makroprvky

Makroprvky jsou minerální látky, které se v živém organismu – na rozdíl od stopových prvků – vyskytují ve velkém množství (někteří autoři udávají množství přesahující 50 mg makroprvku na 1 kg hmotnosti). Makroprvky jsou ve vodném prostředí obvykle ionizovány, tzn. vyskytují se jako kladně nabité částice (Na⁺, K⁺, Ca²⁺, Mg²⁺) nebo jako záporně nabité částice (Cl⁻, HPO₄²⁻, SO₄²⁻); proto jsou někdy označovány jako elektrolyty.

Pro lidský organismus jsou důležité následující makroprvky:

• vápník (Ca) – má význam mj. pro stabilizaci kosterního systému, hemokoagulaci, vedení vzruchu (svalová kontrakce), aktivaci enzymů,
• draslík (K) – má význam při udržování vodní a elektrolytové rovnováhy v těle, ovlivňuje osmotický tlak a podílí se na udržování acidobazické rovnováhy, společně se sodíkem hraje ústřední roli při přenosu nervových vzruchů; dále je nezbytný i pro fungování svalů, činnost srdce a regulaci krevního tlaku,
• sodík (Na) – je důležitý mj. pro přenos vzruchů v nervovém systému, vstřebávání a transport živin, regulaci vodní a elektrolytové rovnováhy,
• hořčík (Mg) – ústřední roli hraje v energetickém metabolismu, kde je ho zapotřebí k aktivaci mnoha různých enzymů; dále se podílí na přenosu podnětů z nervů do svalů a na svalové kontrakci,
• fosfor (P) – je přítomen ve formě fosfátů; tvoří součást kostí, zubů, nukleových kyselin, podílí na procesech tvorby a ukládání energie (ve formě ATP) a na regulaci acidobazické rovnováhy,
• síra (S) – je součástí aminokyselin cysteinu a methioninu, a také některých vitaminů skupiny B (konkrétně biotinu a thiaminu),
• chlor (Cl) – je přítomen ve formě chloridu; spolu se sodíkem je důležitý pro udržování vodní a elektrolytové rovnováhy v těle; kromě toho je důležitý pro tvorbu kyseliny chlorovodíkové v buňkách žaludeční sliznice.

Čtyři základní stavební prvky organismů – vodík, uhlík, dusík a kyslík – nepatří mezi minerální látky, a proto ani mezi makroprvky.

Viz také makro-, chemický prvek, stopové prvky.