Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Duševní onemocnění
  • Aktuální: Neurotransmitery: poslové uvnitř mozku

Neurotransmitery: poslové uvnitř mozku

Kategorie: Duševní onemocnění – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

V našem mozku jsou vzájemně propojeny miliardy nervových buněk (neuronů), které spolu komunikují pomocí elektrických impulzů přenášených za pomoci neurotransmiterů.

Ilustrační obrázek k článku „Neurotransmitery: poslové uvnitř mozku“

Přenos signálu na synaptické štěrbině

Místo, kde spolu nervové buňky komunikují, se označuje jako synaptická štěrbina. Nachází se mezi dvěma zakončeními nervových buněk, takzvanými synapsemi. 

Struktura synapse:

  • Na konci nervové buňky, která předává signál jiné buňce, se nachází presynaptická membrána.
  • Nervová buňka, která signál přijímá, se vyznačuje takzvanou postsynaptickou membránou.
  • Mezi těmito membránami se nachází synaptická štěrbina.

Elektrický nervový impulz není schopen tuto štěrbinu jednoduše přeskočit, proto pro přenos zprávy potřebuje „posly“, kterými jsou právě neurotransmitery. Tyto biochemické nervové přenašeče jsou uložené v presynaptických nervových zakončeních v malých měchýřcích (váčcích). Uvolněny jsou elektrickým signálem, díky kterému se dostanou přes synaptickou štěrbinu do sousední nervové buňky, kde se chemická látka opět přemění na elektrický signál. To vše proběhne v několika milisekundách. Poté dojde k odbourání či navrácení neurotransmiteru zpět do výchozí nervové buňky, která ho přijme (tzv. zpětné vychytávání, někdy se používá i anglický výraz reuptake).

Mezi typické neurotransmitery patří například serotonin, noradrenalin a dopamin. Existují však i neurotransmitery, které přenos signálu blokují, jako například kyselina gama-aminomáselná (GABA).

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Související témata: ADHD, Deprese a bipolární porucha, Jak překonat duševní trauma, Organické duševní poruchy, Poruchy autistického spektra, Poruchy osobnosti, Poruchy příjmu potravy, Psychosomatika, Schizofrenie, Tikové poruchy, Úzkostné poruchy


Více v kategorii Duševní onemocnění

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek k článku „Deprese: vznik, prevence a rizikové faktory“

    Deprese: vznik, prevence a rizikové faktory

    Deprese a bipolární porucha

    Dnes jsou deprese vnímány jako onemocnění nebo komplexy příznaků způsobené více příčinami. Při vzniku onemocnění hrají roli psychické, neurobiologické a sociální faktory. Společně mohou působit velmi komplexně.

  • Ilustrační obrázek k článku „Deprese: léky a psychoterapie“

    Deprese: léky a psychoterapie

    Deprese a bipolární porucha

    Nejčastěji používanými léky při léčbě deprese jsou antidepresiva. Tato široká skupina léků působí cíleně proti depresi. V léčbě deprese se však osvědčily i psychoterapeutické metody. Při akutní těžké depresi nejlépe účinkuje kombinace medikamentózní léčby s psychoterapií. Psychoterapie a doprovodná medikamentózní léčba se osvědčily i u dystymie.

  • Ilustrační obrázek Extáze

    Extáze

    Nelegální návykové látky

    Extáze je nelegální droga typická víkendovým užíváním a užívá se v prostředí tanečních klubů, akcí. Patří do skupiny metamfetaminů.

  • Ilustrační obrázek Dieta u psychiatrických onemocnění – úvod

    Dieta u psychiatrických onemocnění – úvod

    Dieta u neurologických a duševních onemocnění

    Na rozdíl od neurologických onemocnění nabývá dietologie v psychiatrii velkého významu. Psychiatrická onemocnění mají vztah k metabolickým onemocněním. Jsou to onemocnění typu mentální anorexie a bulimie, ale i obezity, kde je patogeneze onemocnění (vývoj chorobných změn v těle) komplexní s interním i psychiatrickým podílem, a také závažná metabolická onemocnění, vyvolávaná zejména jako vedlejší efekt moderních léků typu psychofarmak.

Doporučené zdroje

  • Syndrom vyhoření

    Duševní onemocnění

    Co je syndrom vyhoření, proč k němu dochází a jak se projevuje? Které profese jsou nejčastěji ohroženy tímto syndromem a proč? Jakým způsobem lze předejít syndromu vyhoření, případně kde mohu vyhledat odbornou pomoc? Odpovědi na tyto otázky a další informace, týkající se daného tématu, naleznete v uvedených příspěvcích.

    Přejít na externí zdroj
  • Stopstigma: duševní zdraví, duševní nemoci

    Duševní onemocnění

    Cílem stránek Stopstigma je informovat o duševním zdraví a duševních problémech, dodávat naději a měnit postoje veřejnosti, profesionálů, ale i těch, kdo mají sami nějaké potíže. Jak už sám název Stopstigma napovídá, snahou autorů webu je zvýšit povědomí o duševních nemocech, snížit stigmatizaci, negativní „nálepkování“ nemocných, jejich blízkých a celého oboru péče o duši. Provozovatelem webu je Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, z.s., které funguje již od roku 1995.

    Přejít na externí zdroj
  • Koktavost

    Duševní onemocnění

    Jak se projevuje koktavost, jaké jsou současné poznatky o její příčině a do jaké míry ovlivňuje život člověka? Kde hledat odbornou pomoc a v čem spočívá léčba koktavosti? Je možné začít s její terapií v každém věku? Odpovědi na tyto otázky a informace o dalších poruchách řeči naleznete v uvedených příspěvcích.

    Přejít na externí zdroj

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 23.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace