Rakovina tlustého střeva a konečníku: diagnóza

Metody včasné diagnostiky

Odhalení střevních polypů a jejich odstranění (polypektomie) zabraňuje vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku až z 90 procent. Pokud je kolorektální karcinom diagnostikován v časném stadiu, lze jej zcela vyléčit. V rámci programu kolorektálního screeningu se za účelem včasné diagnostiky používají dvě níže popsaná vyšetření, která jsou lidem od 45 do 74 let hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Test okultního krvácení do stolice (TOKS)

Test okultního krvácení do stolice (TOKS) [2] je jednoduchý a zcela bezbolestný. V praxi obnáší pouze odběr vzorku stolice, ve kterém lze následně v laboratoři chemicky odhalit stopy krve, které jsou pouhým okem neviditelné (příměs krve může signalizovat zhoubný nádor střeva). Test si provádíte v klidu domova sami. TOKS je proplácen z veřejného zdravotního pojištění 1× za dva roky lidem ve věku 45 až 74 let.

Značnou nevýhodou TOKS je fakt, že přítomnost krve ve stolici nemusí ještě souviset právě s kolorektálním karcinomem. TOKS rozhodně není „testem na rakovinu“! Pozitivní výsledek testu může signalizovat „pouze“ přítomnost střevních polypů, hemoroidů, Crohnovu chorobu či divertikulitidu. Je-li TOKS pozitivní a Vy chcete mít jistotu, že rakovina tlustého střeva a konečníku vám nehrozí, pak Vám nezbývá nic jiného, než se objednat na screeningovou kolonoskopii. Jednoznačně však platí, že jakákoli prevence je vždy mnohem lepší než vůbec žádná prevence. Právě test na okultní krvácení ve stolici představuje základní minimum, které pro sebe můžete v tomto směru udělat.

Screeningová kolonoskopie

Screeningová kolonoskopie [3] je po všech stránkách jednoznačně spolehlivější vyšetření než TOKS. Během kolonoskopického vyšetření lze dokonce odstranit i střevní polypy, čímž se pacient vyhne klasické operaci, která s sebou přináší nemálo starostí. Vyšetření se provádí ambulantně, obvykle za použití analgosedace. Ta dokáže zmírnit bolestivé pocity u citlivějších jedinců, kteří pak tuto původně obávanou proceduru zvládnou bez jakéhokoli strádání. Krajní variantou je potom celková anestezie. Screeningová kolonoskopie je proplácena z veřejného zdravotního pojištění 1× za 10 let lidem ve věku 45 až 74 let.

Screeningovou kolonoskopii provádí kvalifikovaný gastroenterolog. Celá procedura obvykle trvá kolem dvaceti minut. Dalších minimálně třicet minut je pak vyhrazeno pro odpočinek, který si určitě dopřejte i po celý zbytek dne. Výsledek byste se měli dozvědět ihned, nebo do několika dní (bylo-li nutné vzít vzorky). Jíst a pít můžete okamžitě, nicméně alespoň do večera je ještě vhodné volit spíše dietnější potraviny.

Jak se stanoví diagnóza kolorektálního karcinomu?

Při podezření na kolorektální karcinom se pomocí různých vyšetření v prvé řadě zjišťuje, zda se jedná o nezhoubný (benigní) nebo zhoubný (maligní) nádor. V případě maligního nádoru je třeba zjistit, o jaký typ nádoru se jedná a jak dalece onemocnění pokročilo.

Kolonoskopie

Kolonoskopie se provádí rektálně (zavedením skrze konečník) pomocí flexibilního endoskopu, který lékaři umožní prohlédnout celou sliznici tlustého střeva, tj. až po slepé střevo (lat. caecum). Během vyšetření je možné odebrat podezřelou tkáň (biopsie) nebo odstranit případné střevní polypy. Vzorky odebrané během kolonoskopie jsou pak odeslány do laboratoře, kde jsou detailně prozkoumány pod mikroskopiem. Kolonoskopie, tj. kompletní vyšetření celého střeva, je a zůstává zlatým standardem v diagnostice kolorektálního karcinomu.

Virtuální kolonoskopie

Pokud z nějakého důvodu (např. zúžení, srůsty) není možné provést kompletní kolonoskopii, je metodou volby virtuální kolonoskopie, která využívá rentgenové záření. Použití virtuální kolonoskopie od samého počátku (namísto „reálné“ kolonoskopie) se však nedoporučuje.

Další diagnostické metody

Mezi další vyšetřovací metody, která může lékař použít při diagnostice kolorektálního karcinomu, patří ultrazvukové vyšetření (ultrasonografie) nebo výpočetní tomografie břišní dutiny a/nebo pánve a rentgenový snímek hrudníku.

Nápomocná mohou být také různá laboratorní vyšetření, jako je krevní obraz, jaterní testy apod. Stanovení karcinoembryonálního antigenu (CEA) v krvi se v rámci screeningu a diagnostiky nedoporučuje, a to z důvodu nedostatečné senzitivity a specificity. Pokud je však diagnóza kolorektálního karcinomu stanovena s jistotou, je opakované stanovení CEA později užitečné pro sledování účinnosti léčby a pooperační následnou péči.

TNM klasifikace

Na základě výsledků vyšetření může lékař posoudit, do jaké míry je nádor v těle rozšířen, případné postižení lymfatických uzlin a dalších orgánů. Za tímto účelem se obvykle používá tzv. TNM klasifikace.

Bližší informace o různých stadiích kolorektálního karcinomu podle TNM klasifikace se dočtete v článku Rakovina tlustého střeva a konečníku: co to je?

Na koho se mohu obrátit?

Na včasnou diagnostiku zhoubných nádorů tlustého střeva a konečníku se zaměřují akreditovaná centra kolorektálního screeningu [4]. Pokud máte podezření, že byste mohli mít kolorektální karcinom (viz článek Rakovina tlustého střeva a konečníku: rizikové faktory a příznaky), obraťte se na svého praktického lékaře, který vás v případě potřeby odešle ke specialistovi.

Související odkazy

1. Česká onkologická společnost ČLS JEP: Diagnostika kolorektálního karcinomu (odkaz vede na web linkos.cz)
2. kolorektum.cz: Test okultního krvácení do stolice (TOKS) (odkaz vede na web kolorektum.cz)
3. kolorektum.cz: Screeningová kolonoskopie (odkaz vede na web kolorektum.cz)
4. kolorektum.cz: Seznam zdravotnických zařízení pro screeningovou kolonoskopii v ČR (odkaz vede na web kolorektum.cz)