zkřížená imunita

Zkřížená imunita je ochrana proti určitému patogenu díky imunitě získané z předchozí expozice příbuznému patogenu nebo jeho antigenům. Tato ochrana snižuje závažnost onemocnění způsobeného „novým“ patogenem, aniž by zabránila samotné infekci.

První zmínka o zkřížené imunitě pochází již z 18. století, kdy britský lékař Edward Jenner vypozoroval, že děvečky, které předtím prodělaly kravské neštovice, byly chráněny proti pravým neštovicím, a položil tak základ očkování. Kromě vakcín však mohou zkříženou imunitu vyvolat i některé přirozené infekce. Například během pandemie chřipky H1N1 v roce 2009 byla u starších lidí menší pravděpodobnost onemocnění než u dětí a mladých dospělých – pravděpodobně proto, že starší lidé se již dříve setkali s podobnými viry H1N1, které cirkulovaly o několik desetiletí dříve.

Viz také imunita.