Přejít na obsah
  • O NZIP
  • O NZIS Open
  • Zapojené organizace
  • Pro partnery a média
  • Události, komunikace
  • Newsletter
  • Často kladené dotazy
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Mapa zdravotní péče
  • Hry
  • Rejstřík pojmů
  • Doporučené weby
  • Datové zpravodajství
Více
Napište nám
  • Domů
  • Informace o nemocech
  • Zhoubné nádory (rakovina)
  • Rakovina žaludku a jícnu
  • Aktuální: Rakovina jícnu: rizikové faktory, příznaky a diagnóza

Rakovina jícnu: rizikové faktory, příznaky a diagnóza

Rakovina žaludku a jícnu 6 min. čtení
Autor: gesundheit.gv.at
Datum poslední aktualizace: 23. 1. 2024

Ve srovnání s jinými typy zhoubných nádorů se karcinom jícnu vyskytuje poměrně zřídka. V České republice je rakovina jícnu každoročně diagnostikována u 6 lidí ze 100 000, a výrazně častěji jsou to muži (téměř 10 mužů ze 100 000, ve srovnání s přibližně 2 ženami ze 100 000) [1]. Prognóza je v mnoha případech nepříznivá kvůli tomu, že rakovina jícnu je často odhalena až v pokročilém stadiu onemocnění. Podobně jako u ostatních typů zhoubných nádorů i v případě karcinomu jícnu platí, že čím dříve je onemocnění diagnostikováno, tím větší je šance na uzdravení.

Lékaři rozlišují dva hlavní typy rakoviny jícnu – podle typu buněk, ve které zhoubný nádor začíná:

  • spinocelulární karcinom neboli dlaždicobuněčný karcinom – začíná v tzv. dlaždicových buňkách,
  • adenokarcinom – začíná v žlázových buňkách jícnu.
Tip: Bližší informace o spinocelulárním karcinomu jícnu i adenokarcinomu jícnu najdete v článku Rakovina jícnu: co to je?

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik karcinomu jícnu?

Příčiny vzniku rakoviny jícnu zatím nebyly jednoznačně objasněny. Podobně jako u mnoha jiných nádorových onemocnění však lze riziko vzniku karcinomu jícnu ovlivnit životním stylem. Obecně negativní vliv mají na sliznici jícnu chronicky působící podněty, jako například karcinogenní látky z tabáku. Výsledkem je přetrvávající zánět. Po delší době se ve sliznici může vytvořit zhoubný nádor.

Riziko vzniku rakoviny jícnu zvyšují zejména následující faktory:

  • kouření;
  • nadměrná konzumace alkoholu (zvláště pak tvrdého alkoholu);
  • nevyvážená strava s nízkým podílem ovoce a zeleniny;
  • gastroezofageální reflux nebo refluxní choroba jícnu (GERD) – opakovaný zpětný tok (reflux) žaludečního obsahu ze žaludku do jícnu dráždí sliznici jícnu a může ji poškozovat;
  • Barrettův jícen – pokud gastroezofageální reflux přetrvává delší dobu, může neustálý zpětný tok žaludečního obsahu vést ke změnám tkáně v jícnu. Odborníci to označují jako Barrettův jícen: jedná se o prekancerózu („předrakovinný stav“), ze které se časem může vyvinout adenokarcinom jícnu.

Riziko vzniku karcinomu jícnu však mohou zvyšovat i některé další faktory, jako je častá konzumace horkých jídel a nápojů, nadváha nebo obezita, prodělaná radioterapie v oblasti hlavy a krku, poleptání jícnu a achalázie (poměrně zřídka se vyskytující a nezhoubné onemocnění jícnu, které je spojeno s poruchou polykání). Zda se na vzniku rakoviny jícnu podílejí i lidské papilomaviry (HPV), se stále ještě zkoumá.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u karcinomu jícnu?

Rakovina jícnu dlouho nezpůsobuje žádné příznaky, nebo jen velmi nenápadné. Z tohoto důvodu je zhoubný nádor často odhalen pozdě. Mezi první příznaky často patří potíže s polykáním, bolest při polykání a také nevysvětlený úbytek tělesné hmotnosti. Tyto příznaky se však obvykle objeví až v pokročilém stadiu.

Potíže s polykáním jsou způsobeny tím, že rostoucí nádor čím dál více blokuje průchod jícnem (obr. 1). Tyto problémy se objevují zpočátku pouze u pevné stravy, později také u měkké a tekuté stravy.

Obrázek 1: Snímek z endoskopického vyšetření pacienta s adenokarcinomem jícnu v místě gastroezofageální junkce. Zveřejněno se souhlasem pacienta. (Zdroj: By Samir - https://en.wikipedia.org/wiki/Image:Esophageal_adenoca.jpg, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2587715)

Mezi další možné příznaky patří:

  • pálení žáhy (palčivá bolest za hrudní kostí) a časté říhání (v důsledku refluxu žaludečního obsahu),
  • úbytek hmotnosti,
  • zápach z úst (halitóza),
  • zvracení, pocit plnosti,
  • nechutenství (ztráta chuti k jídlu),
  • častá škytavka,
  • anemie z nedostatku železa (v důsledku chronické ztráty krve),
  • krvácení z jícnu, které se může projevit buď jako krev ve zvratcích nebo jako dehtovitá stolice (černá mazlavá stolice, odborně označovaná jako meléna),
  • pozdní příznaky, jako je kašel, chrapot či dušnost v důsledku šíření nádoru do sousedních orgánů (zejména do hlasivkových nervů, průdušek a průdušnice).

Jak se stanoví diagnóza?

Časté pálení žáhy, říhání nebo potíže s polykáním by měly být důvodem k návštěvě lékaře, který provede potřebná vyšetření a objasní původ obtíží.

Za účelem stanovení diagnózy lékař nejprve odebere podrobnou anamnézu, aby zjistil rizikové faktory (viz výše). Zároveň se bude vyptávat i na typické příznaky (ty jsou rovněž popsány výše) a provede základní fyzikální vyšetření. V případě podezření na zhoubný nádor jícnu je pacient odeslán na endoskopické vyšetření jícnu, žaludku a dvanáctníku, což je odborně označováno jako ezofagogastroduodenoskopie – většinou se však používá kratší název gastroskopie. Lékař provádějící endoskopii může nejen odhalit případné změny na sliznici jícnu, ale zároveň i provést biopsii, tedy odebrat vzorky tkáně z podezřelých oblastí. Odebrané vzorky tkáně jsou poté odeslány do tzv. histopatologické laboratoře: tam je odborníci prozkoumají, aby se zjistilo, zda se skutečně jedná o zhoubný nádor. Pokud histologické vyšetření potvrdí rakovinu jícnu, je nutné provést další vyšetření. V rámci těchto navazujících vyšetření lékaři zjistí, jak daleko se nádor rozšířil, zda jsou postiženy lymfatické uzliny nebo zda se vytvořily metastázy v jiných částech těla nebo v konkrétních orgánech.

Pro správnou diagnostiku karcinomu jícnu je nezbytné provést:

  • endosonografii – ultrazvukové vyšetření jícnu „zevnitř“ (pomocí sondy, která se zavádí skrze ústa); toto vyšetření umožní posoudit velikost a rozsah nádoru;
  • výpočetní tomografii (CT) hrudníku a břicha – umožní odhalit postižení lymfatických uzlin a případné metastázy;
  • vyšetření krve.

V případě potřeby může být pacient odeslán na některá další vyšetření, která diagnózu ještě upřesní; příklady takových vyšetření jsou PET/CT nebo kontrastní radiografie (rentgenové vyšetření s kontrastní látkou). V některých případech je pacient odeslán ještě na bronchoskopii (endoskopické vyšetření průdušnice a průdušek) nebo na laparoskopii (endoskopické vyšetření břišní dutiny); účelem těchto vyšetření je zjistit případné komplikace, jako jsou píštěle (tedy abnormální otvory) do sousedních orgánů (např. průdušek) nebo metastázy na pobřišnici.

Na základě výsledků vyšetření může tým odborníků z různých oborů (tzv. onkologická indikační komise) stanovit nejlepší postup léčby.

Související odkazy

  1. Ladislav Dušek, Jan Mužík, Miroslav Kubásek, Jana Koptíková, Jan Žaloudík, Rostislav Vyzula. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, [2005], [cit. 2024-01-20]. Dostupný z WWW: https://www.svod.cz. Verze 7.0 [2007], ISSN 1802 – 8861.
  2. Česká onkologická společnost ČLS JEP: O zhoubných nádorech jícnu – rizikové faktory (odkaz vede na web linkos.cz)
  3. Česká onkologická společnost ČLS JEP: O zhoubných nádorech jícnu – příznaky (odkaz vede na web linkos.cz)
  4. Česká onkologická společnost ČLS JEP: O zhoubných nádorech jícnu – diagnóza (odkaz vede na web linkos.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Rakovina žaludku a jícnu

Rakovina jícnu: léčba a následná péče

Konkrétní typ protinádorové léčby, která se u pacientů s rakovinou jícnu provádí, závisí zejména...

Rakovina žaludku a jícnu

Rakovina jícnu: výživa před léčbou a po léčbě

U pacientů s rakovinou jícnu je obzvláště důležitá nutriční podpora, tedy zajištění dostatečného...

Rakovina žaludku a jícnu

Rakovina jícnu: co to je?

V České republice je rakovina jícnu každoročně diagnostikována u téměř 700 lidí, mnohem častěji s...

Trávení a vylučování

Začátek trávení: od úst po jícen

Trávení začíná již v ústech. Zuby během žvýkání potravu rozmělní, a jazyk ji smíchá s první trávi...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Mapa zdravotní péče
Hry
Rejstřík pojmů
Doporučené weby
Datové zpravodajství
O portále
O NZIP
O NZIS Open
Zapojené organizace
Pro partnery a média
Prohlášení o přístupnosti
Newsletter
Často kladené dotazy
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2026 [cit. 3. 4. 2026]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
  • Systematická edukace a zvyšování zdravotní gramotnosti populace prostřednictvím NZIP (CZ.03.02.02/00/22_005/0001137)
  • Zvyšování informovanosti prostřednictvím Národního zdravotnického informačního portálu (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0016090)
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI