7 min. čtení
Jak se stanoví diagnóza rakoviny kůže?
Změněných oblastí kůže si nejčastěji člověk všimne sám, v některých případech jeho blízcí nebo ošetřující lékař (viz článek Rakovina kůže: prevence, včasné rozpoznání a příznaky). Člověka s podezřelými změnami na kůži by měl co nejdříve vyšetřit dermatolog. Diagnostika vždy začíná podrobným anamnestickým rozhovorem. Lékař se při něm bude ptát na všechny pozorované změny, případné obtíže a rizikové faktory. Otázky mohou být následujícího typu:
- Všiml(a) jste si nějakých nových znamének nebo změny těch, o kterých víte již delší dobu?
- Objevily se na kůži nějaké potíže, jako je svědění, bolest nebo špatně se hojící ranky?
- Mají nebo měli vaši blízcí příbuzní rakovinu kůže?
- Pobýval(a) jste dlouhodobě a opakovaně na slunci nebo jste navštěvoval(a) solárium?
- Spálil(a) jste se někdy na slunci (zejména opakovaně a v mladším věku)?
Lékař pak na celém pacientově těle hledá nápadná místa na kůži a změněná znaménka. Všechna místa, která si podle jeho úsudku zasluhují pozornost, pak může detailně prozkoumat pomocí dermatoskopie [1]. Někdy lékař takové místo zároveň vyfotografuje a uloží do paměti počítače. Díky tomu bude moci při příští kontrole posoudit, zda se tato oblast kůže změnila. Takový postup je označován jako digitální dermatoskopie [2].
Obrázek 1: Ukázka moderního dermatoskopu, který využívá tzv. polarizované světlo. Dermatologové jej běžně používají při digitální dermatoskopii. (Zdroj: By Northerncedar (talk) - Own work. Public Domain, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15940662)
Pokud se na pacientově kůži vyskytuje natolik podezřelé místo, že si zasluhuje přesnou diagnózu, lze to provést pomocí biopsie. Lékař při tomto zákroku odebere vzorek tkáně z abnormální oblasti kůže. V některých případech je odstraněna celá změněná oblast kůže. Odebranou tkáň poté odborník na histopatologii analyzuje v laboratoři pod mikroskopem. Tímto způsobem lze jednoznačně stanovit, zda se jedná o rakovinu kůže či nikoli.
Pokud v laboratoři vyjde najevo, že se skutečně jedná o zhoubný nádor kůže, lékař může pacientovi doporučit další vyšetření. Příklady navazujících vyšetření jsou ultrazvukové vyšetření, biopsie spádových lymfatických uzlin, výpočetní tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MR, MRI). Pomocí těchto vyšetření lze zjistit, zda se zhoubný nádor již rozšířil do ostatních částí těla, tj. zda jsou přítomny metastázy.
Jak se léčí rakovina kůže?
Melanom i nemelanomové nádory kůže (viz článek Rakovina kůže: co to je, příčiny a rizikové faktory) lze vyléčit, pokud je zhoubný nádor rozpoznán a léčen včas [3]. Při plánování léčby onkolog přihlíží k různým okolnostem, jako jsou zejména odpovědi na následující otázky:
- O jaký typ zhoubného nádoru kůže se jedná?
- Jak hluboko již zhoubný nádor prorostl do tkání, které se nacházjí pod kůží?
- V jaké části těla se zhoubný nádor kůže nachází?
- Jsou již nádorem zasaženy kromě kůže i jiné orgány?
- Jaký je pacientův celkový zdravotní stav?
Léčebné možnosti jsou stručně popsány v následujících odstavcích.
Chirurgické odstranění zhoubného nádoru
Ve většině případů je pozměněná oblast kůže chirurgicky odstraněna. V závislosti na velikosti, tvaru a umístění postižené oblasti kůže může být operace provedena buď ambulantně, nebo za hospitalizace v nemocnici. Chirurg při operaci odstraní nejen oblast se zhoubným nádorem, ale pro jistotu i tzv. bezpečný lem – malý kousek zdravé kůže, která s nádorem bezprostředně sousedí. Cílem tohoto opatření je, aby v operovaném místě nezůstaly pokud možno žádné nádorové buňky, které by se časem mohly šířit dále do těla.
Pokud již nádor prorostl hlouběji do tkání, které se nacházejí pod kůží, je nutné provést rozsáhlejší operaci. Na jejím plánování i samotném provedení se mohou podílet různí specialisté, jako je například plastický chirurg, ortoped či otorinolaryngolog.
U pacientů s melanomem se v určitých případech chirurgicky odstraňuje i nejbližší lymfatická uzlina. Odborníci tuto uzlinu označují jako sentinelovou lymfatickou uzlinu. Odstraněná lymfatická uzlina je poté vyšetřena pod mikroskopem. Tím lze ověřit, zda se v ní nacházejí nádorové buňky či nikoli. Pokud ano, je možné, že melanom již metastazoval do vzdálenějších orgánů.
Medikamentózní léčba rakoviny kůže
Pokud se zhoubný nádor kůže již rozšířil do celého těla a metastazoval do jiných orgánů, je léčba obtížnější. Metastázy se častěji vyskytují u melanomu než u nemelanomových kožních nádorů. V závislosti na konkrétním případu pak lékaři kromě chirurgického odstranění nádoru doporučují léčbu speciálními léky: používá se například imunoterapie nebo cílená protinádorová léčba. Imunoterapie v ideálním případě funguje tak, že aktivuje buňky imunitního systému, aby „bojovaly“ proti nádorovým buňkám. Při cílené protinádorové léčbě jsou blokovány některé geny nádorových buněk, např. gen BRAF. V případě, že imunoterapie ani cílená protinádorová léčba neúčinkují, lze nasadit chemoterapii.
Cílem medikamentózní léčby je zpomalit růst nádoru, zmírnit příznaky a udržet co nejdéle dobrou kvalitu života.
Další léčebné možnosti
V časných stadiích nemelanomových kožních nádorů (bazaliom nebo spinaliom) nebo jejich prekanceróz (aktinická keratóza) může pomoci lokální terapie. V takových případech se může uplatnit například laserová terapie, kryoterapie (někdy se používá i název kryochirurgie) [4] nebo některé speciální masti, které obsahují protinádorová léčiva. Tyto masti je potřeba nanášet na postiženou oblast kůže po dobu několika týdnů.
Další léčebnou možností u nemelanomových kožních nádorů je tzv. fotodynamická terapie (PDT), při níž lékař nejprve na postižené místo na kůži nanese speciální mast. Po určité době je tato oblast ozářena červeným světlem, které nádorové buňky zničí [5].
V některých případech se používá i radioterapie. Ta se nejčastěji uplatňuje u pacientů, jejichž zhoubný nádor kůže byl diagnostikován ve velmi pokročilém klinickém stadiu, metastazuje nebo jej nelze operovat.
Jak probíhá následná péče?
Po ukončení protinádorové léčby by člověk měl chodit na pravidelné kontroly [6]. Jen tak lze totiž včas zachytit případný návrat onemocnění, což lékaři označují odborným pojmem recidiva. Pokud je recidiva rozpoznána včas, šance na uzdravení je vysoká. Intervaly mezi kontrolními vyšetřeními jsou nastavovány pro každého pacienta individuálně, a závisí jak konkrétním průběhu onemocnění, tak na aktuálním zdravotním stavu.
U lidí, kteří již rakovinu kůže prodělali, existuje zvýšené riziko jejího opětovného vzniku. Proto by měli být při pobytu na slunci obzvláště opatrní a používat účinnou fotoprotekci (např. krémy s vysokým ochranným faktorem neboli SPF či sunscreenem apod.). Kromě toho je důležité, aby člověk prováděl pravidelné samovyšetření kůže.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud na kůži objevíte nápadné místo, například nové nebo pozměněné mateřské znaménko, měli byste se poradit s praktickým lékařem, který vás v případě potřeby odešle k dermatologovi. Ten pacienta po důkladném vyšetření může odeslat na specializované pracoviště, tj. do komplexního onkologického centra [7].
Související odkazy
- Česká onkologická společnost ČLS JEP: Maligní melanom a ostatní nádory kůže – jak se stanoví diagnóza rakoviny kůže? (odkaz vede na web linkos.cz)
- Ivana Krajsová: Využití dermatoskopie a digitální dermatoskopie v diagnostice melanomu. Dermatologie pro praxi 2011, 5(1): 23–25. (odkaz vede na PDF soubor na webu dermatologiepropraxi.cz, 175 kB)
- Česká onkologická společnost ČLS JEP: Maligní melanom a ostatní nádory kůže – Jak se léčí rakovina kůže? (odkaz vede na web linkos.cz)
- Česká onkologická společnost ČLS JEP: Kryochirurgie v onkologii (odkaz vede na web linkos.cz)
- Petra Fialová, Vladimír Vašků: PDT a možnosti jejího využití v dermatologii. Dermatologie pro praxi 2017, 11(4): 166–169. (odkaz vede na PDF soubor na webu dermatologiepropraxi.cz, 342 kB)
- Česká onkologická společnost ČLS JEP: Maligní melanom a ostatní nádory kůže – co se děje po ukončení léčby? (odkaz vede na web linkos.cz)
- onconet.cz: Mapa zdravotnických zařízení podílejících se na péči o onkologického pacienta (odkaz vede na web onconet.cz)
