Takzvaná senná rýma je nejčastější formou alergické rýmy. Nepříjemné příznaky se většinou vyskytují mezi jarem a podzimem. U pylové alergie se jedná o alergickou reakci okamžitého typu. Potíže se tudíž vyskytují během velmi krátké doby (v řádu minut) po kontaktu s alergenem. K potravinovým alergiím dochází často společně s pylovými alergiemi.
Jaké příčiny má pylová alergie?
Výskyt pylové alergie se velmi často pozoruje v rámci rodiny. Na vzniku alergií se však nepodílejí pouze dědičné dispozice, ale i faktory životního prostředí jako např. cigaretový dým. Kupříkladu přehnaná hygiena by mohla oslabit imunitní systém, a tak přispívat ke vzniku alergických onemocnění.
Následující druhy pylů jsou hlavními původci pylové alergie:
- stromové pyly,
- travní/žitné pyly,
- plevelné pyly.
Pylové alergie mají přísně sezónní průběh. Postižené osoby vykazují příznaky pouze během květní doby rostlin, na jejichž pyly jsou alergické. Nejčastěji se vyskytují alergie na travní pyly. U stromových pylů hrají velkou roli především pyly z bříz, olší a lísek, tedy z bukovitých rostlin. Avšak i jiné stromové pyly – jako například z jasanu (olivovníkovité rostliny) mohou alergikům ztěžovat život. Ve středomořské oblasti někdy zapříčiňují pylové alergie i cypřišovité rostliny jako olivovníky (příbuzné s naším jasanem). U plevelů spouštějí alergie především kopřivovité rostliny a rostliny složnokvěté (např. pelyněk, ambrozie).
Za zmínku v této souvislosti rovněž stojí plísňové spory (výtrusy). Nejde sice o pyl, ale oproti obecně rozšířenému mínění se vyskytují nejen v interiérech, ale i ve vnějších prostorách, a to od raného do pozdního léta. Plísňové spory jsou ve vzduchu především po dešti, resp. při bouřkách. Bližší informace najdete v kategorii Alergie na plísně.
Doby kvetení v České republice
Pro alergiky je důležité, kdy která rostlina kvete, aby se na to mohli připravit. V České republice se rozlišují tři důležité doby květu:
Doba kvetení 1: jaro (únor až duben/doba květu stromů): Doba květu závisí na povětrnostních podmínkách. Čím je tepleji, tím je pylová zátěž silnější. Časně kvetou např. olše a lísky. Od poloviny března do poloviny dubna zapříčiňují nejsilnější zátěže březové pyly, ve stejné době jako jejich jasanové protějšky.
Doba kvetení 2: rané léto (květen až červenec/doba květu trav a obilí): Také zde je pylová zátěž při pěkném počasí silnější. Travní a obilné alergie se vyskytují nejčastěji. Obilí je příbuzné s travami, takže osoby alergické na trávy reagují i na různé obilné pyly.
Doba kvetení 3: pozdní léto/podzim (červenec až září/doba květu bylin/plevelů): alergie na plevel a ambrozii jsou v České republice velmi rozšířené. Obě rostliny patří k plevelným druhům.
Chtěli byste vědět, v jakých oblastech České republiky je nutné počítat s pylovou zátěží a s jakými konkrétními druhy? Aktuální prognózu najdete na webu Pylové informační služby [1].
Zkřížené reakce pyly – potraviny
Při zkřížené reaktivitě na potraviny reagují postižené osoby alergicky nejen na určité pyly, ale i na určité potraviny. Některé rostlinné potraviny vykazují látky, které se podobají pylům. Tělo to ale nedokáže rozlišovat a reaguje následně na tyto potraviny alergicky. Alergie na pyl pelyňku se mohou často vyskytovat s alergiemi na koření nebo celer.
Alergici na březový pyl jsou zase často alergičtí na lískové ořechy nebo jablka. Mohou se ale vyskytnout také ještě další pylově asociované potravinové alergie. Bližší informace najdete v článku Zkřížené potravinové alergie.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout u pylové alergie?
U pylové alergie se jedná o takzvanou inhalační alergii, protože se vdechují pyly. Potíže pylové alergie se ovšem mohou týkat celého těla a nejsou omezeny pouze na nos (dráždění ke kýchání, svědění nosu, oteklá nosní sliznice atd.). Jestliže jsou oteklá i víčka a oči slzí a svědí, mluví se o alergické rhinokonjunktivitidě, což je forma zánětu očních spojivek. Mohou se vyskytnout i další příznaky, například:
- celkový pocit nemoci,
- bolesti hlavy,
- únava,
- kašel,
- dušnost,
- poruchy spánku.
To, jak intenzivně se tyto příznaky vyskytnou, souvisí většinou s koncentrací pylu ve vzduchu. Zřídkakdy se pylová alergie poprvé projeví už před pátým rokem života, většinou však dá o sobě vědět před dvacátým rokem života. Jakmile alergie jednou propukne, objeví se alergie pak znovu každý rok.
Komplikace u pylových alergií
U pylových alergií se může vyskytnout řada komplikací, jako např. další alergie nebo alergické astma:
Potravinové alergie: Přibližně polovina postižených alergiků na pyl trpí také speciální formou potravinové alergie – orálním alergickým syndromem. Tento syndrom se projevuje svěděním na horním patře, rtech, tvářích nebo v jícnu během jídla. Často se na uvedených místech vyskytují otoky sliznice. Přitom hrají svou úlohu alergeny ořechů nebo čerstvého, syrového peckového/jádrového ovoce. Důležité je dbát na to, že alergické osoby jsou zásadně vždy alergické, tedy i mimo pylovou sezónu. To vysvětluje celoročně se vyskytující zkřížené reakce na potraviny (např. bříza – jablko).
Astma: U mnohých alergiků na pyl se při déletrvající květné době pylů vyvine přecitlivělá reakce průdušek. První příznaky alergického astmatu se často projeví pouze při zátěži (např. tělesná námaha). Je důležité takové astmatické onemocnění včas léčit, aby se nestalo chronickým.
Rozšíření alergenového spektra: Jestliže se pylová alergie včas neléčí tzv. specifickou alergenovou imunoterapií (SAIT), může se spektrum alergie rozšířit. To znamená, že pacienti během času intenzivněji mohou reagovat i na jiné alergeny životního prostředí, například prachové roztoče, plísňové spóry nebo zvířecí srst.
