7 min. čtení
Diagnostika
Nejlepší prognózu mají pacienti s časně odhaleným kolorektálním karcinomem, nádor v tomto stadiu však bývá většinou bezpříznakový. Může ovšem způsobovat malé krvácení – je proto vhodné provést vyšetření na okultní krvácení, které odhalí, zda je ve stolici přítomna krev. Pokud je test pozitivní, následuje kolonoskopické vyšetření.
Totální kolonoskopie je zlatým standardem vyšetřením tlustého střeva s vysokým záchytem polypů a kolorektálního karcinomu. Endoskop (tenká ohebná hadička s kamerou a zdrojem světla) se zavádí přes konečník do tlustého střeva a přenáší obraz na monitor, díky čemuž je možné detailně prozkoumat vnitřní stěnu střeva.
Kolonoskopický endoskop umožňuje v případě nežádoucího nálezu rovnou odebrat i tkáňové vzorky, které jsou předány na podrobnější prozkoumání. Pokud jsou ve střevě polypy, jsou během kolonoskopie odstraněny. Vyšetření trvá 20 až 60 minut a pacientovi jsou v průběhu intravenózně podávána sedativa.
Někdy je potřeba totální kolonoskopii doplnit dalšími vyšetřeními, zejména pro určení rozsahu a stadia nádoru a případných metastáz (nádor vytváří druhotná ložiska). Při diagnostice kolorektálního nádoru se používá například: magnetická rezonance, ultrazvuk břicha, rentgenové vyšetření tračníku a konečníku, případně hrudníku, vyšetření jater, vyšetření břicha a pánve výpočetní tomografií (CT) nebo stanovení nádorových markerů (specifické látky vylučované nádorovými buňkami, jejichž hladina v krvi může vypovídat o rozsahu onemocnění a jeho vývoji). O volbě konkrétních diagnostických vyšetřeních rozhoduje lékař, a to vždy individuálně dle potřeb a stavu daného pacienta.
Léčba časného nádoru
Polypy mají být odstraněny endoskopickou cestou. K endoskopické léčbě jsou indikované slizniční polypy a některé nádorové polypy, které zasahují jen do povrchových vrstev sliznice. Histologické vyšetření odstraněného polypu je nezbytné. V případě nálezu karcinomu má histologický popis obsahovat také údaje umožňující posouzení prognostických kritérií.
Léčba kolorektálního karcinomu musí být diskutována multioborovým onkologickým týmem, jehož členy jsou chirurg, onkolog, radioterapeut, specialista zobrazovacích metod, dle potřeby gastroenterolog a patolog. Jednání onkologického týmu je nezbytné před zahájením léčby k rozhodnutí o rozsahu a způsobu operace a o potřebě následné onkologické léčby.
V případě časného kolorektálního karcinomu jsou základní diagnostickou metodou k vyloučení či potvrzení vzdálených metastáz ultrazvuk břicha a rentgenový snímek hrudníku (RTG hrudníku). Pokud nález není jasný nebo je podezření na vzdálené metastázy, pak je indikované vyšetření břicha a pánve výpočetní tomografií, resp. vyšetření hrudníku touto metodou.
Endoskopická léčba
V případě kompletního odstranění povrchového kolorektálního karcinomu s příznivými prognostickými faktory lze považovat endoskopickou léčbu za dostatečně efektivní a není nutná další onkologická léčba. Doporučuje se kontrolní endoskopické vyšetření místa po snesení (odstranění) polypu za 6 měsíců a poté za 2 roky.
Pokud je povrchový kolorektální karcinom s příznivými prognostickými faktory odstraněn nekompletně, má být proveden pokus o jeho endoskopické snesení. Pokud nelze provést kompletní endoskopické snesení tohoto karcinomu je doporučena chirurgická léčba.
V případě povrchového kolorektálního karcinomu, který vykazuje nepříznivé prognostické faktory, je indikována chirurgická léčba vždy, bez ohledu na kompletnost endoskopického odstranění.
Po úplném endoskopickém snesení polypu je nezbytná kontrolní kolonoskopie. Interval je závislý na počtu, velikosti a histologii sneseného polypu.
Operační léčba
Během operačního výkonu při odstraňování kolorektálního karcinomu by mělo být vždy provedeno manuální vyšetření jater k vyloučení malých metastáz. Součástí operace pro karcinom tlustého střeva je kompletní odstranění přilehlého závěsného aparátu (mezokolon) ve kterém jsou obsažené lymfatické uzliny a cévy. Cílem je dosáhnout maximálního odstranění všech nádorových buněk a co největší počet lymfatických uzlin k histologickému vyšetření.
Karcinom konečníku, u kterého nelze zachovat svěrače (a je nutné zavést stomii - vývod), může po předoperační radiochemoterapii zmenšit svoji velikost a díky tomu umožnit chirurgické odstranění se zachováním svěrače. Proto se doporučuje vyšetření nádoru zopakovat po radiochemoterapii, ale ne dříve než po 6 týdnech od jejího ukončení.
O plánu založit stomii má být pacient informován co nejdříve. Místo stomie je třeba vyznačit již před operací.
Od operace lze ustoupit v případě, že v rámci předoperační radiochemoterapie nádor vymizí a nelze jej prokázat klinickým, endoskopickým nebo zobrazovacím vyšetřením. K takovému postupu je třeba pacientův souhlas, včetně souhlasu s krátkými intervaly kontrol během dlouhodobého sledování, které by mělo trvat nejméně 5 let.
Chemoterapie a radioterapie
U pacientů po kompletním odstranění časného karcinomu tlustého střeva v klinickém stadiu I není pooperační chemoterapie nutná.
U pacientů po kompletním odstranění časného nádoru tlustého střeva v klinickém stadiu II bez rizikových faktorů nelze vyloučit pozitivní efekt pooperační chemoterapie, proto by měla být u těchto pacientů zvažována.
U pacientů po kompletním odstranění časného nádoru tlustého střeva v klinickém stadiu II s přítomností rizikových faktorů je vždy nutná pooperační chemoterapie. Mezi rizikové faktory patří špatná histologická diferenciace nádoru, operace při prasknutí střeva a nedostatečný počet odstraněných lymfatických uzlin (méně než 15).
Předoperační radioterapie a chemoterapie (radiochemoterapie) není nutná u nádoru konečníku v klinickém stadiu I.
U nádoru v dolní a střední třetině konečníku v klinickém stadiu II by měla být provedena předoperační radiochemoterapie. Nádor konečníku v horní třetině bez rizikových faktorů pro lokální recidivu by měl být primárně léčen chirurgicky a pooperační chemoterapií (stejný postup jako u nádoru tlustého střeva).
U nádoru konečníku v klinickém stadiu II nebo u nádoru konečníku v klinickém stadiu I s nekompletním chirurgickým odstraněním je doporučena pooperační radiochemoterapie.
Pravidelné sledování onkologem u pacientů po kompletním chirurgickém odstranění kolorektálního karcinomu v počátečním stadiu (klinické stadium I) se nedoporučuje vzhledem k nízké míře recidivy a příznivé prognóze. Je doporučeno pravidelné kolonoskopické sledování gastroenterologem.
Po kompletní chirurgické resekci kolorektálních karcinomů v II. klinickém stadiu jsou indikována pravidelná následná vyšetření.
Kompletní klinický doporučený postup pro diagnostiku a léčbu časného kolorektálního karcinomu je dostupný na webu Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ) [2].
Související odkazy
- Denisa Krejčí, Jan Mužík, Ivo Šnábl, Jakub Gregor, Martin Komenda, Ladislav Dušek. Portál epidemiologie novotvarů v ČR [online]. Masarykova univerzita, Brno, 2024. [cit. 2024-16-12]. Dostupný z: https://www.svod.cz. Verze 8.0.0
- Národní institut kvality a excelence zdravotnictví (NIKEZ): Časný kolorektální karcinom (klinická stádia I. a II.) – diagnostika a léčba (odkaz vede na web nikez.mzcr.cz)
