Přejít na obsah
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Přihlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
Napište nám
  • Domů
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Anatomie, fungování lidského těla
  • Pohybový aparát
  • Aktuální: Svaly

Svaly

Pohybový aparát
Autor: gesundheit.gv.at

Svalová tkáň má schopnost vyvíjet mechanickou sílu a pohybovat částmi těla. Svaly jsou tak zodpovědné za chůzi, běh, pohyby trávicího traktu nebo i tlukot srdce. I ty nejmenší pohyby mohou probíhat pouze s pomocí svalů. Některé svaly lze ovládat vůlí, zatímco jiné vykonávají svou práci, aniž bychom je mohli vědomě ovlivnit.

Svalstvo pohybového aparátu je tvořeno příčně pruhovanou svalovinou, konkrétně tzv. kosterní svalovou tkání. Tento typ svalové tkáně se nachází všude tam, kde lze svaly (a tím i kostěné struktury a jiné části těla, které jsou s nimi spojeny) ovládat vůlí.

V lidském těle se nachází více než 650 svalů.

Jaké typy svalové tkáně rozlišujeme?

Podle struktury a funkce rozlišujeme tři typy svalové tkáně (obr. 1):

Kosterní svalová tkáň neboli kosterní svalovina – dokážeme ji ovládat vědomě (tj. svou vůlí). Většina příčně pruhovaných svalů je ukotvena ke kostem a je zodpovědná za naše aktivní pohyby. Příčně pruhované svaly se nevyskytují pouze na končetinách, ale také například v obličeji, krku, pánevním dnu apod. Buňky kosterní svaloviny jsou odborně označovány jako rhabdomyocyty.

Hladká svalová tkáň neboli hladká svalovina – její název je odvozen od toho, že, na rozdíl od kosterního svalstva, se tato tkáň pod mikroskopem nejeví jako proužkovaná, ale jako hladká. Nachází se v orgánových systémech, např. v trávicím traktu, ale i v močovém měchýři, krevních cévách apod. Činnost hladké svaloviny je řízena nervovým systémem nezávisle na naší vůli. Hladké svaly jsou mj. zodpovědné za pohyby trávicího traktu (peristaltiku) nebo zužování a rozšiřování krevních cév. Buňky hladké svaloviny jsou odborně označovány jako leiomyocyty.

Srdeční svalová tkáň neboli srdeční svalovina – i srdce patří mezi svaly, avšak jeho svalové buňky jsou zvláštní formou příčně pruhované svaloviny. Buňky srdeční svaloviny neboli kardiomyocyty pracují jednak nezávisle na naší vůli, jednak s mimořádnou vytrvalostí a silou. Bližší informace najdete v článku Srdce: struktura a funkce.

Obrázek 1: Tři typy svalové tkáně (zleva doprava): – srdeční svalová tkáň, kosterní svalová tkáň a hladká svalová tkáň. (Zdroj: depositphotos.com)

Následující text podává základní informace o kosterní svalové tkáni.

Jaká je struktura kosterního svalu?

Kosterní sval obvykle spojuje dvě kosti, tj. umožňuje pohyb těchto kostí směrem k sobě či od sebe. Na každém svalu přitom rozlišujeme:

  • začátek svalu – uchycení ke kosti na straně bližší k trupu,
  • svalové bříško – nejsilnější středová část svalu, může mít nejrůznější tvary (vřetenovité, trojúhelníkové apod.)
  • úpon svalu – uchycení ke kosti na straně vzdálenější od trupu.

Sval je ke kostem připojen šlachami. Kosterní sval může mít i více než jedno svalové bříško – pak je označován jako biceps (dvojhlavý sval), triceps (trojhlavý sval) či kvadriceps (čtyřhlavý sval). Samotný sval je obalen pouzdrem z pojivové tkáně – tzv. fascií, která plynule přechází ve šlachy.

Každý sval vykonává určitý pohyb v určitém směru, několik svalů často působí společně jako svalová skupina. Pro každý sval nebo svalovou skupinu existuje protějšek, který ovládá přesně opačný pohyb, například:

  • svaly natahovače (extenzory) působí proti svalům ohybačům (flexorům),
  • svaly přitahovače (adduktory) působí proti svalům odtahovačům (abduktorům).

Sval se skládá ze svalových snopců, které jsou tvořeny svalovými vlákny (obr. 2). V případě kosterní svalové tkáně se svalová vlákna odborně označují jako rhabdomyocyty: jsou to obrovské mnohojaderné buňky o délce až 15 centimetrů a tloušťce 10–100 μm, které jsou pod mikroskopem zřetelně příčně pruhované. Za svůj „žíhaný“ vzhled vděčí příčně pruhované svaly myofibrilám, což jsou vlákénka o tloušťce 1–2 µm s charakteristickou vnitřní strukturou (viz dále).

Obrázek 2: Struktura kosterního svalu. (Zdroj: depositphotos.com)

Funkční jednotky svalových vláken

Myofibrily jsou tvořeny řadou za sebou se opakujících funkčních jednotek, které jsou označovány jako sarkomery (obr. 3). Sarkomery jsou základní jednotkou kontrakce (stahu) v kosterních svalech. Každá sarkomera obsahuje bílkovinná vlákna (filamenta) dvou typů: tlustá myozinová filamenta a tenká aktinová filamenta. Aktinová filamenta se pod mikroskopem jeví jako světlá, zatímco myozinová filamenta jsou silnější a tmavší. Díky pravidelnému uspořádání vytvářejí obraz příčného pruhování, který tomuto typu svaloviny dal jméno.

Aktinová a myozinová filamenta jsou tím, co vykonává skutečnou práci svalu – mohou se pohybovat proti sobě, což způsobuje kontrakci (stažení) svalu, která pak způsobí pohyb kosti se svalem spojené.

Obrázek 3: Vysvětlení pojmu sarkomera. (Zdroj: depositphotos.com)

Obrázek 4: Příčně pruhovaná svalovina pod mikroskopem. (Zdroj: depositphotos.com)

Jak dochází ke svalové kontrakci?

Aktivní pohyb svalu je složitý proces, který začíná nervovým impulzem přenášeným z mozku do míchy a prostřednictvím nervů dále do svalů.

Na každém svalovém vlákně se nacházejí nervosvalové ploténky (obr. 5), které přijímají nervový podnět z mozku prostřednictvím motorického neuronu (ten je součástí motorického nervu). Když nervový podnět dorazí do nervosvalové ploténky, uvolní se neurotransmiter acetylcholin. Ten zprostředkovává spojení mezi motorickým nervem a svalem, jehož výsledkem je tzv. akční potenciál, vedoucí ke vzájemnému pohybu aktinových a myozinových filament a k vlastní kontrakci svalu.

Obrázek 5: Struktura nervosvalové ploténky. (Zdroj: depositphotos.com)

Motorický neuron tak poskytuje rozhodující elektrický impulz, který sval vybudí k aktivní činnosti. Jeden motorický nerv může současně zásobovat až 1 000 svalových vláken. Čím více nervosvalových plotének sval má, tím jemněji lze jeho pohyb vyladit.

Aby svaly mohly aktivně vykonávat práci, potřebují speciální „energetickou měnu“ nazývanou adenosintrifosfát (ATP). Ten v těle vzniká především z glukózy a mastných kyselin (součást tuků) za současné spotřeby kyslíku (aerobní metabolismus). Při velmi vysoké zátěži může ATP vznikat i bez kyslíku (anaerobní metabolismus); při tomto způsobu se vytváří kyselina mléčná, která pak způsobuje známé bolesti svalů po námaze.

Šlachy, šlachové pochvy a tíhové váčky

Šlachy jsou vláknitá připojení svalů ke kostem. Mají lesklý vzhled, jsou tvořeny pojivovou tkání a přenášejí pohyb svalu na kost – bez šlach by tak pohyb kostí prakticky nebyl možný.

Některé šlachy jsou obklopeny šlachovou pochvou, což je tekutinou vyplněný obal z pojivové tkáně. Podobnou strukturu jako šlachové pochvy mají i tíhové váčky, které představují něco na způsob polštáře mezi kostí a šlachou. Šlachové pochvy i tíhové váčky snižují tření vznikající během pohybu, a brání tak opotřebení šlachy i kloubu.

Bližší informace o šlachách, šlachových pochvách a tíhových váčcích najdete v článku Šlachy a vazy.

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: 

Kosti, klouby, svaly, šlachy

Mohlo by vás zajímat

Vše z kategorie

Související články na NZIP

Mozek, nervy a smysly

Periferní nervový systém (PNS): somatický a autonomní oddíl

Periferní nervový systém (PNS) představuje části nervového systému mimo mozek a míchu. Umožňuje ž...

Pohybový aparát

Šlachy a vazy

Úkolem vazů a šlach je spojovat jednotlivé části pohybového aparátu, jako jsou kosti, svaly a klo...

Pohybový aparát

Pohybový aparát

Pohybový aparát lidského těla zahrnuje všechny struktury, které člověku umožňují nejen pohyb, ale...

Pohybový aparát

Fascie a fasciální systém

Fascie jsou struktury z pojivové tkáně, které obklopují svaly a orgány. Skládají se z kolagenních...

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP
Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů
O portále
O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Kdo jsme
Mapa obsahu
Prohledávejte obsah
Napište nám
Sledujte nás

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2023 [cit. 08.02.2023]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.


Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
PROHLÁŠENÍ O PŘÍSTUPNOSTI