5 min. čtení
Jaké příznaky se mohou vyskytnout u syndromu neklidných nohou?
Obecně se poruchy pohybu související se spánkem (SRMD) vyznačují tím, že způsobují pohyby nějaké části těla před usnutím nebo během spánku, a proto ztěžují usínání či udržení spánku.
Syndrom neklidných nohou (RLS) [2] se navíc vyznačuje nutkáním hýbat nohama, přičemž toto nutkání:
- je často doprovázeno nepříjemnými pocity v dolních končetinách,
- se objevuje pouze v klidu (při odpočinku, nečinnosti),
- se pohybem zlepšuje nebo ustává.
U lidí s RLS je často pozorován pohybový neklid, tj. neschopnost udržet se v klidu [3]. Výrazně narušeno může být samotné usínání (večer) a/nebo opětovné usínání (po probuzení v noci), což zhoršuje kvalitu spánku, a proto mívá významně negativní dopad na každodenní aktivity. Zlepšení příznaků lze dosáhnout přiměřeným množstvím pohybové aktivity během dne (viz Doporučení pro pohybovou aktivitu), dodržováním zásad spánkové hygieny, aplikací tepla nebo naopak chladu (termoterapie), případně masáží nohou před ulehnutím ke spánku [2].
Jaké jsou příčiny syndromu neklidných nohou?
Příčiny syndromu neklidných nohou zatím nebyly objasněny [1, 2]. Předpokládá se, že na jeho rozvoji se podílí porucha metabolismu železa v centrálním nervovém systému a s ní související snížená hladina dopaminu v oblasti tzv. bazálních ganglií (oblasti šedé hmoty hluboko uvnitř mozku).
Jak se stanoví diagnóza syndromu neklidných nohou?
Prvním krokem v diagnostice syndromu neklidných nohou je podrobný anamnestický rozhovor [1]. Lékař se při něm bude vyptávat nejen na příznaky, ale také třeba na užívání léků, protože některé skupiny léků mohou pravděpodobnost výskytu RLS zvyšovat (např. antagonisté dopaminu, antipsychotika či antidepresiva). Lékař se může ptát i na zneužívání návykových látek. Někdy se používají i specializované dotazníky [1]. Pomoci může i spánkový deník, pokud si jej člověk vede. Spánkový deník si můžete stáhnout například z webu Fakultní nemocnice Brno [4] (odkaz vede na PDF soubor na webu fnbrno.cz, 29 kB). Do deníku se zaznamenává mimo jiné, kdy člověk chodí spát, kdy se probouzí atd.
Následovat bude fyzikální vyšetření a případně i odběr krve. V rámci laboratorního vyšetření může lékaře zajímat krevní obraz, metabolismus železa, hladina vitaminů, hormonů štítné žlázy, funkce ledvin či metabolismus glukózy).
Lékaře bude také zajímat, zda je či není přítomno nějaké základní onemocnění (např. onemocnění ledvin, neurologické onemocnění, deprese, úzkostná porucha, poruchy prokrvení atd.), u žen i těhotenství (v tomto období je výskyt RLS častější).
Kromě výše uvedeného může lékař pacienta odeslat na některá doplňující vyšetření, jako je např. elektromyografie, elektroneurografie, polysomnografie či L-DOPA test.
Jak se léčí syndrom neklidných nohou?
Léčba je vždy přizpůsobena individuální situaci konkrétního člověka a jeho potížím. Zásadní roli hraje subjektivní pocit pacienta: někdo snáší RLS lépe, někdo hůře. Někomu přináší úlevu pohybová aktivita během dne, aplikace tepla nebo naopak chladu (termoterapie), případně masáž nohou před ulehnutím ke spánku [2]. Zlepšení lze dosáhnout také léčbou případného základního onemocnění (např. nedostatku železa).
Pro zlepšení kvality spánku je někdy nevyhnutelná medikamentózní léčba [5]. Při ní se používají léčivé přípravky zvyšující hladinu dopaminu (levodopa, agonisté dopaminu). Za určitých okolností se léky kombinují. Někdy se používají i antiepileptika. V závažných případech může lékař předepsat opioidy. Dávkování léků je přizpůsobeno individuálně každému pacientovi. O způsobu užívání léků a dalších podrobnostech vás informuje ošetřující lékař. Medikamentózní léčba může být dlouhodobá.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud sám/sama na sobě pozorujete (nebo na vašem dítěti pozorujete) některé z výše popsaných příznaků, můžete se obrátit na svého praktického lékaře (nebo praktického lékaře pro děti a dorost). Ten provede základní vyšetření a v případě potřeby vás odešle k odborníkovi.
Související odkazy
- Martin Pretl: Diagnostika nejvýznamnějších poruch spánku. Psychiatrie pro praxi 2021, 22(1): e25–e37. (odkaz vede na PDF soubor na webu psychiatriepropraxi.cz, 344 kB)
- Iva Příhodová: Poruchy spánku v pediatrii, část 1 – základní údaje a diagnostika, nespavost, syndrom neklidných nohou a zpožděná fáze spánku. Pediatrie pro praxi 2022, 23(1): 8–12. (odkaz vede na PDF soubor na webu pediatriepropraxi.cz, 258 kB)
- Česká neurologická společnost: Syndrom neklidných nohou (odkaz vede na web czech-neuro.cz)
- Fakultní nemocnice Brno: Spánkový deník (odkaz vede na PDF soubor na webu fnbrno.cz, 29 kB)
- Diego Garcia-Borreguero, Luigi Ferini-Strambi et al.: European guidelines on management of restless legs syndrome: report of a joint task force by the European Federation of Neurological Societies, the European Neurological Society and the European Sleep Research Society. European Journal of Neurology 2012, 19(11): 1385–1396. (odkaz vede na web wiley.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
- D. Kemlink, J. Vávrová: Syndrom neklidných nohou. Česká a slovenská neurologie a neurochirurgie 2011, 74/107(2): 141–149. (odkaz vede na web prolekare.cz)
