Většina zhoubných nádorů vzniká sporadicky; existují však dědičně podmíněné mutace genů, které pak mohou vést ke vzniku nádorového onemocnění. Změny v genetickém kódu jsou dědičně podmíněné v pěti až deseti procentech případů. Téměř všechny typy zhoubných nádorů mají původ v jediné buňce. Podle nejnovějších poznatků se musí v jedné buňce nahromadit více mutací, aby se tato buňka zvrhla v buňku nádorovou.
Onkogeny a tumor-supresorové geny
Nádory mají tendenci šířit se do okolní tkáně a do ostatních částí těla; mohou tvořit i dceřiné nádory (metastázy) ve vzdálených orgánech. Ačkoli v posledních několika desítkách let onkologický výzkum značně pokročil, mnoho otázek i nadále zůstává nezodpovězeno. Vědci teprve postupně odkrývají příčiny vzniku zhoubných nádorů a zároveň navrhují nové možnosti léčby.
Existují dvě hlavní skupiny genů, u nichž je známa souvislost se vznikem zhoubných nádorů: onkogeny a tumor-supresorové geny. Obě skupiny genů bezprostředně ovlivňují růst i dělení buněk. Za normálních okolností jsou onkogeny ve zdravých buňkách „drženy na uzdě“, zatímco tumor-supresorové geny odpovídají – zjednodušeně řečeno – za potlačování spouštěčů nádoru. Naopak v nádorových buňkách jsou onkogeny zmutované, proto jsou jen těžko kontrolovatelné nebo zcela neovladatelné, zatímco tumor-supresorové geny již nefungují tak, jak by měly. Při vzniku nádoru se různé buňky chovají rozdílně, proto není pravidlem, že tento proces vždy postoupí až do stadia zhoubného nádoru. Existují i „slepé uličky“, zhoubný nádor se díky nim nerozvine. U většiny typů nádorů zatím není známo, ke kolika změnám musí dojít, aby vznikl zhoubný nádor.
Rodinná zátěž
Na podkladě dědičné zátěže vzniká jen poměrně malé procento nádorových onemocnění. Dodnes bylo odhaleno přibližně 100 syndromů familiárních (dědičných) nádorových onemocnění. Většina z nich se v populaci vyskytuje vzácně. Patří k nim například familiární adenomatózní polypóza, familiární melanom a také dědičně podmíněný karcinom prsu a vaječníků. Podle aktuálních vědeckých poznatků je možné, že geny zodpovědné za vznik dědičných nádorových onemocnění se mohou podílet i na vzniku sporadických (nedědičných) nádorů. Většina dědičně podmíněných nádorových onemocnění je důsledkem mutace tumor-supresorového genu. Při vzniku mnoha nádorových onemocnění však hrají významnou roli faktory životního prostředí, a to bez ohledu na rodinnou zátěž zhoubnými nádory.
Genetické vyšetření, význam genetického poradenství
Existuje možnost nechat si provést genetické vyšetření na přítomnost některých nádorových syndromů, na jehož základě může lékař odhadnout riziko vzniku familiárního nádorového onemocnění. Negativní výsledek genetického vyšetření znamená, že riziko onemocnění zhoubným nádorem není vyšší než u rodin bez dědičné zátěže. Takový výsledek může být pro člověka velkou úlevou. Je-li však výsledek genetického vyšetření pozitivní, může sice pro daného člověka znamenat individuální onkologickou prevenci a screening, ale také mít za následek rozvoj úzkostných poruch či deprese. Genetické vyšetření by proto vždy mělo jít ruku v ruce s genetickým poradenstvím, eventuálním dalším vyšetřením a detailním rozhovorem s lékařem, který člověku objasní, co pro něj vlastně výsledek tohoto vyšetření znamená. Správná interpretace genetického vyšetření je velmi důležitá a nelze ji učinit bez odborné znalosti poměrně rozsáhlé problematiky. Genetické testy se provádějí například při podezření na dědičný karcinom prsu nebo familiární melanom. Pro širokou veřejnost však tyto testy nejsou vhodné. Jakékoli online testy bez individuálního poradenství a konzultace s odborníkem jsou považovány za neseriózní.
Viry a zhoubné nádory
Existují některé typy zhoubných nádorů, jejichž vznik souvisí s virovou infekcí. Jsou to například:
- karcinom děložního hrdla – lidský papilomavirus (HPV),
- Burkittův lymfom – virus Epsteina-Barrové,
- hepatocelulární karcinom – viry hepatitidy,
- T-buněčná leukemie – retroviry.
Samotné viry nemohou vyvolat nádorové onemocnění, ale mohou se podílet na komplexním procesu jeho vzniku, kdy způsobí rozhodující změny v postižené tkáni.
Projekt lidského genomu
V říjnu 1990 byl zahájen Projekt lidského genomu (HUGO) [1], jehož cílem bylo rozluštit celou genetickou informaci člověka. Ta obnáší 3,2 miliard párů bazí DNA, které jsou obsaženy v 23 párech chromozomů. Projekt začal v USA, ale zapojili se do něj odborníci z mnoha dalších zemí po celém světě. O necelých třináct let později byl projekt slavnostně prohlášen za dokončený: přečtené informace o celém lidském genomu jsou vědcům k dispozici od dubna 2003.
Navazujícím projektem je ENCODE [2], jehož cílem je odhalit funkci a přesnou polohu všech genů v genomu. Za tímto účelem jsou zkoumány všechny funkční elementy ve spojitosti s dědičnou výbavou člověka. A konečně Cancer Genome Project [3] analyzuje genetické změny v nádorech, aby lidé v budoucnu byli lépe připraveni na prevenci, diagnostiku i léčbu nádorových onemocnění.
Vliv faktorů životního prostředí a životního stylu
Potenciálním spouštěčem nádorového onemocnění může být cokoli, co vyvolá zlom nebo jiné poškození DNA. U následujících faktorů životního prostředí bylo prokázáno, že mohou spustit vznik nádorového onemocnění:
- elektromagnetické záření,
- některé chemikálie – mezi jinými i ty, které se vyskytují v tabákovém kouři,
- chronické infekce.
Do jisté míry se na vzniku zhoubných nádorů podílejí i výživové faktory a nadváha. Na vzniku zhoubných nádorů se může podílet rovněž nadměrná konzumace alkoholu: to platí zvláště pro zhoubné nádory jícnu, slinivky břišní, žaludku, tlustého střeva, jater a ženského prsu.
Související odkazy
- The Human Genome Project (HUGO) (odkaz vede na web genome.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- The Encyclopedia of DNA Elements (ENCODE) (odkaz vede na web genome.gov; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- The Cancer Genome Project (odkaz vede na web sanger.ac.uk; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)