Neexistuje žádná oficiální definice ani uznávaná diagnóza závislosti na sportu podle kritérií MKN-11 nebo DSM-5. Nicméně příznaky, jako jsou poruchy spánku či ztráta chuti k jídlu, jsou známkami přetrénování a je třeba je brát vážně. Nutkavé cvičení se může vyskytovat i jako průvodní jev některých poruch příjmu potravy, zejména mentální anorexie nebo bulimie (tzv. sekundární závislost na sportu). Bližší informace o tom, co se v medicíně rozumí pod pojmem závislost na sportu a jaké formy se rozlišují, najdete v článku Závislost na sportu: co to je?
Jaké jsou příznaky závislosti na sportu?
Hlavní příznaky závislosti na sportu jsou uvedeny v tabulce 1.
| Příznak | Bližší popis |
|---|---|
| kompulzivita | Sport už není provozován tolik kvůli pozitivním emocím (např. kvůli požitku z okolní přírody nebo kvůli radosti z pohybu), ale spíše z negativní motivace (vnitřní „nutkání“). Člověk závislý na sportu má pocit, že musí danou sportovní aktivitu „vyřídit“ (tedy mentálně si odškrtnout), jinak není spokojen sám se sebou. |
| abstinenční příznaky | Pokud „závislák na sportu“ nemůže sportovat, objeví se u něj abstinenční příznaky, ať už duševní nebo tělesné. Řadí se sem například deprese, nervozita, podrážděnost, pocity viny a/nebo zažívací potíže či poruchy spánku. |
| rozvoj tolerance | Aby člověk dosáhl uspokojení a vnitřního klidu, vyžaduje jeho tělo čím dál větší množství tréninku (více času na trénink, více tréninků týdně) i větší intenzitu (vyšší rychlost, vyšší hmotnost zátěže). Lze to s nadsázkou přirovnat k lidem závislým na drogách, kterým zpočátku stačí malá dávka, ale jejich tělo si na ni časem zvykne a pro dosažení téhož účinku potřebuje dávku postupně zvyšovat. |
| ztráta kontroly | Člověk závislý na sportu má pocit, jako kdyby jeho chování ve vztahu ke sportu řídil někdo jiný, a že sport neprovozuje z vlastního rozhodnutí. Zažívá cosi jako ztrátu kontroly, podobně jako u drogové nebo alkoholové závislosti. Kromě toho hrozí vysoké riziko recidivy u těch, kterým se podaří svou závislost na sportu potlačit. |
| ignorování potřeb vlastního těla | „Závislák na sportu“ ignoruje signály nemoci a přetížení, nedbá na potřebu odpočinku, který je nezbytný k regeneraci. Pokračuje ve sportovních aktivitách bez ohledu na nemoc nebo zranění, ignoruje nebo zlehčuje i bolest. To vše může mít vážné zdravotní následky, jedná se prakticky o sebepoškozující chování. |
| zanedbávání rodiny, přátel apod. | Nejvyšší prioritu má sport, ostatní aktivity a kontakty jsou čím dál více odsouvány do pozadí. Často se vyskytují konflikty v rodině nebo v partnerském vztahu, člověk zanedbává své přátele i práci. |
Jaké následky může mít závislost na sportu?
Dlouhodobé přetěžování organismu může mít dalekosáhlý negativní dopad na zdraví. Kromě psychické zátěže způsobené nadměrnou sportovní aktivitou může nerovnováha mezi zátěží a relaxací vést k oslabení imunitního systému a poškození kloubů, kostí, šlach, vazů a svalů (a někdy dokonce i k úbytku svalové hmoty). Pokud člověk ignoruje nemoc, zranění nebo bolest, může si natrvalo poškodit zdraví.
Obzvláště nebezpečné je pokračovat v tréninku bez ohledu na kardiovaskulární potíže (jako jsou zejména závratě, dýchací potíže či bolest na hrudi) nebo některá infekční onemocnění (zejména chřipka či chřipce podobné onemocnění). Pokud člověk sportuje navzdory těmto varovným příznakům, může to skončit oběhovým kolapsem nebo dokonce srdeční zástavou. Někteří „závisláci na sportu“ užívají léky (například léky proti bolesti), aby mohli pokračovat v tréninku nebo se účastnit soutěže. Taková kombinace může být smrtící.
Kromě toho se mohou objevit hormonální poruchy, jako je amenorea (tj. vynechávání menstruace) u žen, snížení hustoty kostní hmoty, někdy i osteoporóza. Hrozí také riziko podvýživy.
Na koho se mohu obrátit?
Pokud se nutkání ke sportu stupňuje a vymyká se kontrole, rozhodně je třeba vyhledat odbornou pomoc. Aby však pomoc k něčemu byla, člověk si musí nejprve sám přiznat, že jeho vztah ke sportu je narušený.
V případě podezření na závislost na sportu se můžete obrátit na psychoterapeuta, klinického psychologa, sportovního psychologa, případně na psychiatra.
Specialista odebere podrobnou anamnézu a posoudí, zda se jedná o závislost či nikoli. Léčba se zaměřuje na řešení závislostního chování. Protože však neexistuje jednotná definice závislosti na sportu, je poměrně obtížné zvolit vhodnou terapii. Používá se individuální nebo skupinová terapie. Podle toho, jaká je příčina závislosti na sportu, lze použít behaviorální terapii nebo přístupy hlubinné psychologie. V mnoha případech je nutná i rodinná terapie, protože kvůli závislosti na sportu jsou často velmi napjaté mezilidské vztahy v rodině postiženého. Pomoci může i výuka relaxačních technik. Pokud vlivem nadměrného sportování již došlo k nějakému zranění nebo jinému poškození těla, je třeba obrátit se na příslušného specialistu (např. internistu, ortopeda nebo fyzioterapeuta).
Co mohou dělat příbuzní?
Pokud u někoho z vašich blízkých pozorujete narušený vztah ke sportu, snažte se najít vhodnou příležitost, kdy si o tom budete moci otevřeně promluvit. Je velmi pravděpodobné, že sám „závislák na sportu“ projeví jen málo pochopení. Přesto byste se měli alespoň pokusit přesvědčit jej, že i menší množství sportu může být velmi uspokojivé a zdraví prospěšné. Vhodným argumentem může být například potřeba tělesné regenerace, aby se mohly projevit pozitivní účinky tréninku. Méně času stráveného sportem znamená také více času na jiné věci a aktivity (např. přátele, rodinu nebo dřívější koníčky), které trénink viditelně vytlačil.
Pokud dotyčný nedokáže svůj sportovní program na normální úroveň snížit sám, měl by někdo pokusit jej přesvědčit, aby vyhledal odbornou pomoc.
Závislost na sportu může být na úkor nejbližší rodiny. Příbuzní by se neměli nechat vytlačit sportem ze života „závisláka“, naopak by se měli snažit prosadit i svá vlastní přání a plány. Nezapomínejme na to, že celá situace zatěžuje nejen samotného sportovce, ale také jeho nejbližší. I v takovém případě někdy může pomoci odborná podpora nebo výměna názorů v rámci skupinové terapie.
Související odkazy
- Klára Šťastná: Závislost na sportu (bakalářská práce v oboru Pedagogika volného času). České Budějovice, 2019. (odkaz vede na PDF soubor na webu theses.cz, 577 kB)
- Ivana Nová: Specifické aspekty závislosti na sportu u vytrvalostních sportovců (diplomová práce v oboru Psychologie) Brno, 2010. (odkaz vede na PDF soubor na webu muni.cz, 1.1 MB)
- Vendula Šílová: I muži mají poruchy příjmu potravy (bakalářská práce v oboru Nutriční terapeut). Brno, 2010. (odkaz vede na PDF soubor na webu muni.cz, 1.7 MB)
