Diagnóza onemocnění COVID-19
Přímý průkaz
Laboratorní diagnostika v akutní fázi onemocnění COVID-19 se v současnosti opírá pouze o přímý průkaz nukleové kyseliny SARS-CoV-2 (RT-PCR).
Diagnostika metodou RT PCR je nejdůležitější metodou pro vyšetřování suspektních případů, včetně asymptomatických. Výsledek testu ale monitoruje pouze okamžitý stav jedince v době odběru. Testování je obecně indikováno u symptomatického jedince (= diagnostické RT-PCR) a u jedince, který se může nacházet v inkubační době (= epidemiologické RT-PCR) anebo u jedince z rizikové skupiny z preventivních důvodů (= preventivní RT-PCR), z důvodu ochrany rizikových skupin osob anebo kritické infrastruktury státu s cílem včas rozpoznat a následně v co nejkratší době omezit průnik onemocnění do chráněné populace.
Nepřímý průkaz
Sérologické testy – nepřímý průkaz – vzhledem k několikadennímu intervalu od prvních příznaků do nástupu protilátkové odpovědi (takzvané imunologické okno), mají podle doporučení WHO [1] pouze podpůrnou roli.
Výsledky takových testů je třeba pro stanovení diagnózy akutního onemocnění COVID-19 vždy ověřit přímým průkazem viru. Je možné detekovat protilátky, které imunitní systém tvoří na základě setkání s virovými antigeny. Na základě stanovení úrovně hladin protilátek třídy IgA, IgM a IgG v krvi lze zjistit, jestli testovaná osoba v minulosti přišla s virem SARS-CoV-2 do kontaktu, případně jestli u ní aktuálně probíhá infekce. Při využití stanovení protilátek v diagnostice je vždy třeba respektovat pozdější nástup pozitivity (imunologické okno): odhalení přítomnosti protilátek IgA (cca 5. den od nákazy) nebo IgM (cca 8. den od nákazy) – aktuálně u vyšetřovaného probíhá infekce. IgG protilátky se objevují v těsném časovém sledu po IgM a IgA protilátkách, ale v některých případech dochází k výjimkám, IgG protilátky se objevují ještě před protilátkami třídy IgM. Převážná většina případů COVID-19 má pozitivitu protilátek IgG detekovatelnou až za 2–3 týdny od počátku příznaků a jejich přítomnost ukazuje na dříve prodělanou infekci.
Pro účely surveillance onemocnění COVID-19 v zemích Evropské unie byla v definici případu onemocnění dále stanovena diagnostická zobrazující kritéria, která splňuje osoba s radiologickým nálezem zobrazující léze kompatibilní s COVID-19.
Bližší informace o strategii testování onemocnění COVID-19 pro sezónu respiračních onemocnění 2020/2021 se lze dočíst v dokumentu MZ ČR [2].
Léčba onemocnění COVID-19
Základní terapie onemocnění COVID-19 je zatím symptomatická, podpůrná. Cílená léčba onemocnění COVID-19 stále není k dispozici; aktuálně se při terapii zkoušejí dostupná antivirotika, experimentální léky a imunomodulátory.
(Poslední aktualizace: 9. 3. 2021)
Související odkazy
- World Health Organization / Světová zdravotnická organizace (WHO): Laboratory testing for 2019 novel coronavirus (2019-nCoV) in suspected human cases (odkaz vede na web who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- Ministerstvo zdravotnictví České republiky: Strategie testování onemocnění COVID-19 pro sezónu respiračních onemocnění 2020/2021 (odkaz vede na PDF soubor na webu koronavirus.mzcr.cz, 1.0 MB)
