Kromě podrobného anamnestického rozhovoru jsou pro přesnou diagnózu nezbytné především speciální alergologické testy. Lékař může navrhnout provedení kožních testů, aby mohl pozorovat případné kožní reakce, které by nasvědčovaly alergii. Existují i některé další možnosti diagnostiky alergií, například krevní testy.
Jaké příznaky se mohou vyskytnout u pylové alergie?
Pylová alergie je příkladem takzvané inhalační alergie, protože pyly se do lidského těla dostávají skrze dýchací cesty. Příznaky pylové alergie však mohou postihnout celé tělo a neomezují se pouze na nos (kýchání, rýma, svědění nosu, zduření nosní sliznice apod.). Pokud má člověk oteklá i oční víčka a jeho oči slzí a svědí, jedná se o alergickou rinokonjunktivitidu: kromě alergické rýmy se v tomto případě vyskytuje i alergický zánět spojivek. Mohou se objevit i některé další příznaky, například:
- celkový pocit nemoci,
- bolesti hlavy,
- únava,
- kašel,
- dušnost,
- poruchy spánku.
Závažnost těchto příznaků obvykle souvisí s koncentrací pylu v ovzduší. Pylová alergie se jen zřídkakdy poprvé projeví před pátým rokem života, obvykle však před dvacátým rokem. Jakmile alergie propukne, opakuje se každý rok.
Komplikace pylové alergie
V souvislosti s pylovou alergií se mohou objevit některé komplikace, například další alergie nebo alergické astma:
Potravinové alergie: Přibližně polovina lidí postižených pylovou alergií trpí rovněž zvláštní formou potravinové alergie, tzv. orálním alergickým syndromem. Ten se projevuje svěděním patra, rtů, tváří nebo krku během jídla. V těchto oblastech často zároveň otékají sliznice. Významnou roli zde hrají především alergeny z ořechů nebo z čerstvých – tedy syrových – peckovin (třešně, švestky, broskve apod.) či jádrovin (jablka, hrušky apod.). Je důležité si uvědomit, že alergické reakce se u lidí s pylovou alergií mohou objevit v podstatě kdykoli, tedy i mimo pylovou sezónu. Zkřížené alergie (např. bříza – jablko) se tak vyskytují v průběhu celého roku. Bližší informace najdete v článku Zkřížené potravinové alergie.
Astma: U mnoha lidí s pylovou alergií se při déletrvajícím kontaktu s pyly rozvine přemrštěná reakce průdušek. První příznaky alergického astmatu se často objevují až při zátěži (např. při tělesné námaze). Je důležité začít alergické astma léčit včas, aby se nestalo chronickým.
Rozšíření spektra alergenů: Pokud není pylová alergie včas léčena specifickou alergenovou imunoterapií, může se spektrum alergenů rozšířit. To znamená, že pacient může časem pociťovat silnější alergické reakce i na jiné alergeny z prostředí, jako jsou prachoví roztoči, spory plísní nebo srst domácích zvířat.
Jak se stanoví diagnóza pylové alergie?
Pokud objevíte první příznaky pylové alergie, je důležité zjistit, zda se skutečně jedná o alergii nebo „jen“ o prosté nachlazení. Za tím účelem je nezbytné podstoupit alergologické vyšetření. Lékař nejprve odebere anamnézu a vyptá se na konkrétní potíže pacienta. Zároveň provede fyzikální vyšetření, které může zahrnovat auskultaci či vyšetření nosní sliznice. Již při odběru anamnézy může lékař zjistit výskyt alergií v rodině. Lékaři může pomoci i tzv. alergický deník, do kterého si pacient zapisuje průběh příznaků a přiřazuje je k různým událostem (pobyt venku, práce na zahradě apod.).
Prick test
Prick test je standardní test používaný při diagnostice alergických reakcí časného typu. Lékař nakreslí na pacientovo předloktí mřížku a do každého z jejích políček nanese kapku roztoku, který obsahuje určitý alergen. Následně pomocí ostrého nástroje (jehly nebo lancety) naruší povrch kůže v místech, kam byly předtím naneseny kapky. V případě alergie se nejpozději po dvaceti minutách na kůži objeví typická kožní reakce (zarudnutí a pupínky).
Provokační test
Při provokačním testu je alergen nanášen na postižené místo (např. na spojivku, na nosní sliznici) nebo je vdechován. Vzhledem ke zvýšenému riziku komplikací se tento test provádí pouze na specializovaných pracovištích – avšak pro objasnění pylové alergie není téměř nikdy nutný, proto se používá jen zřídka.
Laboratorní testy
Při stanovení alergen-specifických protilátek IgE se uplatňuje laboratorní vyšetření krve. To je zapotřebí provést zejména před zahájením specifické alergenové imunoterapie (SAIT), pokud tato připadá v úvahu. V tomto případě se používají dva klasické sérologické testy:
- stanovení celkové hodnoty IgE – jako spíše obecné informace o sklonu organismu k alergiím,
- stanovení alergen-specifických protilátek IgE – pro přesnou diagnózu alergie.
Pokud příznaky postihují i hlubší dýchací cesty, lékař nechá stanovit i laboratorní hodnoty, které souvisejí se závažností alergického zánětu.
Na koho se mohu obrátit?
Na diagnostiku alergií obecně (tzn. nejen pylových alergií) se specializují alergologové. Žádanku vám v případě potřeby vystaví váš praktický lékař.
