Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Ústa a zuby
  • Onemocnění ústní dutiny
  • Aktuální: Zápach z úst (halitóza)

Zápach z úst (halitóza)

Kategorie: Onemocnění ústní dutiny – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Zápach z úst (halitóza, lat. foetor ex ore) je sice nepříjemný, ale většinou neškodný. Jakmile je odhalena příčina zápachu, lze ji většinou poměrně snadno odstranit. Člověk trpící zápachem z úst by se nejprve měl obrátit na svého zubního lékaře. Diagnostika zápachu z úst se provádí buď čichem (organolepticky) nebo pomocí přístrojů (např. prostřednictvím tzv. halimetru). Léčba zápachu z úst se odvíjí od jeho příčiny. Jejím cílem je většinou odstranění bakterií způsobujících zápach, které se nacházejí v ústní dutině.

Ilustrační obrázek k článku „Zápach z úst“

Jaké jsou příčiny zápachu z úst?

Navzdory všeobecně rozšířenému názoru, že zápach z úst vzniká v oblasti žaludku či střev, je jeho příčina v 85–90 % případů v ústní dutině [1]. Jen zřídka se příčina nachází v oblasti nosohltanu a jen ve výjimečných případech je zápach z úst důsledkem vážného onemocnění (např. v oblasti žaludku nebo střev).

Nejčastější příčinou zápachu z úst je bakteriální povlak jazyka. Zatím je známo asi 880–1000 druhů bakterií způsobujících zápach z úst, některé ještě ani nebyly objeveny. Tyto bakterie mají ve výklencích ústní dutiny a v prohlubních na hřbetu jazyka ideální podmínky k životu. V těchto místech rozkládají bakterie bílkoviny ze slin nebo ze zbytků potravy a jiný organický materiál. Přitom se uvolňují těkavé sloučeniny síry (někdy se používá zkratka VSC z anglického výrazu volatile sulphur compounds), které se mísí s vydechovaným vzduchem. Tím vzniká nepříjemný zápach z úst.

Poznámka: Rozklad bílkovin i jiných látek v ústech je normální proces, jehož následkem nemusí být halitóza: bakterie způsobující zápach z úst se totiž nacházejí v ústní dutině každého člověka. Pro vznik zápachu z úst je však rozhodující množství těchto bakterií. Pokud v oblasti úst a hltanu panuje bakteriální rovnováha, zápach nevzniká. Ke zvýšení podílu bakterií způsobujících zápach z úst může přispět i oslabený imunitní systém.

Mezi příčiny bakteriální nerovnováhy v ústní dutině se řadí mj.:

  • nedostatečná zubní a ústní hygiena,
  • povlak na jazyku,
  • zánět dásní (gingivitida),
  • zánět závěsného aparátu zubu (parodontitida),
  • zubní kaz,
  • špatně padnoucí zubní náhrada,
  • zanedbané protézy,
  • mezizubní prostory, ve kterých se mohou hromadit zbytky potravy,
  • abscesy (chorobné dutiny vzniklé zánětem a vyplněné hnisem) v ústní dutině.

Další možné příčiny

Sucho v ústech (xerostomie): při snížené produkci slin vzniká v ústech sucho, což může v konečném důsledku vést ke vzniku zápachu z úst. Dostatečná tvorba slin je totiž důležitá pro udržení zdravé ústní mikroflóry (viz článek Ústní dutina a jazyk). Při snížené tvorbě slin se může přemnožit určitý druh bakterií, který pak způsobí zápach z úst.

Sucho v ústech může být způsobeno např.:

  • chrápáním,
  • kouřením,
  • alkoholem,
  • nedostatečným příjmem tekutin,
  • dýcháním ústy,
  • užíváním některých léků (např. na snížení tlaku, na uklidnění či na spaní, na Parkinsonovu nemoc, na epilepsii, popř. antidepresiv).

Sníženou tvorbou slin v průběhu noci (a tedy sušší sliznicí v ústech) tak lze vysvětlit i nevábný ranní dech u některých lidí.

Mezi příčiny zápachu z úst pocházejícího z oblasti ORL (zejm. nosohltanu), popř. žaludku a střev, se mj. řadí:

  • akutní a především chronický zánět mandlí (tonzilitida neboli angína),
  • zvětšené patrové mandle (mohou se na nich zachytávat zbytky jídla),
  • některé infekční nemoci,
  • zánět vedlejších nosních dutin (sinusitida),
  • onemocnění dýchacích cest (např. zápal plic, hnisavý zánět průdušek),
  • pálení žáhy (refluxní choroba jícnu),
  • zánět jícnu (ezofagitida),
  • zánět žaludeční sliznice (gastritida) vyvolaná bakterií Helicobacter pylori,
  • žaludeční vřed (ulcus ventriculi),
  • nízkosacharidové a vysokokalorické diety (ketonový nebo acetonový zápach z úst),
  • zhoubný nádor (velmi zřídka).
Poznámka: Zápach z úst mohou způsobovat i některá systémová onemocnění (tzn. onemocnění postihující obecně celý organismus), jako např. diabetes, onemocnění ledvin nebo onemocnění jater.

Jak se stanoví diagnóza?

Ve většině případů je příčina zápachu v ústní dutině, proto by se člověk s tímto problémem měl nejprve obrátit na svého zubního lékaře. Ten při zubní prohlídce důkladně vyšetří celou ústní dutinu, aby mohl určit příčinu zápachu. Lékař posoudí úroveň zubní a ústní hygieny, změří rychlost tvorby slin, prohlédne zuby, zda se v nich netvoří zubní kaz, zkontroluje povlak jazyka, stav dásní apod.

Při organoleptickém měření hodnotí lékař vzduch vydechovaný pacientem. Zjednodušeně řečeno, pacient na lékaře dýchne a ten hodnotí sílu zápachu z pacientových úst. Profesionální organoleptické měření se provádí buď zpravidla v alespoň pětistupňové škále (0 = žádný zápach, 5 = extrémně nepříjemný zápach), a to při zachování stejné vzdálenosti mezi pacientem a lékařem, nebo v závislosti na měnící se vzdálenosti mezi pacientem a lékařem.

Stupně zápachu

Při měření, kdy se mění vzdálenost mezi pacientem a lékařem, rozlišujeme následující stupně zápachu:

  • stupeň 1: zápach lze cítit až při přiblížení na 10 cm,
  • stupeň 2: zápach lze cítit na vzdálenost 30 cm,
  • stupeň 3: zápach lze cítit na vzdálenost jednoho metru.
Poznámka: Organoleptické měření je nejjednodušší metodou, jak zápach z úst diagnostikovat. Jeho nevýhodou však je, že je těžko reprodukovatelné a že je značně zatíženo subjektivitou vyšetřujícího lékaře.

Přesnější údaje o stupni zápachu z pacientových úst lze získat např. měřením pomocí tzv. halimetru. Tento přístroj dokáže změřit koncentraci těkavých sloučenin síry (VSC, viz výše) ve vydechovaném vzduchu. Pacient v tomto případě vydechuje do trubičky, která je připevněna k přístroji, jehož elektrochemický senzor změří koncentraci VSC v pacientově dechu. Pokud naměřená hodnota překročí určitou hranici, může lékař diagnostikovat halitózu.

V případě, že je diagnostikována halitóza, je nutné určit její příčinu. Prvním krokem, který zubní lékař učiní, je důkladná prohlídka ústní dutiny, neboť až v 90 % případů se příčina zápachu nachází právě v ní.

Další vyšetření

Pokud zubní lékař vysloví podezření na onemocnění v oblasti ORL, je nutné podstoupit další vyšetření u specialisty – otorinolaryngologa. Pokud příčinu zápachu nedokáže určit ani ORL specialista, mělo by následovat interní vyšetření. K doporučeným vyšetřovacím metodám se tak může řadit např.:

  • vyšetření krve,
  • vyšetření pomocí zobrazovacích metod (např. gastroskopie nebo RTG vyšetření jícnu a žaludku).


Jak probíhá léčba zápachu z úst?

Léčba zápachu z úst se odvíjí od jeho příčiny.

Příčina v ústní dutině

Cílem léčby je odstranit z ústní dutiny bakterie způsobující zápach. Na úspěšnosti léčby se rozhodující měrou podílí spolupráce pacienta. Po léčbě by měla následovat pravidelná kontrolní vyšetření (v intervalu 3–6 měsíců) u zubního lékaře.

Poznámka: Nejvýznamnějším opatřením v boji proti zápachu z úst je návštěva odborného pracoviště dentální hygieny, kde je pacient nejen ošetřen, ale i náležitě zaškolen a poučen o provádění zubní a ústní hygieny v domácím prostředí.

Příčina: snížená tvorba slin

Zápach z úst může být zapříčiněn i suchostí v ústech (xerostomií), která vzniká v důsledku snížené tvorby slin. Mezi možné příčiny xerostomie patří konzumace alkoholu, kouření, nedostatečný příjem tekutin, nebo dýchání ústy (místo „normálního“ dýchání nosem). Sníženou tvorbu slin však mohou způsobit i některé léky. V těchto případech může proti zápachu z úst bojovat sám pacient.

Příčina: Defekty zubů

Častou příčinou zápachu z úst bývají zubní kazy, netěsnící zubní výplně nebo okraje korunek. Tyto příčiny je potřeba řešit se zubním lékařem. Je-li příčinou zápachu špatně udržovaná snímatelná zubní náhrada, je potřeba ji vyjmout, důkladně vyčistit a znovu nasadit.

Příčina: Povlak na jazyku

Bakteriální povlak z jazyka lze odstranit speciální škrabkou na jazyk. Čištění jazyka je obzvláště důležité v případě, že u pacienta byla diagnostikována gingivitida nebo parodontitida.

Co mohu dělat sám?

Existuje několik jednoduchých opatření, kterými lze zabránit přemnožení bakterií způsobujících zápach z úst. Jedná se zejména o:

  • pravidelné čištění zubů (alespoň 2× denně),
  • používání zubní pasty s fluoridem,
  • čištění jazyka,
  • používání zubní nitě nebo mezizubních kartáčků,
  • používání přístrojů pro mezizubní hygienu (např. AirFloss),
  • používání ústní vody s obsahem látek, které mají antibakteriálními účinky a/nebo neutralizují těkavé sloučeniny síry (VSC, viz výše),
  • bioaktivní přírodní produkty (např. žvýkací tablety s obsahem chlorofylu),
  • pravidelné návštěvy zubního lékaře (viz článek Zubní preventivní prohlídky),
  • dostatečný příjem tekutin.

Na koho se mohu obrátit?

Člověk trpící zápachem z úst by se měl nejprve obrátit na svého zubního lékaře.

Pokud se ukáže, že příčina zápachu není v ústní dutině, můžete se obrátit na některého z následujících odborníků:

  • všeobecný praktický lékař,
  • lékař ORL (otorinolaryngolog),
  • internista.

Související odkazy

  1. O. Dubec, M. Seydlová, T. Dostálová: Halitóza – současný pohled na etiologii, diagnózu a léčbu. Praktické zubní lékařství 2011, 59(2): 29–41. (odkaz vede na web prolekare.cz)

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: Zubní a ústní hygiena


Více v kategorii Onemocnění ústní dutiny

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Zánět dásní (gingivitida)“

    Zánět dásní (gingivitida)

    Onemocnění zubů

    Stává se vám, že se zakousnete do jablka a zanecháte na něm červené stopy? Pak s vysokou pravděpodobností trpíte zánětem dásní neboli gingivitidou. Zubní lékaři rozlišují mezi akutní a chronickou gingivitidou. U neléčené gingivitidy hrozí riziko, že zánět přejde i na závěsný aparát zubu, tzv. parodont. Gingivitida je jedním z nejčastěji se vyskytujících onemocnění a často vede ke vzniku parodontitidy.

  • Ilustrační obrázek k článku „Ústní dutina a jazyk“

    Ústní dutina a jazyk

    Ústa a zuby: základní informace

    Ústní dutina, společně se zuby a jazykem, které se v ní nacházejí, plní řadu důležitých úkolů. Tvoří začátek trávicího traktu a umožňuje jednak prvotní rozmělnění a zpracování potravy, jednak posun rozkousaných soust do jícnu. Kromě toho se výraznou měrou podílí na tvorbě řeči a na komunikaci obecně.

  • Ilustrační obrázek k článku „Parodontitida: základní informace“

    Parodontitida: co to je?

    Onemocnění zubů

    Parodontitida je v dnešní době nejčastějším důvodem ztráty zubů v dospělém věku. Záněty dásní se vyskytují často a většinou probíhají bezproblémově. Jakmile ovšem zánět přejde na jiné části tkáně obklopující zub – tzv. parodont – a poškodí je, jedná se o parodontitidu (hovorově „paradentóza“).

  • Ilustrační obrázek k článku „Zubní kaz: základní informace“

    Zubní kaz: co to je?

    Onemocnění zubů

    Zubní kaz je svým způsobem „infekční“ onemocnění, které je způsobeno kyselinami z bakterií. Toto civilizační onemocnění je velmi rozšířené, v České republice postihuje velkou část populace. Ačkoli v posledních několika desetiletích je zubní kaz na ústupu, i nadále je nejčastěji se vyskytujícím onemocněním zubů.

Doporučené zdroje

  • Afty

    Onemocnění ústní dutiny

    Co jsou afty, jak vypadají, kde se tvoří a proč vznikají? Komu se nejčastěji dělají a je možný přenos z člověka na člověka? Lze předejít těmto nepříjemným vřídkům a jaké jsou možnosti léčby? Odpovědi na tyto otázky a další informace, které se týkají aftů, naleznete v uvedených příspěvcích.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 20.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace