Zhoubné nádory mužských pohlavních orgánů obvykle dlouho nezpůsobují téměř žádné příznaky, proto bývají často odhaleny pozdě. Rakovina prostaty je u nás nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním u mužů: v České republice je každoročně diagnostikováno téměř 8 000 nových případů. Existují různé možnosti léčby, přičemž volba nejvhodnějšího postupu závisí jednak na stadiu nebo průběhu onemocnění, jednak na věku pacienta. Nádory penisu a varlat jsou poměrně vzácné. Pokud je nádorová tkáň chirurgicky odstraněna v raném stadiu onemocnění, je velká šance na uzdravení.
Rakovina prostaty je nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním u mužů v České republice. Vysokou incidenci zhoubných nádorů prostaty však mají všechny vyspělé země. Rakovina prostaty nejčastěji postihuje starší muže.
Časná stadia rakoviny prostaty nezpůsobují žádné příznaky. Pokud jde o včasné rozpoznání tohoto zhoubného nádoru, je obzvláště obtížné zvážit výhody a nevýhody preventivního vyšetření. Je tomu tak proto, že proti očekávaným výhodám stojí některé poměrně závažné nevýhody. Proto je důležité zvážit potenciální přínosy a rizika ještě předtím, než se muž rozhodne podstoupit či nepodstoupit vyšetření.
Pokud existuje podezření na rakovinu prostaty, je potřeba stanovit přesnou diagnózu, která umožní určit nejvhodnější léčebný postup pro konkrétního muže. Za tímto účelem je třeba objasnit, zda se skutečně jedná o zhoubný nádor – a pokud ano, jakou má velikost, jak je agresivní, zda již prorostl do okolní tkáně nebo zda již vytvořil metastázy. Na základě vyhodnocení odebraných vzorků tkáně lze poměrně spolehlivě posoudit agresivitu karcinomu prostaty, tj. jak rychle bude růst a šířit se.
Pokud je rakovina prostaty včas odhalena i léčena, je prognóza ve většině případů velmi dobrá: přibližně 90 % pacientů je na tom pět let po stanovení diagnózy po zdravotní stránce dobře. Léčba závisí jednak na pacientově věku (resp. očekávané délce života), jednak na klinickém stadiu nádoru a rizikové skupině, do níž pacient spadá [1]. V principu rozlišujeme mezi léčbou, jejímž cílem je vyléčení nemoci (kurativní léčba), a léčbou, jejímž cílem je zmírnění obtíží způsobených nemocí (paliativní léčba).
Rakovina penisu se nevyskytuje příliš často. Pokud je zhoubný nádor odhalen včas, je šance na vyléčení vysoká a penis lze většinou zachovat. Z tohoto důvodu by muži měli sebemenší změnu na penisu brát vážně a nechat si ji co možná nejdříve zkontrolovat lékařem.
Rizikovými faktory pro vznik rakoviny penisu jsou nedostatečná hygiena, zúžení předkožky (fimóza) a infekce HPV. Muži by měli věnovat pozornost podezřelým změnám na kůži penisu a včas navštívit lékaře. Při diagnostice se používá kombinace různých vyšetřovacích metod, z nichž nejdůležitější je biopsie.