Pravidelná kontrolní vyšetření
Kontrolní vyšetření slouží k cílům popsaným v následujících odstavcích [1].
U pacientů po operaci
Vyšetření se provádí proto, aby byla včas odhalena případná recidiva onemocnění. Recidiva se může objevit i několik let po ukončení léčby. Pokud se zhoubný nádor vyskytne u téhož pacienta znovu, lékaři používají následující označení:
- lokální recidiva – zhoubný nádor se znovu objeví v původním místě,
- vzdálené metastázy – zhoubný nádor se objeví v jiném místě nebo i v jiných orgánech.
Lokální recidivy i jednotlivé metastázy v jiných orgánech by měly být operovány, pokud je to možné. Pokud se nádorovou tkáň podaří zcela odstranit, má pacient výrazně vyšší šanci na vyléčení.
Vzdálené metastázy vznikají nejčastěji v játrech; od toho pochází jejich označení jaterní metastázy. V případě, že játra jsou nádorovými buňkami zasažena jen v omezeném rozsahu, metodou volby je chirurgické odstranění postižené tkáně. Pokud jsou játra zasažena jen málo, ale operace u daného pacienta není možná (například je příliš riziková), lze použít tzv. radiofrekvenční ablaci (RFA) – postup spadající do oblasti intervenční radiologie, který je přesně zacílen na odhalené metastázy. V případě výskytu četných a neoperovatelných jaterních metastáz se podává chemoterapie (viz článek Rakovina tlustého střeva a konečníku: léčba). V některých případech může chemoterapie způsobit, že původně neoperovatelné metastázy se stanou operovatelnými. U jiných pacientů chemoterapie sleduje paliativní cíle (oddálení průběhu nemoci, zachování kvality života).
U pacientů s neoperovatelným nádorem
U některých pacientů je zhoubný nádor tlustého střeva a/nebo konečníku odhalen v tak pokročilém stadiu, že je již v okamžiku stanovení diagnózy neoperovatelný. V takových případech je smyslem kontrolních vyšetření odhalovat a léčit přidružená onemocnění či jiné nežádoucí stavy, jako je např. závažné krvácení z nádoru, poruchy průchodu stolice střevem, případně perforace střeva a peritonitida v důsledku rychlého růstu nádoru.
U všech pacientů
Kontrolní vyšetření jsou prováděna i za tím účelem, aby pacientovi pomáhala řešit psychické, tělesné a sociální problémy, které se mohou objevit jak během léčby, tak po jejím ukončení.
Podle doporučení Evropské společnosti pro klinickou onkologii (European Society for Medical Oncology, ESMO) by měly být v prvních třech letech po ukončení léčby dodržovány následující kontrolní intervaly [2]:
- kolonoskopie: první rok po operaci a třetí rok po operaci,
- výpočetní tomografie břicha a plic: každých 6–12 měsíců,
- vyšetření krve, včetně nádorového markeru CEA: každých 3–6 měsíců,
- klinické vyšetření: každých 3–6 měsíců.
Výživa u pacientů s kolorektálním karcinomem
Někteří pacienti nemají během léčby téměř žádné trávicí potíže a mohou pokračovat v běžné stravě. Pokud však pacient výrazně zhubne, lékař někdy doporučí speciální výživu, alespoň dočasně. Strava by měla být co nejméně zatěžující pro trávicí systém, ale vysoce kalorická. Po ukončení léčby může pacient postupně přejít na normální, vyváženou stravu. Zpočátku by strava měla obsahovat málo vlákniny, neměla by způsobovat zácpu ani nadýmání. Bližší informace se dočtete v článku Dieta po operaci střev.
Pokud léčba trvá dlouho nebo se vytvořily metastázy, mnohdy je nutná dlouhodobá nutriční podpora. Za tímto účelem připravují nutriční terapeuti (odborníci na výživu) individuální výživové plány na míru.
Bližší informace o výživě onkologických pacientů se dočtete v článku Výživa u nádorových onemocnění.
Související odkazy
- Česká onkologická společnost ČLS JEP: O nádorech tlustého střeva a konečníku – Co se děje po ukončení léčby? (odkaz vede na web linkos.cz)
- R. Vera, J. Aparicio et al.: Recommendations for follow-up of colorectal cancer survivors. Clinical and Translational Oncology 2019, 21(10): 1302–1311. doi: 10.1007/s12094-019-02059-1. (odkaz vede na web springer.com; jeho obsah je dostupný pouze v angličtině)
