Náměsíčnost (somnambulismus)

Náměsíčnost: co to je?

Při náměsíčnosti je mozek dostatečně bdělý na to, aby člověk mohl chodit nebo i mluvit. Spánek je však stále hluboký. Prováděné činnosti jsou proto nevědomé a nelze je plánovat. Odborníci rozlišují různá spánková stadia. Náměsíčnost se objevuje v hlubokém spánku (NREM spánku), většinou v první třetině nočního spánku [1, 2].

Náměsíčnost se vyznačuje zejména tím, že člověk vstává z postele, chodí po bytě a vykonává různé činnosti (třeba se i pustí do jídla), aniž by ovšem byl při vědomí. Někteří lidé s náměsíčností mohou opustit byt či dům a vydat se na delší procházku, zaznamenány byly i pokusy o řízení auta. Člověk přitom téměř nereaguje na vnější podněty (např. zvuky) a lze ho jen stěží probudit. Existuje přitom zvýšené riziko úrazu, protože při vykonávaných činnostech je náměsíčný člověk obvykle velmi nešikovný. Oči bývají během epizody náměsíčnosti otevřené, ale pohled je skelný [2]. Náměsíčnost obvykle trvá okolo 15 minut. U dětí se náměsíčnost vyskytuje častěji než u dospělých, a většinou končí v období puberty.

Náměsíčnost se může častěji vyskytovat při horečce, nočním hluku, po konzumaci alkoholu, v důsledku nedostatku spánku nebo duševního stresu. Pravděpodobnost náměsíčnosti je zvýšená i u lidí s obstrukční spánkovou apnoí nebo syndromem neklidných nohou.

Jak se stanoví diagnóza náměsíčnosti?

Prvním krokem v diagnostice náměsíčnosti je podrobný anamnestický rozhovor [3]. Lékař se při něm bude ptát, jak dlouho příznaky trvají, zda jsou přítomna nějaká jina onemocnění, zda někdo jiný v rodině (pokrevní příbuzný) trpí náměsíčností, na možné stresové faktory atd. Lékař obvykle zapojí do rozhovoru i příbuzné nebo partnera/partnerku, aby mohl lépe porozumět událostem spojeným s náměsíčností. Samotný člověk s náměsíčností si totiž na tyto události téměř nebo vůbec nevzpomíná.

Kromě toho by člověk s náměsíčností měl po dobu alespoň jednoho týdne (raději déle) vést spánkový deník. Ten si můžete stáhnout například z webu Fakultní nemocnice Brno [4] (odkaz vede na PDF soubor na webu fnbrno.cz, 29 kB). Do deníku se zaznamenává mimo jiné, kdy člověk chodí spát, kdy se probouzí atd. Někdy se používají i specializované dotazníky na kvalitu spánku [3]. V některých případech je nutné doplnit psychiatrické nebo neurologické vyšetření.

Pokud je to potřeba, lékař odešle pacienta na vyšetření ve spánkové laboratoři (viz Poznámka níže), především za účelem tzv. polysomnografie (PSG). Vyšetření ve spánkové laboratoři se provádí zejména při vysokém riziku zranění, pokud se člověk chová násilně nebo pokud se náměsíčnost vyskytuje velmi často. Při stanovení diagnózy mohou pomoci také elektroencefalografie (EEG) nebo laboratorní vyšetření. Vyšetření pomocí výpočetní tomografie (CT) nebo magnetické rezonance (MR) se provádí, pokud má lékař podezření na onemocnění mozku.

Pro stanovení diagnózy náměsíčnosti musí být splněna následující kritéria:

• Během spánku člověk vstává z postele; toto chování se přitom vyskytuje opakovaně, nikoli ojediněle.
• Při epizodě náměsíčnosti člověk několik minut až hodinu chodí.
• Při epizodě náměsíčnosti člověk jen málo reaguje (nebo vůbec nereaguje) na doteky, zvuky atd.
• Probudit člověka z náměsíčnosti je velmi obtížné.
• Po probuzení (typicky ráno) si člověk na náměsíčnost vůbec nevzpomíná.
• Kromě krátkodobé zmatenosti (která se může a nemusí vyskytnout) po epizodě náměsíčnosti nejsou patrné žádné zvláštnosti v myšlení nebo chování.

Kromě toho je třeba vyloučit organické duševní poruchy (např. demenci u starších lidí) nebo epilepsii. Dále je třeba vyloučit také tzv. poruchu chování v REM spánku (RBD), která se – na rozdíl od náměsíčnosti – nevyskytuje v hlubokém spánku, ale v REM spánku. RBD se vyznačuje tím, že člověk se během spánku pohybuje (například kope nebo mává rukama, mluví, křičí nebo se směje) a často má živé sny. RBD může vést ke zranění (ať už samotného člověka s RBD, nebo jeho spolunocležníka).

Jak se léčí náměsíčnost?

Důležitým opatřením při náměsíčnosti je zajištění bezpečného prostředí pro spánek, aby se předešlo riziku úrazu [6]. Znamená to například:

• zabezpečit schody;
• na dveře ložnice zavěsit zvonek;
• na noc důkladně zamykat dveře a okna;
• odstranit z dosahu ostré nebo jinak nebezpečné předměty;
• odstranit z podlahy překážky, o které by se dalo zakopnout;
• klíče (i od auta!) uložit na bezpečné místo;
• rohy nábytku opatřit ochrannými krytkami.

Kromě toho by postel neměla být příliš vysoká, aby se snížilo riziko úrazu při vstávání nebo pádu. Alarm pod matrací (zejména u dětí) může sloužit k probuzení někoho blízkého, aby mohl náměsíčného doprovodit zpět do postele.

Odborníci dále doporučují dodržovat zásady spánkové hygieny a pokud možno se vyhýbat faktorům, které spánek narušují. Pomáhá také zdravá strava a přiměřené množství pohybové aktivity během dne (viz Doporučení pro pohybovou aktivitu).

Pokud je přítomna duševní zátěž nebo stres, mohou pomoci relaxační techniky (například progresivní svalová relaxace). Lékař společně s pacientem (nebo s jeho rodiči, pokud se jedná o dítě) mohou také prodiskutovat, jak by bylo možné stres omezit, a zda by mohl nějak pomoci další odborník, například psychoterapeut.

Pokud se náměsíčnost vyskytuje často a/nebo pokud existuje vysoké riziko úrazu, lékař může předepsat i léky, například selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Tyto léky se používají zejména při léčbě deprese, ale mohou být nasazeny i při náměsíčnosti.

Kromě toho všeho by měl lékař předat pacientovi (nebo jeho rodičům, pokud se jedná o dítě) srozumitelné informace o náměsíčnosti. Dospělý člověk s náměsíčnosti by pak měl pro jistotu o své náměsíčnosti informovat nejbližší okolí – tedy minimálně osoby, se kterými sdílí společnou domácnost.

Na koho se mohu obrátit?

Pokud vy sám/sama trpíte (nebo vaše dítě trpí) náměsíčností, můžete se obrátit na všeobecného praktického lékaře (nebo praktického lékaře pro děti a dorost). Ten vás v případě potřeby může odeslat k odborníkovi. Další možností je obrátit se na psychoterapeuta nebo klinického psychologa.

Související odkazy

1. Iva Příhodová: Poruchy spánku v pediatrii, část 2 – parasomnie, poruchy dýchání ve spánku, narkolepsie. Pediatrie pro praxi 2022, 23(2): 93–96. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 1.4 MB)
2. Jitka Bušková: NREM parasomnie (porucha probouzení z NREM spánku). Neurologie pro praxi 2014, 15(4): 186–188. (odkaz vede na PDF soubor na webu neurologiepropraxi.cz, 285 kB)
3. Martin Pretl: Diagnostika nejvýznamnějších poruch spánku. Psychiatrie pro praxi 2021, 22(1): e25–e37. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 344 kB)
4. Fakultní nemocnice Brno: Spánkový deník (odkaz vede na PDF soubor na webu fnbrno.cz, 29 kB)
5. Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu: Seznam akreditovaných center spánkové medicíny (odkaz vede na web sleep-society.cz)
6. Český rozhlas – Radio Wave: Nebezpečné parasomnie: Náměsíčnost i přehrávání toho, co se nám právě teď zdá ve snu (rozhovor s doc. MUDr. Jitkou Buškovou, Ph.D., na webu wave.rozhlas.cz)