5 min. čtení
Výskyt, vnímavost a imunita
Vnímavost k onemocnění v populaci je všeobecná. Po prodělání onemocnění vzniká pouze minimální imunita, mezi jednotlivými sérotypy nevzniká zkřížená imunita. Epidemie postihují především kolektivy s hůře udržitelnou úrovní hygieny, například tábory, kolektivy malých dětí, nouzové ubytovny aj. Problémové v tomto smyslu mohou být také psychiatrické léčebny [1].
V České republice bylo v období 2010–2025 hlášeno celkem 2423 případů shigelózy, s nejvyšším počtem 450 případů v roce 2010 (obr. 1, zdroj: ISIN) [2]. Shigelóza se v České republice řadí mezi nemoci podléhající povinnému hlášení. Surveillance shigelózy je upravena v příloze č. 47 vyhlášky č. 389/2023 Sb. o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění, ve znění pozdějších předpisů [3].
Hospitalizovanost v ČR pro shigelózu je 51 %, smrtnost činí 0,3 %. Onemocnění se vyskytuje stejným dílem u žen i mužů. Shigelóza se v ČR vyskytuje celoročně s maximem onemocnění koncem léta a v časném podzimu, přičemž zásadní podíl na výskytu mají letní exotické dovolené (obr. 2, tab. 1). Průměrně třetina případů tohoto onemocnění je v ČR hlášena po návratu z dovolené jako importovaná nákaza.
Obrázek 1: Výskyt shigelózy v České republice v jednotlivých letech, počty případů. (Zdroj: Informační systém infekčních nemocí)
Obrázek 2: Počet případů shigelózy podle měsíce vykázání v ČR od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2025. Jedná se o součty za jednotlivé měsíce v letech 2016–2025. Nahlášené počty případů v jednotlivých měsících jsou uvedeny v tab. 1. (Zdroj: Informační systém infekčních nemocí)
| 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2025 | celkem | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| leden | 7 | 8 | 2 | 5 | 7 | 0 | 1 | 15 | 7 | 6 | 58 |
| únor | 1 | 10 | 5 | 2 | 15 | 2 | 5 | 8 | 7 | 5 | 60 |
| březen | 6 | 6 | 6 | 5 | 10 | 6 | 4 | 12 | 4 | 7 | 66 |
| duben | 3 | 7 | 3 | 6 | 6 | 2 | 3 | 9 | 3 | 3 | 45 |
| květen | 5 | 6 | 5 | 7 | 0 | 1 | 3 | 7 | 2 | 2 | 38 |
| červen | 7 | 30 | 9 | 8 | 11 | 2 | 3 | 7 | 1 | 2 | 80 |
| červenec | 5 | 14 | 3 | 11 | 2 | 4 | 17 | 8 | 5 | 13 | 82 |
| srpen | 5 | 8 | 25 | 16 | 4 | 6 | 6 | 24 | 4 | 8 | 106 |
| září | 2 | 26 | 34 | 17 | 11 | 5 | 12 | 14 | 4 | 33 | 158 |
| říjen | 5 | 12 | 22 | 23 | 4 | 5 | 27 | 25 | 13 | 11 | 147 |
| listopad | 13 | 25 | 20 | 9 | 2 | 3 | 28 | 28 | 15 | 12 | 155 |
| prosinec | 11 | 16 | 11 | 25 | 1 | 5 | 11 | 11 | 5 | 16 | 112 |
Prevence
Zásadní je dodržování hygienických pravidel a návyků. Po každém použití toalety a vždy před přípravou a konzumací jídla je nutné důkladně si umýt ruce mýdlem a teplou vodou. Každá osoba s průjmem nebo zvracením musí být vyřazena z manipulace s potravinami. Všechny druhy ovoce a zeleniny je třeba řádně omýt – zvláště pak ty, které nebudou před konzumací upraveny vařením. Nutná je bezpečná likvidace lidských výkalů, zejména tam, kde není kanalizace, hygienické zabezpečení a ochrana pitné vody. Vhodná je rovněž ochrana před mouchami (sítě do oken, poklopy na nádoby apod.).
Příznaky onemocnění
Jedná se o akutní, vysoce nakažlivé průjmové onemocnění s typickou příměsí hlenu a krve ve stolici, provázené horečkou a křečovitými bolestmi břicha, zimnicí a třesavkou. Průběh onemocnění závisí na velikosti infekční dávky a celkovém zdravotním stavu infikované osoby. V ČR onemocnění u dobře živených lidí při dietních opatřeních a rehydrataci probíhá většinou mírně. Typický průjem mívá zpočátku charakter objemných kašovitých a dále vodnatých stolic, pokračuje méně častými málo objemnými stolicemi s krví a hlenem. Mezi komplikace shigelózy patří střevní abscesy. U dětí se mohou vyskytnout febrilní křeče a/nebo příznaky meningeálního dráždění (podráždění mozkomíšních plen). U kojenců, batolat a imunokompromitovaných osob u nákazy kmeny produkujícími shiga toxin může vzniknout hemolyticko-uremický syndrom, což je závažné akutní poškození ledvin s ohrožením života.
Další důležité informace
Inkubační doba: obvykle 3 dny, v rozmezí 1–7 dní.
Původce: Původcem onemocnění jsou bakterie rodu Shigella, konkrétně Shigella dysenteriae, Shigella flexneri, Shigella boydii a Shigella sonnei. Hlavním patogenetickým mechanismem shigel je jejich invazivita. V tenkém střevě se bakterie rychle pomnožují do vysokých koncentrací, v distálním úseku tlustého střeva bakterie pronikají do epitelových buněk sliznice, což vede k zánětlivé reakci a epiteliální nekróze se vznikem slizničních lézí. K poškození epitelu přispívá i produkce různých cytotoxinů. Jedna ze shigel, Shigella dysenteriae sérotypu I, produkuje shiga toxin, který se velmi podobá shiga toxinu 1 enterohemoragické Escherichia coli. Výjimečně byla produkce shiga toxinu popsána i u jiných druhů shigel, a to Shigella flexneri a Shigella sonnei.
Zdroj: Jedná se o typicky lidské onemocnění. Zdrojem nákazy je nemocný člověk.
Přenos: K nákaze dochází fekálně-orální cestou (přímým kontaktem s infikovanou osobou) a dále alimentární cestou (požitím kontaminovaných potravin nebo vody). Vylučování shigel stolicí je masivní v akutní fázi nemoci, ale může v určité míře přetrvávat ještě týdny po vymizení příznaků onemocnění. Kontaminace potravin je možná pasivním přenosem na končetinách hmyzu. Infekční dávka je nízká, řádově stačí 10–100 bakterií.
Související odkazy
- Státní zdravotní ústav: Shigelózy (odkaz vede na web szu.gov.cz)
- Státní zdravotní ústav: Infekce v ČR – ISIN (dříve EPIDAT) (odkaz vede na web szu.gov.cz)
- Vyhláška č. 389/2023 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
- Helena Ambrožová: Akutní infekce trávicího traktu. Interní medicína 2011, 13(7–8): 288–291. (odkaz vede na PDF soubor na webu internimedicina.cz, 335 kB)
- European Centre for Disease Prevention and Control: Shigellosis (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Centers for Disease Control and Prevention: Shigella – Shigellosis (odkaz vede na web cdc.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
