Přejít na obsah
Ministerstvo zdravotnictví České republiky nzip.cz domovská stránka
  • O NZIP
  • Zapojené organizace
  • Pro média
  • Kdo jsme
Více
  • Příhlášení pro autory
  • Mapa zdravotní péče
  • Životní situace
  • Prevence a zdravý životní styl
  • Informace o nemocech
  • Doporučené weby
  • Rejstřík pojmů
Více
  • Hledat
  • Napište nám
  • Menu
  • Domů
  • Alergie
  • Pylové alergie
  • Aktuální: Pylové alergie: léčba

Pylové alergie: léčba

Kategorie: Pylové alergie – více z kategorie
Autor: gesundheit.gv.at

Léčba pylové alergie by v každém případě měla probíhat pod lékařským dohledem. Postižené osoby jsou léčeny podle stupně závažnosti pylové alergie. Terapie sestává ze tří hlavních pilířů: vyloučení alergenů, léčení příčiny a ošetřování příznaků. Při léčbě pylové alergie se mohou používat různé léky – od klasických antihistaminových léčiv až ke kortizonu.

Ilustrační obrázek Pylové alergie: léčba

Při hyposenzibilizaci (tzv. specifická alergenová imunoterapie, SAIT) se tělo cvičí v toleranci, aby ve své podstatě neškodné původce alergie nepotlačovalo přehnaným způsobem. Máme-li co činit pouze s lehkou formou pylové alergie, postačí často lokální ošetření příznaků, např. podání nosních kapek. Je ovšem důležité sledovat průběh onemocnění, aby se včas zpozorovalo zhoršení.

Vyloučení alergenů

Vyloučení alergenů je hlavní složka léčby pylové alergie. Pro osoby alergické na pylje důležité vyvarovat se látek spouštějících alergii a co nejvíce je odstranit z obytného prostoru. Tak lze potíže zčásti výrazně zmenšit. Velkou pomocí je prognóza polétavého pylu. Aktuální informace o pylové zátěži najdete na webu Pylové informační služby [1].

Pylová zátěž může být podle denní doby často velmi rozdílná a závisí na převládajících povětrnostních podmínkách. Je tudíž prospěšné přizpůsobit dobu větrání podle koncentrace pylů. Při vysoké pylové zátěži se doporučuje vyhnout se pobytu ve volné přírodě.

Symptomatická léčba

Na léčbu příznaků (symptomů) pylové alergie existují rozmanité prostředky. Některé působí přímo na místě, například očí kapky. První volbou jsou kortizonové spreje do nosu a moderní antihistaminika, která na rozdíl od svých předchůdců už tolik neunavují. Antihistaminika (lokálně nebo jako tablety, resp. sprej) sama o sobě vystačí při malé pylové zátěži. V případě potřeby lze dodatečně zahájit léčbu kortizonem.

Poznámka: O účincích, vedlejších účincích a vzájemných účincích vás informuje vaše váš lékař nebo lékárník.
  • Kortizon: Léky obsahující kortizon působí na alergii nejintenzivněji. Existují jednotlivé substance, které se aplikují přesně na místě příznaků (nos nebo průdušky). Tyto substance se do organismu nedostanou buď vůbec, nebo jen v zanedbatelném množství. Místně aplikované kortizonové přípravky mohou vést k vysychání sliznic.
  • Antihistaminika: Léky zvané antihistaminika (tablety, nosní spreje, oční kapky) působí proti zánětlivému neurotransmiteru s názvem histamin, který se určujícím způsobem podílí na vzniku alergických onemocnění.
  • Kromony (stabilizátory mastocytů): Kromony slouží ke stabilizaci mastocytů (obranné buňky, které kromě jiného ukládají histamin), které se výrazně podílejí na alergii. Nosní spreje s obsahem kromonů se používají spíše k prevenci, mohou však také mírnit příznaky a aplikují se po celou sezónu výskytu alergie.
  • Antagonisté leukotrienových receptorů: Leukotrieny jsou důležité neurotransmitery při zánětlivých reakcích v dýchacích cestách. Antagonisté leukotrienových receptorů mají především svou úlohu při léčbě astmatu, mohou však u astmatiků mírnit i potíže při senné rýmě.
  • Nosní nebo oční kapky určené k rychlému odeznění otoku: Často se podávají nosní a/nebo oční kapky působící na opadnutí otoku. Zde je nutné dbát na to, aby se takové kapky nepoužívaly příliš dlouho (nanejvýš sedm až deset dní), protože může dojít k návykovému efektu.
  • Sympatomimetika: Tyto léky se používají ve formě spreje při alergickém bronchiálním astmatu buď samostatně, nebo v kombinaci s kortizonem.
  • Anti-IgE (protilátky IgE): U obtížně léčitelného alergického astmatu se může zvážit i aplikace s antilátkami IgE.

Specifická alergenová imunoterapie (SAIT)

Specifická alergenová imunoterapie (SAIT) bojuje proti příčině alergie přímo. Někdy je označována jako desenzibilizace, resp. hyposenzibilizace. Cílem SAIT je naučit tělo toleranci, aby už nadměrně nepotlačovalo v podstatě neškodného původce alergie. Léčba je antigenově specifická (namířená proti speciálním původcům alergie) – odtud pochází název specifická imunoterapie. Označuje se také jako alergické očkování. Toto označení je však zavádějící, protože účinný mechanismus je jiný než u očkování. Nejméně čtyři měsíce před začátkem pylové sezóny by se mělo začít s hyposenzibilizací. Tato terapie ovšem trvá až tři roky. Zahájit SAIT má smysl již v raném stadiu alergického onemocnění.

Druhy SAIT

Hyposenzibilizace může probíhat následujícími způsoby:

  • Sublingvální imunoterapie (SLIT): Výraz „sublingvální“ znamená „pod jazyk“. Alergeny extraktu z bojínku se ve formě rozpustných tablet vstřebávají ústní sliznicí. Dosud nebyly pozorovány prakticky žádné vedlejší účinky. Užívání je každodenní a může probíhat doma, přesto úplně první podání proběhne v přítomnosti lékaře. Léčba trvá přibližně tři roky.
  • Subkutánní imunoterapie (SCIT): Při tomto typu imunoterapie lékař vstřikuje alergeny pod kůži. Tato varianta se používá nejčastěji. Dávkování se průběžně zvyšuje. Při dosažení určité dávky terapie pravidelně pokračuje.
Poznámka: Desenzibilizační terapie mohou vést k vedlejším účinkům (např. svědění na sliznicích) až k život ohrožujícímu anafylaktickému šoku. Váš lékař vás o tom poučí.

Zda je léčba pomocí SAIT úspěšná, se dá posoudit podle toho, zda potíže ustupují či nikoli. Metoda na posouzení účinnosti z hlediska pacientů je evaluace VAS (vizuální analogová škála). Pacient každoročně podává své vlastní hodnocení účinnosti. Evaluace spočívá kromě jiného na symptomatických změnách a potřebě léků v průběhu léčby.

Na koho se mohu obrátit?

Léčbou pylových alergií se zabývají specializované alergologické kliniky. Pylové alergie mohou léčit také odborníci na ušní, nosní a krční lékařství nebo specialisté na dětské a dorostové lékařství.

Související odkazy

  1. Pylová informační služba

Jak jste spokojeni s tímto článkem?

Vaše zpětná vazba

Sdílejte článek

Více v kategorii Pylové alergie

Články na NZIP

  • Ilustrační obrázek Alergie na pokojové rostliny

    Alergie na pokojové rostliny

    Jiné alergie

    Některé pokojové rostliny způsobují při kontaktu s kůží buď reakce na rostlinný jed (např. vánoční hvězda) nebo kontaktně alergickou senzibilizaci (např. prvosenka nálevkovitá, alstromérie). Alergie vdechnutím jsou spíše vzácné. Ojedinělé případy jsou známé např. u kapradí, podeňky, pryšce nebo vánočních kaktusů.

  • Ilustrační obrázek Pylové alergie: základní informace

    Pylové alergie: spouštěče a příznaky

    Pylové alergie

    Pylová alergie je nejčastější alergické onemocnění. Pyly se snadno dostávají do dýchacích cest, proto tato forma alergie patří k takzvaným inhalačním alergiím. Vdechnuté pyly vedou v důsledku alergické reakce kromě jiného k rýmě, zánětu spojivek nebo ke kašli až k astmatu.

  • Ilustrační obrázek Pylové alergie: diagnostika

    Pylové alergie: diagnóza

    Pylové alergie

    Ke stanovení diagnózy na pylovou alergii existují různé metody. Už při zjišťování informací potřebných k bližší analýze pacientovy nemoci (anamnéza) lze zjistit mnohé o možném alergickém riziku. Indicie zprostředkovávají např. typické příznaky jako kašel v určitých obdobích nebo záněty očních spojivek.

  • Ilustrační obrázek Pylové alergie: prevence

    Pylové alergie: prevence

    Pylové alergie

    Pro alergiky je důležité, aby se vyvarovali látek spouštějících alergii. To není vždy jednoduché uskutečnit. Mohou se tak ovšem zčásti výrazně zmenšit obtíže.

Garant obsahu

Ministerstvo zdravotnictví

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.mzcr.cz

Garant vývoje

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Palackého náměstí 375/4
128 01 Praha 2 – Nové Město

www.uzis.cz

Najdete na NZIP

Mapa zdravotní péče
Životní situace
Prevence a zdravý životní styl
Informace o nemocech
Doporučené weby
Rejstřík pojmů

O portále

O NZIP
Zapojené organizace
Pro média
Prohlášení o přístupnosti
Kdo jsme
Mapa obsahu
Napište nám

Národní zdravotnický informační portál [online]. Praha: Ministerstvo zdravotnictví ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, 2021 [cit. 25.01.2021]. Dostupné z: https://www.nzip.cz. ISSN 2695-0340.

Ministerstvo zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace