Bolest paty

Ve kterých místech se nejčastěji vyskytuje bolest paty?

Bolest paty většinou vychází z kosti patní (lat. calcaneus) a s ní spojených svalů, šlach a vazů. Častější je bolest v dolní (plantární) části paty, méně častá je bolest v zadní (dorzální) části paty [1].

Plantární bolest paty 

Plantární bolest paty je bolest v dolní (plantární) části paty. Na vzniku bolesti v této oblasti se většinou podílí plantární fascie – tuhá vazivová vrstva uvnitř chodidla, která má charakter šlachy a je pevně vrostlá mezi svaly a kůži chodidla. Zjednodušeně řečeno plantární fascie spojuje dolní část patní kosti s přední části chodidla. Navíc udržuje zakřivení podélné klenby nohy, a při chůzi, běhu a skákání působí jako tlumič nárazů. Plantární fascie je proto zatěžována a napínána doslova při každém kroku. Nárazy tlumí i tukový polštářek, který se nachází v dolní části paty.

Dorzální bolest paty 

Dorzální bolest paty je bolest v zadní (dorzální) části paty. Bolest se většinou objevuje v místě úponu Achillovy šlachy. Tato nejsilnější šlacha v lidském těle spojuje patní kost s lýtkovým svalem a pohybuje se v šlachové pochvě. Další významnou anatomickou strukturou v této oblasti jsou tíhové váčky, které se nacházejí jednak mezi kůží a Achillovou šlachou, jednak mezi Achillovou šlachou a patní kostí.

Jaké jsou příčiny vzniku bolesti paty?

Ve většině případů je bolest paty způsobena zánětem plantární fascie, což lékaři označují odborným výrazem plantární fasciitida. Častým spouštěčem plantární fasciitidy je přetěžování chodidla při chůzi, stání nebo sportu.

Rizikové faktory pro rozvoj bolesti paty jsou následující:

• Deformity nohou. Klenbu nohy i plantární fascii přetěžují pokleslá klenba, plochá noha, vyklenutá noha, a také vtáčení kotníku směrem dovnit (pronace).
• Oslabené svaly nohy. Lidé s oslabenými svaly nohy (tj. svaly v celé oblasti od kotníku k prstům na noze) bývají náchylnější k potížím s chodidly a patami. Existují cílená cvičení pro svaly nohy, které posilují nejen svaly, ale i šlachy a vazy, a tím zvyšují i pohyblivost a pružnost. To vše dohromady může pomoci předcházet bolestem paty.
• Zkrácené lýtkové svaly. Lýtka jsou přes Achillovu šlachu obrazně řečeno „spojena“ s plantární fascií. Zkrácené lýtkové svaly proto plantární fascii přetěžují.
• Nepohodlná obuv. Obuv s plochou stélkou, tvrdou podrážkou nebo vysokým podpatkem výrazně zatěžuje nohu, obzvláště patu. Riziko představují i běžecké boty s nedostatečným tlumením.
• Nadměrná sportovní zátěž. Bolest paty často pociťují lidé, kteří se aktivně věnují sportu. Nohu je na zátěž potřeba zvykat postupně – například při běhu zvyšovat objem tréninku pomalu. Velkou zátěží pro nohu jsou i vysoké skoky nebo běhání naboso po tvrdém povrchu.
• Věk. S věkem jednek klesá pružnost šlach, jednak se zmenšuje tukový polštářek v dolní části paty. I proto se bolesti paty vyskytují obzvláště často u lidí ve věku mezi 45 a 65 lety.
• Nadváha. Nadváha (nebo dokonce obezita) kromě mnoha dalších zdravotních rizik způsobuje i přetěžování nohou.

Chronické přetěžování patní kosti může vést k různým ortopedickým potížím, jako jsou například:

• zánět plantární fascie (plantární fasciitida),
• zánět Achillovy šlachy,
• patní ostruha,
• zánětu tíhového váčku (burzitida).

Bolest paty může být někdy způsobena úrazem, například:

• pohmožděním nebo zlomeninou patní kosti v důsledku silného nárazu do paty;
• únavovou zlomeninou v důsledku chronického přetěžování patní kosti, např. při běhu;
• natažením nebo natržením (rupturou) Achillovy šlachy nebo plantární fascie.

Bolest paty u dětí a dospívajících

Jednou z nejčastějších příčin bolesti paty u dětí a dospívajících je apofyzitida patní kosti neboli Severova nemoc. Jedná se o bolestivý zánět růstové ploténky patní kosti, který se obvykle vyskytuje u dětí ve věku od 8 do 14 let. Patní kost se totiž přibližně do 14. roku ještě vyvíjí a roste: do té doby se v růstové ploténce patní kosti tvoří nová kostní tkáň. Při nadměrném a opakovaném namáhání růstové ploténky může dojít k zánětu. Apofyzitida patní kosti se častěji vyskytuje u chlapců než u dívek. Po ukončení růstu potíže obvykle zcela vymizí.

Mezi další příčiny bolesti paty u dětí a dospívajících patří mimo jiné:

• plantární fasciitida – u dětí a dospívajících s normální váhou se vyskytuje spíše zřídka; vyskytnout se však může u dětí a dospívajících s nadváhou;
• ztenčení tukového polštářku na patě – u všech lidí se v dolní části paty nachází tukový polštářek, který tlumí nárazy při dopadu chodidla na zem; pokud se tento polštářek výrazně ztenčí, může to způsobovat bolest;
• zánět Achillovy šlachy;
• zánět tíhového váčku (burzitida);
• únavová zlomenina.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u bolesti paty?

Prvním příznakem přetěžování paty je mírná bolest v patě ráno a po delším odpočinku či sezení; tato bolest s postupujícím časem sílí. Pata je citlivější a může být nateklá. Bolest se objevuje zejména při zatížení paty. Při chůzi může bolest zpočátku mírně ustoupit, ale po delší chůzi nebo po delším zatížení může opět zesílit. Někteří lidé pak začnou kulhat, protože se tak snaží vyhnout bolesti při chůzi. U dětí a dospívajících s bolestí paty je typická lokální bolest při stlačení a místní otok v oblasti horní části patní kosti (v místě úponu Achillovy šlachy).

Náhlá silná a bodavá bolest paty je většinou důsledkem úrazu, např. zlomeniny patní kosti.

Spíše zřídka se v noze objevuje brnění, pálení, někdy i necitlivost v oblasti chodidla, prstů na noze a paty. Tyto příznaky mohou naznačovat podráždění holenního nervu (lat. nervus tibialis).

Jak předcházet bolesti paty?

Přetěžování nohy a bolesti paty se můžete do jisté míry vyhnout, pokud budete dodržovat následující opatření:

• Noste pohodlnou obuv s podpůrnou stélkou a dobrým tlumením v oblasti paty.
• Nenoste příliš často a příliš dlouho zcela plochou obuv, jako jsou například žabky.
• Vyhněte se příliš častému chození naboso, zvláště pak po tvrdém povrchu, jako je beton či kámen – to může nohy přetěžovat.
• Máte-li některou z deformit nohy (například vyklenutá noha, pokleslá klenba nebo plochá noha), navštivte lékaře a poraďte se s ním, jak tuto deformitu léčit – třeba i pomocí speciálních ortopedických vložek do bot.
• Provádějte cílená cvičení pro nohy, např. chůzi na špičkách, na patách a po vnějším okraji chodidla nebo choďte naboso po měkkém povrchu (např. louka, písek).
• Provádějte pravidelné protahovací cviky (strečink), abyste předešli zkrácení svalů.
• Před zahájením sportovní aktivity se rozcvičte, objem i intenzitu tréninku zvyšujte jen pomalu. Tělo nutně potřebuje i fáze odpočinku a čas na přizpůsobení zvýšené zátěži.
• Pokud máte nadváhu, snažte se přiblížit normální hmotnosti.

Jak mohu sám/sama přispět k uzdravení?

Bolest paty jako první příznak jejího přetížení někdy můžete „vyléčit“ sami pomocí jednoduchých opatření. Bolest totiž často ustoupí sama i bez speciální léčby. To však vyžaduje trpělivost, protože to může trvat několik týdnů až jeden rok. U dětí a dospívajících bolest paty většinou vymizí po dokončení růstu.

Mezi opatření, která můžete provádět sami, patří zejména:

• Šetření nohy. Omezte zátěž nohy, udělejte si delší přestávku ve sportu. Pohybové aktivity se však nevzdávejte úplně: bolest by se mohla naopak zhoršit.
• Chlazení a masáž. Bolestivé místo ochlazujte (pomocí studeného obkladu, chladivého polštářku nebo ledových kostek) a lehce ho masírujte. Obvykle se doporučuje chladit 20 minut až 4× denně.
• Pohodlná obuv. Noste pohodlnou obuv s vhodnou stélkou, dobrým tlumením v oblasti paty, případně i patním klínem.
• Užívání analgetik (léků proti bolesti). Při silných bolestech pomáhá dočasné užívání léků s analgetickým a protizánětlivým účinkem (nesteroidní protizánětlivé léky neboli NSAID). Příklady účinných látek z této skupiny jsou ibuprofen či naproxen. Tyto léky byste se však bez lékařského předpisu měl(a) užívat pouze po krátkou dobu (maximálně tři týdny). Pokud již užíváte jiné léky, měli byste se nejprve poradit se svým lékařem.
• Použití masti či gelu na bolestivé místo. Zatím však nebylo vědecky jednoznačně prokázáno, zda masti a gely s obsahem analgetik (léků proti bolesti) skutečně působí.

Kdy bych měl/a navštívit lékaře?

Lékaře byste měl(a) v každém případě navštívit, pokud pozorujete následující příznaky:

• Bolest paty přetrvává (navzdory šetření nohy) déle než dva týdny nebo se zhoršuje.
• Náhlá a silná bolest.
• Příznaky zánětu (zarudnutí, zvýšená teplota, otok).
• Kvůli bolesti není možné na nohu došlápnout.
• Pata bolí i v klidu.
• Zároveň s bolestí paty se vyskytuje i horečka.

Jak se stanoví diagnóza při bolesti paty?

V případě silné nebo dlouhodobé bolesti paty je důležitá správná diagnóza. Lékař při vyšetření posoudí, zda je bolest způsobena „jen“ přetížením nohy nebo má jinou příčinu.

Prvním krokem v diagnostice při bolesti paty je podrobný anamnestický rozhovor. Lékař při něm pacientovi může klást například následující otázky:

• Jak dlouho již bolest paty trvá a kde přesně se vyskytuje?
• Měl(a) jste tyto potíže již někdy dříve?
• Je bolest spíše tupá nebo bodavá?
• Bolí vás pata ráno nebo po delším odpočinku či sezení?
• Zesiluje se bolest po zátěži nebo pohybové aktivitě?
• Věnujete se sportu? Pokud ano, jakému?
• Máte nějaké další potíže?

Po anamnestickém rozhovou následuje fyzikální vyšetření, při kterém se lékař zaměří zejména na vaše nohy a chodidla. Při tomto vyšetření lékař mj. zkontroluje, zda se bolest objevuje při tlaku na určitá místa, a zda jsou přítomny otoky. Ve většině případů lze příčinu bolesti paty objasnit již na základě takto získaných informací.

Teprve při určitých příznacích, které mohou naznačovat např. zlomeninu kosti, podráždění nervu nebo jiné onemocnění, vás lékař může odeslat na další vyšetření (např. rentgen, MR, vyšetření krve, ultrazvuk). Mezi tyto příznaky patří:

• necitlivost nebo brnění v noze (známka podráždění nervů),
• horečka (známka infekce kosti) nebo
• ztuhlý, oteklý kotník (známka artritidy).

Jak se léčí bolest paty?

Nejvhodnější léčba při bolesti paty závisí na správně diagnostikované příčině bolesti, resp. na základním onemocnění. Ve většině případů potíže samy odezní i bez zvláštní léčby během několika týdnů až jednoho roku. Operace je nutná jen ve velmi výjimečných případech. V následujících odrážkách jsou stručně popsány možné léčebné postupy.

• Šetření nohy. Postiženou nohu šetřete, dopřávejte jí pravidelný odpočinek. Nevzdávejte se však pohybové aktivity úplně, to by naopak mohlo bolest zhoršit! Sportovci (ať už profesionální nebo amatérští) by měli trénovat méně často a méně intenzivně.
• Chlazení postiženého místa. Bolestivé místo ochlazujte (pomocí studeného obkladu, chladivého polštářku nebo ledových kostek) a lehce ho masírujte. Obvykle se doporučuje chladit 20 minut až 4× denně.
• Užívání nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID). Doporučovány jsou například ibuprofen nebo naproxen. Tyto léky však často vyvolávají vedlejší účinky v trávicím traktu. Lékař proto může předepsat i jiný lék, který je šetrnější k žaludku. Někomu může pomoci i mast nebo gel s obsahem NSAID (jejich účinnost však není jednoznačně prokázána).
• Speciální ortopedické vložky do bot nebo patní klín. Ortopedické pomůcky vám v případě potřeby může předepsat lékař.
• Noční dlaha. Nošení dlahy přes noc natahuje nohu, a tím i plantární fascii. Účinek nočních dlah však nebyl jednoznačně prokázán [2].
• Fyzioterapie ke zvýšení či udržení stability a pohyblivosti nohy. Pacient(ka) se během fyzioterapie může naučit cviky, které pak může provádět i sám/sama doma.
• Fyzikální léčba. Tato terapie zahrnuje léčebné postupy založené na fyzikálních metodách (např. teplo, chlad, světlo, elektrické podněty, magnetické pole, ultrazvuk apod.).
• Taping nohy. Někomu mohou přinést úlevu i speciální „tejpovací pásky“. Účinnost této metody však není vědecky prokázána.
• Terapie rázovou vlnou (ESWT). Pokud jiné terapeutické postupy nejsou účinné, může lékař nebo fyzioterapeut navrhnout ESWT. Její účinnost proti bolesti paty však nebyla jednoznačně prokázána.
• Operace. Chirurgický zákrok je indikován pouze ve výjimečných případech, pokud jiné terapeutické postupy nepřinášejí úlevu.
• Injekce kortikosteroidů (nejčastěji kortizonu) ke zmírnění zánětu, případně injekce anestetik proti bolesti: provádí se opět pouze v případě, že jiné terapeutické postupy nejsou dostatečně účinné.

Ke zmírnění bolesti paty někdy pomáhají i jednoduchá cvičení.

Jak se léčí bolest paty u dětí a dospívajících?

U dětí a dospívajících s bolestí paty je nejčastěji doporučováno šetření nohy, zmírnění zátěže a chlazení. Lékař může předepsat nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID). U dětí nebo dospívajících s nadváhou může ke zmírnění potíží pomoci i snížení tělesné hmotnosti.

Pokud žádné z těchto opatření nepřinese zlepšení, může lékař dítěti nebo dospívajícímu s bolestí paty na několik týdnů předepsat například speciální ortézu na nohu nebo obuv se speciální podrážkou, která podporuje odvalování chodidla.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud vás delší dobu bolí pata, obraťte se na svého praktického lékaře. Ten provede základní vyšetření a v případě potřeby vás odešle ke specialistovi.

Související odkazy

1. I. Čižmář, I. Svíženská, J. Pilný, M. Repko, D. Ira: Bolest paty. Časopis lékařů českých 2005, 144(8): 535–538. (odkaz vede na web prolekare.cz)
2. L. Musil, M. Kubešová, J. Kubeš: Bolesti chodidla v oblasti paty. Rehabilitace a fyzikální lékařství 2015, 22(1): 10–13. (odkaz vede na web prolekare.cz)
3. American Academy of Orthopaedic Surgeons: Heel pain [Bolest paty] (odkaz vede na web orthoinfo.aaos.org; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)