Leukemie: formy a příznaky

Existují různé formy leukemie, které se vzájemně liší svými příznaky, průběhem i způsobem léčby. Leukemie se může vyskytnout praticky v jakémkoli věku, nicméně u dospělých se vyskytují převážně chronické leukemie, zatímco u dětí převažují akutní leukemie (a jsou jedním z nejčastěji se vyskytujících nádorových onemocnění v dětském věku). Celkově představují leukemie v České republice přibližně 1,5 % všech nově diagnostikovaných zhoubných nádorů [2].

Jak probíhá normální krvetvorba?

Krvetvorba neboli hematopoéza se z větší části odehrává v kostní dřeni a je poměrně podrobně popsána (obr. 1). Všechny krevní buňky se vyvíjejí ze společných „mateřských buněk“, tzv. kmenových buněk. Tyto kmenové buňky se dělí a nejprve dozrávají v tzv. progenitorové buňky. V rámci hematopoézy odborníci rozlišují myeloidní progenitorové buňky a lymfoidní progenitorové buňky (horní část obr. 1).

Obrázek 1: Hematopoéza v kostní dřeni – schematický nákres. Všechny buňky imunitního systému i krevní buňky vznikají z hematopoetických kmenových buněk. Platí to i pro červené krvinky a krevní destičky, ačkoli ani jedny z nich nejsou plnohodnotné buňky: červené krvinky nemají jádro ani organely, a krevní destičky jsou pouhé fragmenty (úlomky) buněk, ze kterých vznikly. (Zdroj: By OpenStax: Anatomy & Physiology, March 11, 2023, CC BY 4.0)

Z těchto progenitorových buněk se pak v mnoha dalších krocích buněčného dělení a zrání nakonec vyvíjejí různé typy krevních buněk (dolní část obr. 1):

• Z myeloidních progenitorových buněk se vyvíjejí krevní destičky (trombocyty), červené krvinky (erytrocyty) a několik typů bílých krvinek – konkrétně granulocyty (ty se dále dělí na bazofily, neutrofily, eozinofily) a monocyty.
• Z lymfoidních progenitorových buněk se vyvíjejí NK buňky, T-lymfocyty a B-lymfocyty.

Všechny krevní buňky mají jen omezenou délku života a musí být neustále doplňovány. Za normálních okolností v těle panuje rovnováha: to znamená, že vzniká právě tolik nových krvinek, kolik jich přirozeně zanikne. Regulace procesu krvetvorby je poměrně komplikovaná [3].

Co se děje při leukemii?

Při leukemii je regulace procesu krvetvorby narušena: bílé krvinky (leukocyty) se tvoří nekontrolovaně a navíc není dokončeno jejich zrání. To znamená, že v těle se nachází nadbytek nezralých leukocytů, které nemohou správně plnit svou funkci. Tyto nezralé leukocyty jsou odborně označovány jako blasty. Zároveň má tělo nedostatek zralých (tedy správně fungujících) leukocytů, což se následně projeví různými příznaky.

Jaké jsou příčiny vzniku leukemie?

Leukemie je způsobena změnami (mutacemi) v DNA, které ovlivňují proces zrání bílých krvinek. Proč tyto mutace vznikají, není zcela jasné. Ve většině případů k nim dochází náhodně v průběhu života, přičemž nelze určit jednoznačnou příčinu [4]. Mutací obecně přibývá s věkem. V některých případech může leukemii předcházet tzv. myeloproliferativní onemocnění [5, 6].

Za prokázaný rizikový faktor je považována extrémně vysoká expozice ionizujícímu záření (např. po havárii reaktoru v Černobylu) nebo vysokým koncentracím některých chemických látek (např. benzenu). Další možné spouštěče se stále zkoumají.

Jaké existují formy leukemie?

V závislosti na tom, který krok zrání leukocytů je narušen (viz obr. 1 výše), vznikají různé typy abnormálních buněk. Podle typu postižených buněk se leukemie dělí na (v závorkách jsou kurzívou uvedeny anglické názvy):

• lymfocytární (lymphocytic) či lymfoblastickou (lymphoblastic) – postihující tzv. buňky lymfoidní linie,
• myeloidní (myeloid) – postihující tzv. buňky myeloidní linie.

Rozdíly jsou i v průběhu onemocnění: leukemie může být akutní nebo chronická. Akutní leukemie jsou doprovázeny závažnými příznaky, které mohou člověka rychle ohrozit na životě. U chronických leukemií jsou krevní buňky vyzrálejší než u akutních leukemií; tato onemocnění se vyvíjejí pomalu a obvykle zůstávají delší dobu bez povšimnutí.

Na základě těchto rozdílů rozlišujeme čtyři hlavní skupiny leukemií:

• Akutní lymfoblastická leukemie (ALL) se nejčastěji vyskytuje u dětí. ALL se vyznačuje tím, že v krvi se nachází příliš mnoho nezralých lymfocytů (tzv. lymfoblastů). Bližší informace najdete v článku Leukemie u dětí.
• Akutní myeloidní leukemie (AML) je nejčastější formou akutní leukemie u dospělých; průměrný věk nově diagnostikovaných pacientů je 65 let. U AML nedozrávají buňky myeloidní řady, v krvi je lze odhalit jako nezralé prekurzory.
• Chronická myeloidní leukemie (CML) se vyskytuje především v dospělosti, přičemž nejčastěji je diagnostikována mezi 55. a 60. rokem věku. U CML je rovněž narušeno zrání buněk myeloidní řady; tyto buňky se však mohou vyvíjet dále než v případě AML, takže v krvi je lze detekovat v různých stadiích zralosti.
• Chronická lymfocytární leukemie (CLL) je nejčastěji se vyskytujícím typem leukemie v západním světě a postihuje především dospělé starší 50 let. CLL vykazuje nejen známky leukemie (zvýšené množství abnormálních lymfocytů v krvi), ale v pozdějších stadiích i známky lymfomu (nadměrné hromadění lymfocytů v lymfatických uzlinách). Jedná se o tzv. lymfom z malých lymfocytů (SLL), což je jeden z mnoha typů non-Hodgkinova lymfomu.

Jednotlivé typy leukemie lze dále klasifikovat a přiřadit k přesnému podtypu; za tímto účelem se používá cytogenetické a molekulárně genetické vyšetření leukemických buněk. Bližší informace najdete v článku Leukemie: diagnóza.

Jaké příznaky se mohou vyskytnout u leukemie?

U zdravého člověka jsou různé krevní buňky v kostní dřeni přítomny v určitém vzájemném poměru. U pacientů s leukemií je tento poměr změněný: vzniká nadměrné množství nezralých bílých krvinek (blastů), což zároveň snižuje podíl zdravých krvinek. Celkově se tvoří – a do krve pak uvolňuje – nedostatečné množství správně fungujících bílých krvinek, červených krvinek i krevních destiček. To následně vede k různým příznakům onemocnění, které jsou stručně zmíněny v následujících odstavcích.

Kvůli nedostatku červených krvinek je omezen transport kyslíku v krvi. Člověk může pociťovat únavu, sníženou odolnost vůči zátěži (tělesné a/nebo duševní), rychlé bušení srdce (odborně tachykardii), dušnost a vyčerpání. Dalšími příznaky mohou být bledost, závratě a celková slabost.

Nedostatek krevních destiček vede ke zvýšené krvácivosti. To se projevuje častým krvácením z nosu, krvácením z dásní, špatně se hojícími ranami, tečkovitým krvácením do kůže (odborně petechiemi) nebo nadměrným krvácením při drobných poraněních.

Počet bílých krvinek nebo jejich prekurzorů (tj. nezralých buněk) je sice u pacientů s leukemií často zvýšený, jenže tyto krvinky nefungují správně. Normálně fungujících bílých krvinek (odborně leukocytů) je v krvi naopak málo – a výsledkem je snížená obranyschopnost. Pacienti proto mohou trpět horečkami a častými infekcemi, které mohou mít i závažný průběh. V některých případech mohou být zduřelé lymfatické uzliny.

Dalšími typickými příznaky, které mohou souviset s leukemií, jsou nechtěný úbytek tělesné hmotnosti a ztráta chuti k jídlu.

Kromě toho mohou příznaky vyvolat i samotné nezralé krevní buňky (blasty), pokud se z kostní dřeně rozšíří do ostatních části kostí nebo „osídlí“ různé orgány, ve kterých se u zdravých lidí nevyskytují. Pak se může leukemie projevit například bolestmi kostí a kloubů či otokem lymfatických uzlin. Typické je také zvětšení sleziny (splenomegalie) a jater (hepatomegalie): ty se vyznačují pocitem tlaku nebo bolesti v nadbřišku. Ve vzácných případech se blasty mohou dostat až do nervového systému, což může vést k bolestem hlavy, poruchám zraku, poruchám citlivosti, nebo i omezené schopnosti pohybu některých částí těla (to se označuje odborným výrazem paréza).

Akutní leukemie

U akutní leukemie se výše popsané příznaky projeví poměrně náhle, z úplného zdraví – a během dalších týdnů se ještě prohlubují. Hlavními příznaky jsou často únava, vyčerpanost a bledost, dále horečka a dříve nebývalý sklon k tvorbě modřin či zvýšená krvácivost. Během krátké doby se může zdravotní stav člověka dramaticky zhoršit, může se dokonce jednat o život ohrožující stav.

Chronické leukemie

Chronická myeloidní leukemie (CML) se rozvíjí pomalu, někdy i celé roky. Lékaři rozlišují následující stadia (fáze) CML:

• Chronická fáze. V této fázi nejsou přítomny téměř žádné příznaky, nebo jsou tak mírné, že si jich člověk téměř nevšímne. Může se objevit přetrvávající únava, zhoršená výkonnost, bledost, pocit plnosti či mírného tlaku v nadbřišku. Varovná může být i kombinace horečky, nočního pocení a nechtěného úbytku tělesné hmotnosti (tzv. B příznaky, ačkoli ty většinou poukazují na lymfom).
• Akcelerovaná fáze. V této fázi již má pacient zdravotní potíže, příznaky jsou čím dál závažnější. Celkový zdravotní stav se neustále zhoršuje.
• Blastická fáze, popř. blastická krize. V této fázi onemocnění je již výrazně zvýšený podíl blastů (nezralých bílých krvinek, přesněji řečeno myeloblastů) v krvi i v kostní dřeni. Pacient se cítí vážně nemocen. Příznaky se již podobají příznakům akutní leukemie, a pokud není včas zahájena léčba, nemoc rychle postupuje.

Doba trvání jednotlivých fází CML se u jednotlivých pacientů může poměrně výrazně lišit. Zatímco u někoho trvá chronická fáze celé roky, u jiného pacienta je to jen několik týdnů, protože jeho onemocnění postupuje rychleji.

Chronická lymfocytární leukemie (CLL) se může rozvíjet celou řadu let, aniž by vyvolávala výrazné příznaky. Někdy lze v krvi zjistit tzv. monoklonální B-lymfocytózu (MBL) – abnormální stav, při kterém se v krvi vyskytuje vyšší než normální počet identických (totožných) B-lymfocytů. MBL je považována za prekancerózu, ze které se časem může vyvinout CLL. U pacientů s CLL se poměrně často vyskytuje zduření lymfatických uzlin.

Související odkazy

1. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Leukemie (odkaz vede na web linkos.cz)
2. Denisa Krejčí, Jan Mužík, Ivo Šnábl, Jakub Gregor, Martin Komenda, Ladislav Dušek. Portál epidemiologie novotvarů v ČR [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2024. [cit. 2024-12-28]. Dostupný z: https://www.svod.cz. Verze 8.0.0
3. Petr Vyškovský: Hematopoéza (bakalářská práce v oboru Obecná biologie). Brno, 2011 (odkaz vede na PDF soubor na webu muni.cz, 575 kB)
4. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Leukemie – jak vznikají a lze jim předejít? (odkaz vede na web linkos.cz)
5. Fakultní nemocnice Brno: Seznamte se, co je to krev (odkaz vede na web fnbrno.cz)
6. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Myeloproliferativní onemocnění (odkaz vede na web linkos.cz)