Selen v lidském těle
Selenoproteiny jsou potřebné pro syntézu DNA, při obraně proti infekcím a pro metabolismus hormonů štítné žlázy (a tím i pro správnou funkci štítné žlázy). Selenoproteiny jsou součástí systému antioxidační ochrany proti volným kyslíkovým radikálům. Kromě toho je selen obsažen ve spermiích a je nezbytný pro mužskou plodnost a správnou funkci reprodukčního systému.
V čem je selen obsažen?
Selen se nachází v mnoha potravinách, i když v malém množství. Zejména v potravinách rostlinného původu obsah selenu podléhá značným výkyvům, protože je ovlivňován složením půdy. Lidé dodržující přísnou vegetariánskou nebo veganskou dietu by proto měli do svého jídelníčku cíleně zařazovat potraviny rostlinného původu bohaté na selen, jako jsou například para ořechy či houby.
Dobrými zdroji selenu jsou maso, vejce, ryby a mořské plody, dále houby, košťálová zelenina (např. brokolice, růžičková kapusta, květák, kedlubna, zelí, kapusta apod.), cibulová zelenina (např. cibule, pórek nebo česnek), čočka, chřest a ořechy, zejména para ořechy.
Kolik selenu potřebujeme?
Denní potřeba selenu není přesně stanovena. Odhadovaný přiměřený příjem pro dospělé ve věku 25–51 let je denně 70 µg selenu pro muže a 60 µg selenu pro ženy. Tato hodnota platí i pro těhotné ženy. U kojících matek je odhadovaný přiměřený příjem 75 µg selenu denně.
Další informace k doporučeným denním dávkám minerálních látek se dočtete na stránce Minerální látky – pokrytí denní potřeby.
Nedostatek/nadbytek selenu
Extrémně vysoký příjem selenu může vést k akutní otravě, která může přivodit srdeční selhání, fibrilaci komor a dokonce i smrt. Chronicky zvýšený příjem selenu způsobuje různé příznaky, jako je například vypadávání vlasů, ztráta nehtů nebo poruchy nervového systému, dále únava, bolesti kloubů, nevolnost a průjem. Nadbytek selenu se u některých lidí může projevovat česnekovým zápachem z úst. Doplňky stravy s obsahem selenu by se nikdy neměly užívat bez konzultace s lékařem. Maximální tolerovatelná dávka selenu je 400 µg/den.
Nedostatek selenu v důsledku nedostatečného příjmu v potravě je v Evropě spíše vzácný, ale může se vyskytnout při velmi nevyvážené stravě (např. při špatně plánovaném veganství). Nejčastějšími rizikovými faktory nedostatečného zásobení selenem jsou v České republice onemocnění s narušenou absorpcí selenu nebo vysoké ztráty tohoto stopového prvku. Konkrétně se jedná o idiopatické střevní záněty, cystickou fibrózu, syndrom krátkého střeva, selhání ledvin, chronickou dialýzu apod. Mezi příznaky nedostatku selenu patří poruchy funkce svalů (myopatie), imunitního systému a tvorby spermií. Nedostatek selenu během těhotenství může mít za následek snížení porodní hmotnosti dítěte a u matky může vést k preeklampsii či potratu.
Nedostatek selenu můžeme mít za následek keshanskou nemoc (typ kardiomyopatie, její příznaky byly poprvé popsány v oblasti Keshan v severovýchodní Číně) nebo Kašinovu–Bekovu nemoc, která postihuje kosti a klouby (projevuje se především u dětí a adolescentů, kdy mají ztuhlé a deformované klouby, zkrácenou délku končetin a obecně krátkou postavu). Obě tyto nemoci však závisí i na dalších ovlivňujících faktorech a v České republice se prakticky nevyskytují.
Související odkazy
- Zuzana Kratochvílová: Význam a zdroje selenu ve výživě člověka. Bakalářská práce, České Budějovice, 2014. (odkaz vede na PDF soubor na webu theses.cz, 1.3 MB)