Jaké jsou příčiny zápachu z úst?
Navzdory všeobecně rozšířenému názoru, že zápach z úst vzniká v oblasti žaludku či střev, je jeho příčina v 85–90 % případů v ústní dutině [1]. Jen zřídka se příčina nachází v oblasti nosohltanu a jen ve výjimečných případech je zápach z úst důsledkem vážného onemocnění (např. v oblasti žaludku nebo střev).
Nejčastější příčinou zápachu z úst je bakteriální povlak jazyka. Zatím je známo asi 880–1000 druhů bakterií způsobujících zápach z úst, některé ještě ani nebyly objeveny. Tyto bakterie mají ve výklencích ústní dutiny a v prohlubních na hřbetu jazyka ideální podmínky k životu. V těchto místech rozkládají bakterie bílkoviny ze slin nebo ze zbytků potravy a jiný organický materiál. Přitom se uvolňují těkavé sloučeniny síry (někdy se používá zkratka VSC z anglického výrazu volatile sulphur compounds), které se mísí s vydechovaným vzduchem. Tím vzniká nepříjemný zápach z úst.
Mezi příčiny bakteriální nerovnováhy v ústní dutině se řadí mj.:
- nedostatečná zubní a ústní hygiena,
- povlak na jazyku,
- zánět dásní (gingivitida),
- zánět závěsného aparátu zubu (parodontitida),
- zubní kaz,
- špatně padnoucí zubní náhrada,
- zanedbané protézy,
- mezizubní prostory, ve kterých se mohou hromadit zbytky potravy,
- abscesy (chorobné dutiny vzniklé zánětem a vyplněné hnisem) v ústní dutině.
Další možné příčiny
Sucho v ústech (xerostomie): při snížené produkci slin vzniká v ústech sucho, což může v konečném důsledku vést ke vzniku zápachu z úst. Dostatečná tvorba slin je totiž důležitá pro udržení zdravé ústní mikroflóry (viz článek Ústní dutina a jazyk). Při snížené tvorbě slin se může přemnožit určitý druh bakterií, které pak způsobí zápach z úst.
Sucho v ústech může být způsobeno např.:
- chrápáním,
- kouřením,
- alkoholem,
- nedostatečným příjmem tekutin,
- dýcháním ústy,
- užíváním některých léků (např. antihypertenziv, antidepresiv, antiepileptik, léků na uklidnění, na spaní či na Parkinsonovu nemoc).
Sníženou tvorbou slin v průběhu noci (a tedy sušší sliznicí v ústech) lze vysvětlit i nevábný ranní dech u některých lidí.
Mezi příčiny zápachu z úst pocházejícího z oblasti ORL (zejm. nosohltanu), popř. žaludku a střev, se mj. řadí:
- akutní a především chronický zánět mandlí (tonzilitida neboli angína),
- zvětšené patrové mandle (mohou se na nich zachytávat zbytky jídla),
- některé infekční nemoci,
- zánět vedlejších nosních dutin (sinusitida),
- onemocnění dýchacích cest (např. zápal plic, hnisavý zánět průdušek),
- pálení žáhy (refluxní choroba jícnu),
- zánět jícnu (ezofagitida),
- zánět žaludeční sliznice (gastritida) vyvolaná bakterií Helicobacter pylori,
- žaludeční vřed (ulcus ventriculi),
- nízkosacharidové a vysokokalorické diety (ketonový nebo acetonový zápach z úst),
- zhoubný nádor (velmi zřídka).
Jak se stanoví diagnóza?
Ve většině případů je příčina zápachu v ústní dutině, proto by se člověk s tímto problémem měl nejprve obrátit na svého zubního lékaře. Ten při zubní prohlídce důkladně vyšetří celou ústní dutinu, aby mohl určit příčinu zápachu. Lékař posoudí úroveň zubní a ústní hygieny, změří rychlost tvorby slin, prohlédne zuby, zda se v nich netvoří zubní kaz, zkontroluje povlak jazyka, stav dásní apod.
Při organoleptickém měření hodnotí lékař vzduch vydechovaný pacientem. Zjednodušeně řečeno, pacient na lékaře dýchne a ten hodnotí sílu zápachu z pacientových úst. Profesionální organoleptické měření se provádí buď při zachování stejné vzdálenosti mezi pacientem a lékařem (pak se používá alespoň pětistupňová škála, tzn. od 0 = žádný zápach, až do 5 = extrémně nepříjemný zápach) [1], nebo s měnící se vzdáleností mezi pacientem a lékařem.
Stupně zápachu
Při měření, kdy se mění vzdálenost mezi pacientem a lékařem, rozlišujeme následující stupně zápachu:
- stupeň 1: zápach lze cítit až při přiblížení na 10 cm,
- stupeň 2: zápach lze cítit na vzdálenost 30 cm,
- stupeň 3: zápach lze cítit na vzdálenost jednoho metru.
Přesnější údaje o stupni zápachu z pacientových úst lze získat např. měřením pomocí tzv. halimetru. Tento přístroj dokáže změřit koncentraci těkavých sloučenin síry (VSC, viz výše) ve vydechovaném vzduchu. Pacient v tomto případě vydechuje do trubičky, která je připevněna k přístroji, jehož elektrochemický senzor změří koncentraci VSC v pacientově dechu. Pokud naměřená hodnota překročí určitou hranici, může lékař diagnostikovat halitózu.
V případě, že je diagnostikována halitóza, je nutné určit její příčinu. Prvním krokem, který zubní lékař učiní, je důkladná prohlídka ústní dutiny, neboť až v 90 % případů se příčina zápachu nachází právě v ní.
Další vyšetření
Pokud zubní lékař vysloví podezření na onemocnění v oblasti ORL, je nutné podstoupit další vyšetření u specialisty – otorinolaryngologa. Pokud příčinu zápachu nedokáže určit ani ORL specialista, mělo by následovat interní vyšetření. K doporučeným vyšetřovacím metodám se tak může řadit např.:
- vyšetření krve,
- vyšetření pomocí zobrazovacích metod (např. gastroskopie nebo RTG vyšetření jícnu a žaludku).
Jak probíhá léčba zápachu z úst?
Léčba zápachu z úst se odvíjí od jeho příčiny.
Příčina v ústní dutině
Cílem léčby je odstranit z ústní dutiny bakterie způsobující zápach. Na úspěšnosti léčby se rozhodující měrou podílí spolupráce pacienta. Po léčbě by měla následovat pravidelná kontrolní vyšetření (v intervalu 3–6 měsíců) u zubního lékaře.
Příčina: snížená tvorba slin
Zápach z úst může být zapříčiněn i suchostí v ústech (xerostomií), která vzniká v důsledku snížené tvorby slin. Mezi možné příčiny xerostomie patří konzumace alkoholu, kouření, nedostatečný příjem tekutin, nebo dýchání ústy (místo „normálního“ dýchání nosem). Sníženou tvorbu slin však mohou způsobit i některé léky. V těchto případech může proti zápachu z úst bojovat sám pacient.
Příčina: Defekty zubů
Častou příčinou zápachu z úst bývají zubní kazy, netěsnící zubní výplně nebo okraje korunek. Tyto příčiny je potřeba řešit se zubním lékařem. Je-li příčinou zápachu špatně udržovaná snímatelná zubní náhrada, je potřeba ji vyjmout, důkladně vyčistit a znovu nasadit.
Příčina: Povlak na jazyku
Bakteriální povlak z jazyka lze odstranit speciální škrabkou na jazyk. Čištění jazyka je obzvláště důležité v případě, že u pacienta byla diagnostikována gingivitida nebo parodontitida.
Co mohu dělat sám?
Existuje několik jednoduchých opatření, kterými lze zabránit přemnožení bakterií způsobujících zápach z úst. Jedná se zejména o:
- pravidelné čištění zubů (alespoň 2× denně),
- používání zubní pasty s fluoridem,
- čištění jazyka,
- používání zubní nitě nebo mezizubních kartáčků,
- používání přístrojů pro mezizubní hygienu (např. AirFloss),
- používání ústní vody s obsahem látek, které mají antibakteriálními účinky a/nebo neutralizují těkavé sloučeniny síry (VSC, viz výše),
- bioaktivní přírodní produkty (např. žvýkací tablety s obsahem chlorofylu),
- pravidelné návštěvy zubního lékaře (viz článek Zubní preventivní prohlídky),
- dostatečný příjem tekutin.
Na koho se mohu obrátit?
Člověk trpící zápachem z úst by se měl nejprve obrátit na svého zubního lékaře.
Pokud se ukáže, že příčina zápachu není v ústní dutině, můžete se obrátit na některého z následujících odborníků:
- všeobecný praktický lékař,
- lékař ORL (otorinolaryngolog),
- internista.
Související odkazy
- O. Dubec, M. Seydlová, T. Dostálová: Halitóza – současný pohled na etiologii, diagnózu a léčbu. Praktické zubní lékařství 2011, 59(2): 29–41. (odkaz vede na web prolekare.cz)
