Břišní tyfus

Výskyt

Onemocnění břišním tyfem je rozšířené ve všech zemích tropického a subtropického klimatického pásu, zejména v zemích s nízkým hygienickým standardem, včetně turistických oblastí. Celosvětově je odhadován výskyt onemocnění na 11–21 milionů nových případů a 128 000 až 161 000 souvisejících úmrtí ročně. Většina případů se vyskytuje v zemích jižní a jihovýchodní Asie (např. Indie, Srí Lanka, Nepál) a v subsaharské Africe. V Evropě a Severní Americe je břišní tyfus vzácný především díky dobrým hygienickým podmínkám a kvalitnímu zdravotnictví. Většina nových případů je v těchto zemích importována cestovateli nebo migranty.

Situace v České republice

Data z Informačního systému infekčních nemocí ukazují, že spíše ojedinělé případy břišního tyfu a paratyfu* byly v České republice hlášeny již v první polovině 90. let 20. století (obr. 1). V období 2010–2025 bylo v České republice hlášeno celkem 65 případů břišního tyfu a paratyfu*, s nejvyšším počtem 10 případů v roce 2025 (obr. 2, zdroj: ISIN) [2]. Břišní tyfus a paratyfus se v České republice řadí mezi nemoci podléhající povinnému hlášení. Surveillance břišního tyfu a paratyfu je upravena v příloze č. 36 vyhlášky č. 389/2023 Sb. o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění, ve znění pozdějších předpisů [3].

Obrázek 1: Výskyt břišního tyfu a paratyfu v České republice od roku 1993. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Obrázek 2: Výskyt břišního tyfu a paratyfu v České republice v jednotlivých letech, počty případů. (Zdroj: Informační systém infekčních nemocí)

Prevence

Nespecifická preventivní opatření zahrnují zvyšování osobní hygieny, zdravotní výchovu, zásobování nezávadnou pitnou vodou a potravinami. V případě vody se nejedná pouze o její pití, ale nebezpečné jsou např. i saláty, ovoce nebo jiné tepelně nezpracované potraviny, které byly znečištěnou vodou před jídlem omyty. Nebezpečné jsou například i kostky ledu připravené ze závadné vody. V exotických zemích se nedoporučuje používat vodu z veřejného vodovodu ani k čištění zubů. Je dobré se řídit základním pravidlem Světové zdravotnické organizace pro přípravy potravy v exotických zemích: „Převařit, upéct, oloupat, nebo nechat být“.

Specifickou prevencí je očkování proti onemocnění břišním tyfem. Je doporučeno osobám před cestou do rizikových oblastí v závislosti na typu ubytování, délce pobytu a typu stravování, dále osobám, které mohou přijít do kontaktu s bakterií Salmonella Typhi – tedy zdravotníkům, zaměstnancům laboratoří, případně vojákům.

Očkování se provádí jednou dávkou vakcíny, a to nejpozději dva týdny před odjezdem do rizikové oblasti. Přeočkování se provádí každé tři roky, jestliže riziko nákazy tyfem stále trvá. Vakcinační schéma je stejné pro dospělé i pro děti. Očkování proti břišnímu tyfu nepatří mezi očkování hrazená státem, je zahrnuto mezi očkování na vyžádání, placená žadatelem. Očkování proti břišnímu tyfu není účinné proti paratyfům.

Účinnost vakcíny není stoprocentní, proto provedené očkování jednoznačně nevylučuje možnost onemocnění, ale zabrání závažnému průběhu onemocnění.

Očkování může vést k falešnému pocitu bezpečí, proto je nutné zdůraznit dodržování nespecifických preventivních opatření.

Příznaky onemocnění

Břišní tyfus je invazivní onemocnění, bakterie překonávají střevní stěnu a dostávají se do krevního oběhu, a proto v klinickém obrazu dominuje horečka nad průjmem a zvracením. Onemocnění často probíhá bezpříznakově, vážnější průběh se projeví horečkou, bolestmi hlavy, břicha, suchým kašlem, nechutenstvím a malátností, může být přítomen průjem nebo zvracení. Závažnější průběh onemocnění mají většinou starší lidé. Smrtnost u neléčených osob dosahuje 10–20 %, u dětí mladších 4 let je 10× vyšší než u starších dětí.

Další důležité informace

Inkubační doba: 7–14 dní (v rozmezí 3–60 dní).

Původce: vysoce virulentní bakterie Salmonella Typhi.

Zdroj: nemocný člověk či asymptomatický nosič.

Přenos: Infekce se přenáší potravinovou cestou, požitím kontaminované vody a potravin, popřípadě fekálně-orální cestou. Dobře se šíří zejména v teplém a vlhkém klimatu a ve špatných hygienických podmínkách.

Období nakažlivosti, vnímavost a imunita: Období nakažlivosti trvá po celou dobu onemocnění. Salmonely jsou vylučovány stolicí nebo močí, u malého procenta rekonvalescentů i dlouhodobě. Nosičství je pozorováno asi u 2–5 % osob. Vnímavost je všeobecná. Postinfekční a postvakcinační imunita chrání proti závažnému klinickému průběhu onemocnění.

Související odkazy

1. Státní zdravotní ústav: Břišní tyfus (odkaz vede na web szu.gov.cz)
2. Státní zdravotní ústav: Infekce v ČR – ISIN (dříve EPIDAT) (odkaz vede na web szu.gov.cz)
3. Vyhláška č. 389/2023 Sb., o systému epidemiologické bdělosti pro vybraná infekční onemocnění (odkaz vede na web zakonyprolidi.cz)
4. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC): Typhoid and paratyphoid fever [Břišní tyfus a paratyfus] (odkaz vede na web ecdc.europa.eu; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
5. Světová zdravotnická organizace (WHO): Typhoid fever [Břišní tyfus] (odkaz vede na web who.int; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)