Úzkostná a obsedantně kompulzivní onemocnění mají mnoho podob, např. fobie, záchvaty paniky, nutkavé rituály nebo myšlenky. Postižení je většinou vnímají jako velmi stresující. Hlavními pilíři léčby jsou léky a psychoterapie. V kombinaci s úzkostnými, respektive obsedantně kompulzivními onemocněními, se mohou vyskytnout i jiná psychická onemocnění (např. deprese).
Strach má pro zdravý život velký význam. Strach chrání: je-li něco vnímáno jako ohrožující a zdá se být nepředvídatelným, lidé se přirozeně bojí, tím mohou předcházet nebezpečí nebo mu náležitě čelit. Tělo a mysl se přepnou do režimu „bojuj nebo uteč“. Nastartují se rychlé pohyby, kdy se např. zvyšuje krevní oběh, dýchání a svalové napětí. Může se však dostavit i vyděšená reakce, která „ochromí“ a šokuje.
Včasná diagnóza úzkostné poruchy umožňuje rychlé zahájení léčby a snižuje riziko rozvoje dalších duševních onemocnění, např. deprese. Na základě odebrané anamnézy stanoví odborník (psychiatr, klinický psycholog nebo psychoterapeut) nejprve suspektní diagnózu.
Léčba úzkostných poruch je založena na dvou hlavních pilířích, kterými jsou psychoterapie a medikamentózní léčba. Léky se nasazují především v případech středně těžké nebo těžké úzkostné poruchy. Pokud má porucha obzvláště těžký průběh, může být nutná i hospitalizace nebo rehabilitace.
Už jste se někdy přistihli, že znovu kontrolujete, zda jste skutečně vypnuli kávovar? Možná jste to ještě před odchodem z domova zkontrolovali dvakrát po sobě. To ještě není důvod k obavám. Pokud však vtíravé myšlenky a nutkavé jednání silně ovlivňují život a postižený jimi trpí, měl by vyhledat odbornou pomoc.
Pokud obsese a kompulze člověka zatěžují natolik, že mu výrazně znepříjemňují každodenní život, je nutné vyhledat pomoc odborníka. Postiženým je mnohdy zatěžko, aby se přemohli a kontaktovali psychiatra či psychoterapeuta. Ti však úzkostným poruchám rozumějí a člověku dokážou pomoci.
Selektivní mutismus (SM) je úzkostná porucha, při které dítě v určitých situacích nebo v přítomnosti konkrétních lidí nedokáže mluvit (například ve školce či škole), přestože v bezpečném domácím prostředí komunikuje bez problémů. Nejedná se o tvrdohlavost ani o poruchu jazyka či řeči, ale o silný vnitřní blok způsobený úzkostí, který vyžaduje citlivý přístup okolí a včasnou pomoc odborníků, zejména klinického logopeda a klinického psychologa.
Brožurka Úzkostné poruchy u dětí a dospívajících vysvětlí rodičům a dalším pečujícím, jaké jsou projevy těchto poruch a jejich nejčastější typy, jejich příčiny a jak se léčí. V otázkách a odpovědích poradí rodičům a pečujícím, jak se zmínit dětem o terapii, kde je hranice mezi normálním strachem a úzkostnou poruchou, zda je třeba poruchu léčit, jak zmírnit příznaky a předá řadu dalších užitečných informací.
Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě úzkostných poruch. Seznámíte se s různými druhy fobií a také s technikami, které se doporučují na uvolnění napětí a zvládání úzkostných stavů.
Zdroje věnované příčinám, projevům, diagnostice a léčbě obsedantně kompulzivní poruchy. Příspěvky se zabývají zejména chorobným kontrolováním, neustálým opakováním určité činnosti, patologickým hromaděním věcí, sebezanedbáváním a vtíravými myšlenkami.