: diagnóza a prognóza a Rakovina penisu: co to je?
Tkáň vyšetřená pod mikroskopem poskytuje i další cenné informace. V rámci tzv. gradingu odborník posoudí, do jaké míry se nádorové buňky liší od zdravých buněk. Čím větší je rozdíl, tím rychleji a agresivněji se zhoubný nádor šíří.
Z výsledků stagingu a gradingu může lékař určit, která léčba bude pro daného pacienta nejvhodnější. Může také přibližně odhadnout prognózu onemocnění.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud si všimnete jakýchkoli změn v oblasti genitálií, obraťte se na svého praktického lékaře, případně na specialistu na urologii a andrologii.
Související odkazy
- Česká onkologická společnost ČLS JEP: Nádory penisu – příčiny (odkaz vede na web linkos.cz)
- Česká onkologická společnost ČLS JEP: Nádory penisu – projevy (odkaz vede na web linkos.cz)
- Michael Pešl: Diagnostika a léčba karcinomu penisu. Urologie pro praxi 2018, 19(4): 176–180. (odkaz vede na PDF soubor na webu urologiepropraxi.cz, 350 kB)
