Nejčastější formou alergické rýmy je tzv. senná rýma. Nepříjemné příznaky se většinou vyskytují od jara do podzimu. V případě pylové alergie se jedná o alergickou reakci časného typu; potíže se proto objeví během velmi krátké doby (v řádu minut) po kontaktu s alergenem. Současně s pylovou alergií je často přítomna některá z potravinových alergií (viz článek Zkřížené potravinové alergie).
Jaké příčiny má pylová alergie?
Pylová alergie se často vyskytuje v rámci rodiny. Na vzniku alergií se však nepodílí pouze genetická predispozice, ale také některé faktory životního prostředí, jako je například cigaretový kouř. Podle jedné z teorií může být na vině i přehnaná hygiena, což má za následek nedostatečné zatěžování imunitního systému, který se pak „nudí“ a spouští alergické reakce proti látkám běžně se vyskytujícím v životním prostředí (například pylům).
Hlavními původci pylových alergií jsou následující druhy pylů:
- stromové pyly,
- pyly trav a žita,
- pyly plevelů.
Pylové alergie mají přísně sezónní průběh. Člověk trpící pylovou alergií má příznaky pouze v době kvetení rostlin, na jejichž pyl je alergický. Nejčastěji se vyskytují alergie na pyly trav. V případě stromových pylů jsou z hlediska alergií nejproblematičtější pyly břízy, olše a lísky, potažmo celé čeledi bukovitých (lat. Fagaceae). Alergikům však mohou ztěžovat život i pyly jiných stromů – například jasanů, které patří do čeledi olivovníkovitých (lat. Oleaceae). Ve Středomoří mohou pylové alergie způsobovat i rostliny z čeledi cypřišovitých (lat. Cupressaceae) a olivovníky (ty jsou příbuzné našemu jasanu). Z bylin způsobují alergie především rostliny z čeledi kopřivovitých (lat. Urticaceae) a hvězdnicovitých (lat. Asteraceae; patří mezi ně např. pelyněk či ambrozie).
Za zmínku v této souvislosti stojí rovněž spory plísní. Nejde sice o pyl, ale navzdory všeobecnému přesvědčení se vyskytují nejen v interiérech, ale od začátku jara do konce léta i venku. Spory plísní se ve vzduchu objevují především po dešti nebo při bouřkách. Bližší informace najdete v kategorii Alergie na plísně.
Doby kvetení v České republice
Pro alergiky je důležité vědět, kdy která rostlina kvete, aby se na to mohli připravit. V České republice rozlišujeme tři důležité doby kvetení:
Doba kvetení 1: jaro (únor až duben, doba kvetení stromů). Doba kvetení závisí na povětrnostních podmínkách. Čím je tepleji, tím silnější je pylová zátěž. Brzy kvetou například olše a líska. Od poloviny března do poloviny dubna způsobují nejsilnější zátěž pyly břízy a jasanu.
Doba kvetení 2: začátek léta (květen až červenec, doba kvetení trav a obilovin). I zde je pylová zátěž silnější za příznivého počasí. Nejčastěji se vyskytují alergie na pyly trav a obilovin. Obiloviny jsou příbuzné travám, proto lidé s alergií na pyly trav reagují i na pyly různých obilovin.
Doba kvetení 3: pozdní léto a podzim (červenec až září, doba kvetení bylin). V České republice jsou rozšířené zejména alergie na pelyněk a ambrozii.
Chcete vědět, v jakých oblastech České republiky lze očekávat zvýšené množství pylu? Aktuální pylovou předpověď najdete na webu Pylové informační služby [1].
Zkřížené alergie na pyly a potraviny
V případě zkřížené alergie na potraviny je člověk alergický nejen na určité pyly, ale také na určité potraviny. Některé potraviny rostlinného původu obsahují látky, které se strukturně podobají pylům. Tělo je však nedokáže odlišit a reaguje alergicky i na tyto potraviny. Například alergie na pyl pelyňku se často vyskytuje společně s alergií na koření nebo na celer.
Lidé s alergií na pyl břízy jsou zase často alergičtí na lískové ořechy nebo na jablka. Mohou se však vyskytnout i jiné potravinové alergie, které mají souvislost s pylovými alergiemi. Bližší informace najdete v článku Zkřížené potravinové alergie.
Související odkazy
- Pylová informační služba (odkaz vede na web pylovasluzba.cz)
