Nejčastější typy alergií jsou způsobeny pyly, prachovými roztoči, zvířecí srstí a hmyzím jedem. Alergickou reakci však může spustit i řada dalších látek, o kterých to není tolik známo. Mimo jiné se k nim řadí přírodní latex, pokojové rostliny, některá léčiva, laky, barvy nebo amalgám.
Latex je mléčná tekutina produkovaná stromem kaučukovníkem (Hevea brasiliensis), která se používá k výrobě nejrůznějších gumových výrobků, jako jsou rukavice, nafukovací balónky, dudlíky, kondomy, pneumatiky apod. Zvýšenému riziku vzniku alergie na latex jsou vystaveni zejména lidé pracující ve zdravotnictví nebo v gumárenském průmyslu, dále pacienti, kteří jsou často operováni, a obecně lidé se zvýšeným sklonem k alergiím.
Některé pokojové rostliny při kontaktu s kůží vyvolávají buď reakci na rostlinný toxin (např. pryšec nádherný neboli „vánoční hvězda“, lat. Euphorbia pulcherrima), nebo alergickou kontaktní dermatitidu (např. prvosenka číškovitá neboli „primulka“, Primula obconica, a také alstremerky, Alstroemeria). Inhalační alergie jsou poměrně vzácné, avšak byly popsány jednotlivé případy, např. u kapradin (Monilophyta), podeněk (Tradescantia) a pryšců (Euphorbia).
Léky jsou při léčbě nemocí nepostradatelné. V zásadě však každý lék může mít i nežádoucí účinky. Řadí se mezi ně vedlejší účinky, nesnášenlivost (intolerance) a alergie.
Sluneční svit je zdrojem tepla, zlepšuje náladu a je důležitý i pro látkovou výměnu v kostech. Součástí slunečního svitu je ultrafialové záření (UV záření), jehož nadměrné množství může vést k nepříjemným důsledkům, např. ke spálení kůže, jejímu předčasnému stárnutí a ke zvýšenému riziku zhoubných kožních nádorů. Radost ze slunečního svitu mohou zkalit i zarudlé a svědivé změny na kůži, které vznikají působením slunečního svitu a souhrnně se označují jako „alergie na slunce“.