Rakovina kůže: co to je, příčiny a rizikové faktory

Co je rakovina kůže?

Pojem „rakovina kůže“ označuje jakýkoli zhoubný nádor, který vznikl z pozměněných kožních buněk.

Kůže je největším orgánem lidského těla. Chrání tělo před vnějšími vlivy, jako je chlad, horko, choroboplodné zárodky a sluneční UV záření. Kromě toho v kůži, která je vystavena přiměřenému množství slunečního záření, vzniká tělu vlastní vitamin D. UV záření však může způsobit i změnu kožních buněk. Pokud se tyto buňky začnou nekontrolovaně dělit, vzniká rakovina kůže.

Působení UV záření na kůži je považováno za hlavní příčinu vzniku zhoubných nádorů kůže. Odborníci rozlišují nemelanomové kožní nádory (NMSC) a melanom [1]. Tyto rozdílné formy rakoviny kůže se mimo jiné liší svým vzhledem i typickým průběhem.

Nejčastěji se vyskytujícími typy nemelanomových kožních nádorů (v německy mluvících zemích bývají označovány jako „světlá rakovina kůže“ nebo „bílá rakovina kůže“) jsou spinocelulární karcinom a bazocelulární karcinom (viz Poznámka). Nemelanomové nádory kůže obvykle vznikají na místech, kde byla kůže po mnoho let často vystavována slunečnímu záření – například na obličeji, pokožce hlavy, nohou, zádech nebo hřbetu ruky. Za předrakovinný stav, resp. karcinom in situ, je považována aktinická keratóza (hrubá šupinatá ložiska na kůži), ze které se může vyvinout spinocelulární karcinom [2].

Melanomy jsou často tmavé, proto se jim zejména v německy mluvících zemí říká „černá rakovina kůže“. Melanomy jsou nebezpečné, neboť již v časném stadiu mají tendenci metastazovat (tvořit vzdálená ložiska nádoru).

Jaký je průběh onemocnění?

V ideálním případě je zhoubný nádor kůže odhalen již v časném stadiu, kdy je postižena pouze povrchová vrstva kůže (příkladem je výše zmíněná aktinická keratóza). Pokud zhoubnému nádoru kůže není věnována pozornost, může se v závislosti na svém umístění rozšířit do sousedních struktur, jako jsou kosti nebo oči. U některých forem rakoviny kůže se nádorové buňky mohou šířit z kůže krevními cévami a/nebo lymfatickými cévami do vzdálenějších orgánů. Tam pak roste nový zhoubný nádor, tzv. metastáza. K tvorbě metastáz mají sklon zejména melanomy, ale také poměrně zřídka se vyskytující karcinomy z Merkelových buněk [3]. Metastázy zhoubných nádorů kůže se nejčastěji tvoří v játrech, kostech, mozku nebo plicích.

Čím dříve je zhoubný nádor kůže rozpoznán a léčen, tím větší je šance na uzdravení. Zhoubný nádor kůže je často viditelný pouhým okem. Z tohoto důvodu odborníci doporučují, abyste si pravidelně sami vyšetřovali kůži – tedy kontrolovali, zda se na ní neobjevují nějaké změny [4]. Pokud najdete nápadné místo, například nové nebo pozměněné mateřské znaménko, měli byste se poradit s praktickým lékařem, který vás v případě potřeby odešle k dermatologovi.

Výskyt zhoubných nádorů kůže

V České republice je každoročně nově diagnostikováno více než 3000 pacientů se zhoubným melanomem kůže a přibližně 400 pacientů na tento zhoubný nádor zemře. Riziko vzniku tohoto onemocnění u žen je o něco málo nižší než u mužů: v roce 2021 byl zhoubný melanom kůže diagnostikován u přibližně 30 ze 100 000 žen a přibližně u 32 ze 100 000 mužů. Pro srovnání, v roce 1983 to bylo přibližně 6 ze 100 000 žen a přibližně 6 ze 100 000 mužů [5].

Výskyt nemelanomových kožních nádorů je řádově ještě mnohem vyšší (desítky tisíc nových případů ročně) [5]. Na tyto kožní nádory však obvykle lidé neumírají: do Národního onkologického registru ČR je každoročně vykázáno „jen“ několik stovek úmrtí na nemelanomový kožní nádor, což je v porovnání s počty nově diagnostikovaných případů nepatrný zlomek.

Incidence (výskyt) zhoubných nádorů kůže stále stoupá. Předpokládá se, že hlavní příčinou tohoto nárůstu jsou změny ve způsobu trávení volného času a dovolených: zjednodušeně řečeno, kůže dnešních lidí je vystavena mnohem většímu množství slunečního záření, než tomu bylo u jejich rodičů či prarodičů. Bližší informace o snižování rizika vzniku rakoviny kůže najdete v článku Rakovina kůže: prevence, včasné rozpoznání a příznaky.

Jaké jsou příčiny vzniku zhoubných nádorů kůže?

Rakovina kůže se obvykle vyvíjí delší dobu. Na jejím vzniku se podílejí různé faktory – zejména UV záření, ale i typ kůže nebo genetická predispozice. Některé rizikové faktory můžeme ovlivnit, jiné nikoli.

UV záření a spálení od slunce

Ultrafialové paprsky, které jsou součástí slunečního záření, mohou poškodit DNA buněk v kůži a vyvolat v těchto buňkách změny, které časem povedou ke vzniku zhoubného nádoru kůže. Roli zde hraje jak délka expozice, tak intenzita dopadajícího UV záření.

DNA se může poškodit již při „běžném“ opalování. Pokud je kůže vystavena velkému množství slunečního záření v krátkém časovém úseku, obvykle se objeví tzv. solární dermatitida, což je odborný výraz pro spálení od slunce. Solární dermatitida je pro kůži obzvláště škodlivá a zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže, a to již u dětí [6].

Obrázek 1: Spálení od slunce. (Zdroj: By Phil Kates - https://www.flickr.com/photos/hawk684/108139247/, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=51031248)

Odlišná citlivost různých fototypů

Různí lidé mají v kůži různá množství přirozeného tmavého pigmentu melaninu, který jim dodává různou míru ochrany proti UV záření. Podle množství tohoto pigmentu lze každého člověka přiřadit k jednomu z šesti fototypů (tab. 1) [7]. Obecně platí, že lidé se světlou pletí se spálí rychleji než lidé s tmavší pletí. Dalšími charakteristickými znaky citlivých typů kůže jsou například světlé nebo zrzavé vlasy či velké množství pih. Čím je pokožka citlivější, tím důležitější je chránit ji před škodlivými účinky slunečního záření [8].

Kdo má zvýšené riziko vzniku rakoviny kůže?

Riziko vzniku rakoviny kůže zvyšují různé faktory. Zvýšené riziko mají především:

• lidé se světlou pletí [8];
• lidé, kteří pobývají (nebo v minulosti pobývali) dlouho nebo často na slunci, avšak bez dostatečné ochrany před slunečním zářením (tzv. fotoprotekce);
• lidé, kteří se v dětství spálili na slunci, zejména opakovaně; dětská kůže je totiž mnohem citlivější než kůže dospělých;
• lidé žijící v oblastech s intenzivním slunečním zářením (např. v horách je UV záření silnější než v rovinatých oblastech);
• lidé, kteří buď mají mnoho mateřských znamének, nebo jsou tato znaménka něčím neobvyklá;
• lidé, jejichž rodiče nebo sourozenci mají nebo měli rakovinu kůže;
• lidé, kteří navštěvují solária: na vzniku rakoviny kůže se totiž podílí nejen přirozené sluneční záření, ale i umělé UV záření v soláriích; zvláště ohroženi jsou pak lidé, kteří navštěvovali solárium v mládí;
• lidé, kteří byli vystaveni ionizujícímu záření (například při radioterapii);
• lidé, kteří byli v častém kontaktu s některými toxickými látkami, jako je například arzen či dehet;
• lidé s oslabeným imunitním systémem (např. lidé s HIV nebo po transplantaci orgánu);
• lidé, kteří byli léčeni UV zářením kvůli jinému kožnímu onemocnění (např. lidé s lupénkou).

Téměř každý může snížit své riziko vzniku rakoviny kůže tím, že se bude chránit před přílišným množstvím UV záření a používat „zdravý rozum“ při pobytu na slunci. Bližší informace najdete v článku Rakovina kůže: prevence, včasné rozpoznání a příznaky.

Obrázek 2: Z hlediska výskytu zhoubných nádorů kůže jsou návštěvy solária značně rizikovou záležitostí. (Zdroj: depositphotos.com)

Nemelanomové kožní nádory

Spinocelulární i bazocelulární karcinomy (blíže popsané v následujících odstavcích) vznikají z pozměněných buněk v nejsvrchnější vrstvě kůže. Tyto nemelanomové kožní nádory se vyskytují mnohem častěji než melanomy, a ve srovnání s nimi nejsou tolik nebezpečné. Nemelanomové kožní nádory jsou obvykle diagnostikovány u lidí starších 60 let. Zvýšené riziko jejich výskytu mají zejména lidé se světlou pletí, jejichž kůže byla v průběhu života často vystavována UV záření (nejčastěji pocházejícího ze slunečního svitu) [9].

Nemelanomové kožní nádory obvykle rostou pomalu a jen zřídka metastazují. Prognóza je proto ve většině případů dobrá. Pokud je takový nádor rozpoznán včas, obvykle jej lze zcela vyléčit.

Pokud je nemelanomový nádor kůže odhalen pozdě, může prorůstat hluboko do okolní tkáně. Mohou tak být poškozeny například oči, nos nebo kosti. Čím později je nemelanomový kožní nádor odhalen, tím obtížněji jej lze léčit, a tím větší je pravděpodobnost, že bude recidivovat (tzn. vrátí se).

Bazocelulární karcinom

Bazocelulární karcinom neboli bazaliom je nejčastěji diagnostikovaným typem rakoviny kůže. Obvykle se vyskytuje na místech těla, kde byla kůže slunci vystavována nejvíce, nejčastěji na obličeji [10].

Bazocelulární karcinomy mohou u různých lidí vypadat velmi odlišně. Časné stadium bazaliomu je ve většině případů malý útvar na kůži, který může být narůžovělý nebo mít podobnou barvu jako kůže, ale uprostřed je vypouklý. Mnohdy jsou na něm vidět maličké krevní cévy (kapiláry). Po určité době se ze změněného místa může stát malý vřídek, který může mokvat nebo krvácet. Proto je potřeba na kůži věnovat pozornost všem rankám, které se špatně hojí, krvácejí nebo mokvají – mohou být známkou bazaliomu. Někdy však bazocelulární karcinom připomíná bledou jizvu.

Bazocelulární karcinom roste relativně pomalu (v řádu měsíců až let) a jen zřídka metastazuje do jiných orgánů. Může však růst lokálně destruktivně: to znamená, že může poškodit okolní tkáně a orgány. Každý bazocelulární karcinom by proto měl být co nejdříve chirurgicky odstraněn. Pokud je tento typ nádoru léčen včas, je šance na úplné vyléčení velmi vysoká.

Obrázek 3: Bazocelulární karcinom (bazaliom) na kůži obličeje. (Zdroj: National Cancer Institute's (NCI) Visuals Online, By Kelly Nelson, MD, Public Domain, https://visualsonline.cancer.gov/details.cfm?imageid=9237)

Obrázek 4: Pokročilý bazocelulární karcinom (bazaliom) u 75letého muže. (Zdroj: By Klaus D. Peter, Wiehl, Germany - Own work, CC BY 3.0 de, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=3971328)

Spinocelulární karcinom

Spinocelulární karcinom neboli spinaliom se rovněž vyskytuje častěji u starších lidí než u mladších. Spinaliom jednak roste rychleji a agresivněji než bazaliom, jednak častěji vytváří metastázy: proto na něj umírá více lidí. Pokud je však spinocelulární karcinom léčen včas, je šance na úplné vyléčení velmi vysoká.

Obrázek 5: Spinocelulární karcinom (spinaliom) na kůži nosu. (Zdroj: By Unknown photographer/artist - http://visualsonline.cancer.gov/details.cfm?imageid=2165, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=859316)

Někdy se spinaliom vyvine z původně neškodné změny na kůži, odborně řečeno z prekancerózy, nejčastěji z aktinické keratózy. Aktinická keratóza obvykle vzniká na místech těla, kde byla kůže dlouhodobě a opakovaně vystavována slunci – například na hřbetu ruky, na uších nebo na rtech. Aktinická keratóza může vypadat jako červené skvrny, které se později stávají drsnými a šupinatými, nebo i jako nehojící se rána. Pokud prekanceróza není léčena, může se z ní v některých případech vyvinout spinaliom. Žádný lékař nemůže s jistotou předpovědět, zda se z prekancerózy stane zhoubný nádor. Proto odborníci doporučují nechat si předrakovinný stav preventivně ošetřit.

Obrázek 6: Aktinická keratóza. (Zdroj: By James Heilman, MD - Own work, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=61504622)

Melanom

Maligní melanom – nebo jen zkráceně melanom – vzniká z tzv. melanocytů (odtud pochází i název tohoto zhoubného nádoru). Melanocyty jsou buňky, které při expozici (vystavení) slunečnímu záření produkují tmavý pigment melanin. Melanin chrání kůži před nebezpečným UV zářením a způsobuje zhnědnutí kůže.

Melanom se může vyskytnout prakticky kdekoli na těle. Velmi často se však melanomy nacházejí na zádech (zejména u mužů) nebo na nohách (zejména u žen). Tento rozdíl lze připisovat rozdílnému způsobu oblékání, což se pak projeví odpovídající expozicí (vystavením) těchto částí těla ultrafialovému záření. Kromě kůže se mohou vyskytnout i na sliznicích (například v ústní dutině nebo v oblasti genitálií), a dokonce i v některých orgánech, jako jsou zejména oči nebo mozek.

Některé melanomy vznikají z již existujícího mateřského znaménka, jiné se objeví na dříve nenápadné oblasti kůže. Zpočátku melanom vypadá jako mírně nepravidelné mateřské znaménko. Časem se tato skvrna může měnit: může se například zvětšit, změnit tvar nebo barvu. Melanom vytváří metastázy v již velmi časném stadiu, proto se jedná o nejnebezpečnější typ rakoviny kůže. Jakmile je melanom objeven, měl by být co nejrychleji léčen.

Čím dříve je melanom diagnostikován a léčen, tím vyšší je šance na uzdravení. Kromě pravidelných preventivních prohlídek u praktického lékaře mohou lidé využít například i oblíbenou akci „Stan proti melanomu“ [12], kde si mohou nechat bezplatně vyšetřit svá pigmentová znaménka. Vyšetření ovšem provede i každý kožní lékař, který podezřelá znaménka vyšetří i dermatoskopem.

Obrázek 7: Melanom na kůži. (Zdroj: By Unknown author - National Cancer Institute (AV Number: AV-8500-3850; Date Created: 1985; Date Entered: 1/1/2001), https://visualsonline.cancer.gov/details.cfm?imageid=9186, Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=859342)

Související odkazy

1. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Maligní melanom a ostatní nádory kůže – co to vlastně je rakovina kůže? (odkaz vede na web linkos.cz)
2. Patrícia Bakšiová: Aktinické keratózy a význam fotoprotekce. Dermatologie pro praxi 2017, 11(1): 12–15. (odkaz vede na PDF soubor na webu dermatologiepropraxi.cz, 108 kB)
3. Petr Arenberger: Karcinom z Merkelových buněk. Remedia 2019, 29: 323–325. (odkaz vede na web remedia.cz)
4. Loono: Samovyšetření kůže (odkaz vede na web loono.cz)
5. Ladislav Dušek, Jan Mužík, Miroslav Kubásek, Jana Koptíková, Jan Žaloudík, Rostislav Vyzula. Epidemiologie zhoubných nádorů v České republice [online]. Masarykova univerzita, [2005], [cit. 2024-05-01]. Dostupný z WWW: http://www.svod.cz. Verze 7.0 [2007], ISSN 1802 – 8861.
6. Jana Uherová: Letní dětské dermatitidy. Česko-slovenská pediatrie 2022, 77(Supplementum 1):38–45. (odkaz vede na web prolekare.cz)
7. Olga Nedopílková: Fotoprotekce. Praktické lékárenství 2019, 15(2):103–105. (odkaz vede na PDF soubor na webu farmaciepropraxi.cz, 900 kB)
8. Rüdiger Greinert, Esther de Vries, Friederike Erdmann, Carolina Espina, Anssi Auvinen, Ausrele Kesminiene, Joachim Schüz: European Code against Cancer 4th Edition: Ultraviolet radiation and cancer. Cancer Epidemiology 2015, 39(Suppl 1):S75–S83. (odkaz vede na web sciencedirect.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
9. Jarmila Čelakovská: Nemelanomové kožní nádory – bazaliom, spinaliom. Přehled o onemocnění a léčbě. Geriatrie a gerontologie 2022, 11(2): 68–74. (odkaz vede na web prolekare.cz)
10. Petr Arenberger, Jiří Ettler: Bazaliom. Onkologie 2016, 10(2): 62–65. (odkaz vede na PDF soubor na webu onkologiecs.cz, 264 kB)
11. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Maligní melanom a ostatní nádory kůže – jak rakovina kůže vzniká? Je dědičná? Existují rizikové faktory jejího vzniku? (odkaz vede na web linkos.cz)
12. Stan proti melanomu (odkaz vede na web denmelanomu.cz)