Duševní onemocnění

Strach má pro zdravý život velký význam. Strach chrání: je-li něco vnímáno jako ohrožující a zdá se být nepředvídatelným, lidé se přirozeně bojí, tím mohou předcházet nebezpečí nebo mu náležitě čelit. Tělo a mysl se přepnou do režimu „bojuj nebo uteč“. Nastartují se rychlé pohyby, kdy se např. zvyšuje krevní oběh, dýchání a svalové napětí. Může se však dostavit i vyděšená reakce, která „ochromí“ a šokuje.

Osoby postižené schizofrenií trpí poruchami myšlení, pocitů, chování (i motivace) a vnímání. Zvláštní mohou být i jejich pohybové návyky. Zasaženo je vnímání sama sebe (Kdo jsem? Jaký jsem?). Okolní realitu do jisté míry nevnímají jako skutečnou. Postižení se však nedomnívají, že jsou někým jiným nebo více osobami najednou, jako tomu je v případě mnohočetné poruchy osobnosti.

Psychosomatika zkoumá vzájemné působení těla a duše. Zabývá se otázkou, jak psychické vlivy působí na tělo a jaký vliv mají naopak tělesná onemocnění na duševní procesy. Vzájemné působení těla a duše na sebe bylo opakovaně potvrzeno vědeckými výzkumy.

Poruchy příjmu potravy se mohou projevovat velmi různými způsoby. Zatímco někteří pacienti hladoví, jiní konzumují příliš velké množství potravy.

Lidé s poruchou osobnosti se vzorci svého chování často výrazně odlišují od chování lidí ve svém okolí, např. jde-li o vyjadřování pocitů, mezilidskou komunikaci nebo budování vztahů. Své chování většinou jen stěží dokážou změnit, což může mít negativní dopad na jejich mezilidské vztahy.

Dnes jsou deprese vnímány jako onemocnění nebo komplexy příznaků způsobené více příčinami. Při vzniku onemocnění hrají roli psychické, neurobiologické a sociální faktory. Společně mohou působit velmi komplexně.