5 min. čtení
Fosfor v lidském těle
Fosfor se v lidském organismu vyskytuje ve formě aniontu, tzv. fosfátu. Jeho podstatná část (přibližně 80 %) je vázána ve formě hydroxyapatitu v kostech a zubech; kromě toho je součástí tzv. pufračního systému všech buněk; jinými slovy, podílí se na udržování acidobazické rovnováhy. Fosfát hraje důležitou roli při metabolické přeměně sacharidů, tuků a bílkovin. Kromě toho je nezastupitelný při procesech tvorby a uchování energie v podobě tzv. makroergních fosfátových vazeb (ve formě ATP). Fosfát je součástí buněčných membrán (ty jsou tvořeny fosfolipidovou dvojvrstvou) i nukleových kyselin. V neposlední řadě se fosfát uplatňuje při hemokoagulaci (tedy procesu srážení krve) a zajišťování imunity.
V čem je fosfor obsažen?
Fosfor se vyskytuje téměř ve všech potravinách, kde existuje ve dvou formách: organické a anorganické.
Organický fosfor neboli přirozeně se vyskytující fosfor lze nalézt v potravinách živočišného i rostlinného původu, které jsou bohaté na bílkoviny (například mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, játra, luštěniny, ořechy a čokoláda). Organický fosfor ze živočišných i rostlinných potravin má střevní absorpci pouze 40–60 %.
Anorganický fosfor se v potravě vyskytuje ve formě aditiv, které jsou do potravin přidávány během jejich zpracování, a jeho střevní absorpce je vyšší než 90 %. Velké množství anorganických fosforečnanů se nachází v kolových nápojích (Coca-Cola, Pepsi apod.).
Kolik fosforu potřebujeme?
Doporučená denní dávka fosforu pro dospělé ve věku 25–51 let je 700 mg pro ženy i pro muže. Zvýšenou potřebu fosforu mají děti a teenageři (ve věku 10–19 let), kteří by denně měli přijímat 1,25 g fosforu, a to kvůli růstu kostí. Pro těhotné ženy je doporučená denní dávka fosforu 800 mg, pro kojící matky pak 900 mg.
Další informace k doporučeným denním dávkám minerálních látek se dočtete na stránce Minerální látky – pokrytí denní potřeby.
Vstřebávání (absorpce) a vylučování (exkrece) fosfátů
Fosfáty se do organismu vstřebávají z potravy v tenkém střevě, zvláště pak v lačníku (lat. jejunum). Vstřebávání probíhá buď aktivním transportem (ten je ovlivněn kalcitriolem) nebo pasivně (prostou difuzí). Absorpce fosfátů závisí nejen na jejich množství v potravě, ale i na původu potravin:
- Fosfáty obsažené v potravinách rostlinného původu se v tenkém střevě vstřebávají hůře. Rostlinné zdroje fosfátů totiž obsahují fosfor ve formě kyseliny fytové, kterou je nutné nejprve v tenkém střevě rozštěpit pomocí specializovaného enzymu, tzv. fytázy. Kromě toho se kyselina fytová silně váže na některé minerální látky (například vápník, železo, zinek či hořčík) a brání tak jejich vstřebávání v tenkém střevě.
- Fosfáty obsažené v potravinách živočišného původu se v tenkém střevě vstřebávají až o 40 % lépe než fosfáty obsažené v rostlinných zdrojích.
Denně se v ledvinách přefiltruje přibližně 5 g fosforu. Z toho množství je přibližně 70 % vstřebá zpět (reabsorbuje) v proximálním tubulu. Pouze přibližně 30 % přefiltrovaného fosforu je z těla vyloučeno močí.
Nedostatek/nadbytek fosforu
Předávkování fosforem je při vyvážené stravě u zdravých lidí téměř nemožné. Zvýšená hladina fosfátů v krvi neboli hyperfosfatemie může mít různé příčiny, například snížené vylučování fosfátů při narušené funkci ledvin, hypoparatyreóza, hypokalcemie, chronický alkoholismus. Hyperfosfatemie může být rovněž důsledkem užívání některých léků obsahujících fosfáty, např. bisfosfonátů.
Nedostatku fosforu lze snadno předcházet vyváženou stravou. Tento problém se však může objevit při některých dietách, mentální anorexii nebo nadměrné konzumaci alkoholu. Nedostatek fosforu může vzniknout jako důsledek nadměrného vylučování fosfátů (např. při některých onemocněních ledvin) nebo jejich nedostatečného vstřebávání (např. při nedostatku vitaminu D, chronických průjmech nebo zvracení a při idiopatických střevních zánětech) a také některých hormonálních poruch. Mezi příznaky nedostatku fosforu se řadí hypofosfatemie (snížená hladina fosfátů v krvi) a celková slabost.
Související odkazy
- Barbora Tůmová: Fosfor ve výživě člověka (bakalářská práce v oboru Nutriční terapeut). Brno, květen 2014. (odkaz vede na PDF soubor na webu muni.cz, 1.1 MB)
